„Dlouhodobě sleduji segregaci ve vzdělávání. Máme zde školy s převahou romských dětí a školy, kam chodí děti většinové společnosti. Nesnažíme se to změnit, segregované školství totiž ve skutečnosti mnohým vyhovuje. Výzvy k integraci Romů jsou však pokrytecké, pokud si současně přejeme, aby se vzdělávali ve svých školách a žili odděleně ve svých ghettech. Segregace není vzdálený akademický problém, ale hmatatelné maření budoucnosti dětí, které se nikdy nesetkají se spolužáky z většinové společnosti a ony zase s nimi. České školství od sebe odtrhává celé společenské skupiny. Jak se mají naučit spolu mluvit a vycházet?,“ píše ombudsmanka Anna Šabatová v Lidových novinách.
 |
| Anna Šabatová (ochrance.cz) |
O osudu romského dítěte se často rozhodne v jeho šesti letech. Pokud rodiče žijí v sociálně vyloučené lokalitě, nejspíš nastoupí do školy s dětmi s podobným osudem. Celé dětství tak prožije ve společnosti dětí ze stejných sociálních podmínek, a tedy se stejnou životní strategií, obzory i ambicemi. S velkou pravděpodobností tak dítě ani nenapadne, že by jednou mohlo být právníkem, učitelem nebo programátorem.
Stejně tak jsou známé cesty, jak lze segregaci zabránit. Patří sem kvalitní předškolní vzdělávání, vhodně nastavené školské obvody, rozvážení žáků do vzdálenějších škol, dobrá příprava učitelů na etnicky heterogenní třídní kolektivy, prevence šikany nebo pomoc nemajetným rodinám s finančními náklady na vzdělávání. Dokud se klíčoví aktéři neshodnou, že segregace poškozuje budoucnost dětí, nestane se nic. Do té doby se obecné výzvy k integraci Romů budou opakovat stále dokola, bez naděje na změnu.
Když někoho ze systému vyřadíte v šesti letech, nemůžete čekat, že se v dospělosti najednou stane jeho nedílnou součástí.
Celý text naleznete v Lidových novinách
3 komentářů:
"Když někoho ze systému vyřadíte v šesti letech, nemůžete čekat, že se v dospělosti najednou stane jeho nedílnou součástí."
Ale skuhrat o nepřizpůobivých můžete velmi dobře.
Podle mě nikdo nechce romské děti vyřazovat. Stačí, když budou poctivě chodit do školy, rodiče se postarají, aby byly čisté a nosily svačiny a platili jim obědy. Předpokládám ale, že při vstupu do základního vzdělávání budou znát základní věci, které dítě zná a umí u zápisu na ZŠ. A také si myslím, že ani nemusejí dělat domácí úkoly, jen když se budou ve škole slušně chovat a plnit zadanou práci.
Jste naivní. Podstatou problému přeci je, že ačkoliv je dítě čisté, chodí do školy a "zná základní věci" ze zápisu, tak pokud má tmavou pleť, je mu čistota a slušné chování málo platné, neboť u přizpůsobených přizpůsobivých bílé pleti sklouzne do skupinového stereotypu "nepřizpůsobivých" hned od pohledu.
Škola může být plná přizpůsobených "nepřizpůsobivých"; pokud jsou tmavé pleti, začnou se ji přizpůsobení přizpůsobiví rodiče vyhýbat.
Okomentovat