V současné době tráví mládež i děti stále více času s digitálními technologiemi. Působí to v mnohých případech velké problémy, které nesmíme přehlížet. První, kdo by se tím měl zabývat, jsou rodiče. Podívejme se, jak se k tomu postavil osvícený rodič – na technologie orientovaný novinář Stuart Dredge, který šel na věc opravdu vědecky. Prostudoval celou řadu studií, a udělal si pro sebe potřebné závěry. Možná budou zajímat i vás.
 |
| Stuart Dredge (linkedin.com) |
Výzkumní pracovníci z Oxfordského internetového institutu a univerzity v Cardiffu prováděli rozhovory s 20 000 rodiči dvou- až pětiletých dětí, kterých se ptali na čas, který tráví jejich děti před obrazovkou, a zda pociťují, že to ovlivňuje jejich spokojenost a chování. Cílem studie bylo zjistit, zda jsou nová doporučení uváděná Americkou pediatrickou akademií (AAP) správná, pokud omezují dobu sledování obrazovky na jednu hodinu denně pro dvou- až pětileté děti.
Závěry studie ukazují, že čas trávený s přístroji sám o sobě není rozhodující. Psychickou pohodu ovlivňuje hlavně to, jakou činnost dítě vyvíjí. Poukazuje také na význam širšího rodinného kontextu. Důležitá jsou rodiči nastavená pravidla. Zdravý vývoj dítěte lze nejlépe zajistit tehdy, když si rodiče najdou čas a tráví ho v digitálním světě společně se svými dětmi.
Stuart Dredge: „Uvědomil jsem si, že jsem mnohdy řešil čas, který tráví mé děti u obrazovky na úkor jiných činností, když stačilo projevit zájem o to, co na mobilu sledují. Byl jsem překvapen, jakou radost z mého zájmu děti měly.“
2. Používat digitální technologie před spaním není dobrý nápad
Výzkumníci z Penn State College of Medicine hovořili s rodiči 234 dětí ve věku od 8 do 17 let o používání digitálních technologií před spaním a jejich dopadu na kvalitu spánku. Cílem studie bylo zjistit, zda má použití digitálních technologií škodlivý vliv na spánek.
Výsledky výzkumu ukazují, že používání jakéhokoli digitálního zařízení před spaním nebo uprostřed noci významně snižuje množství a kvalitu spánku.
Děti, které používaly před spaním svůj telefon nebo počítač, zaznamenaly přibližně o 1 hodinu méně spánku než ty, které telefon nepoužily. Děti, které hrály před spaním hry, hlásily o 30 minut méně spánku než děti, které hry nehrály.
Popsáno bylo i určité spojení mezi používáním digitálních technologií a nepozorností. Děti, které sledovaly televizi 2 až 4 hodiny denně, byly více nepozorné než ty, které sledovaly televizi 1 hodinu a méně.
Stuart Dredge: „Tento výzkum mi odhalil něco, o čem jsem měl dlouho jen nejasné povědomí: zařízení před spaním nepodporují kvalitní spánek, díky působení modrého světla. Sám s tímto návykem bojuji a usínám s tabletem v ruce za poslechu klavírních skladeb, které mi mají pomoci usnout. Jak se mají rodiče vypořádat s tímto zlozvykem u svých dospívajících dětí, které vlastní smartphony? Je možným řešením rozhovor s podporou výsledků této studie?“
Byla zjištěná i souvislost mezi užíváním digitálních technologií před spaním a zvýšením indexu tělesné hmotnosti.
3. Dítě se může stát závislé na technice
Výzkumníci z Centra pro lidský růst a rozvoj na univerzitě v Michiganu provedli výzkum zaměřený na závislost čtyř- až jedenáctiletých dětí na digitálních technologiích (viz. Kids and screen time: Signs your child might be addicted).
Výzkum ukázal, že mnohem významnějším faktorem působícím problémy v sociální a emocionální sféře se jeví způsob využívání digitálních zařízení než čas, který u nich děti tráví. A také, zda čas trávený s digitálními zařízeními ovlivňuje i jiné sféry života. Děti, které používají média nezdravým způsobem, mají problémy se vztahy, chováním a emocemi.
Studie nezkoumala, co bylo dřív. Zda emoční problémy a problémy s chováním jsou skutečně až důsledkem digitální závislosti.
Stuart Dredge: „Tato studie mě přiměla k zamyšlení, kolik času trávím já, rodič, prací na počítači. Kromě toho jsem se rozhodl více zabývat obsahem toho, co dělají mé děti na svých zařízeních, a jak se u toho cítí. Můj vlastní osmiletý syn je frustrovaný, když mu nedovolím hrát na počítači hry. Při hraní online her určených více hráčům propadá výbuchům vzteku, protože ostatní hráči dosahují mnohem lepších výsledků. To je situace, při které si je třeba uvědomit, že zuřivost není jen projevem špatného chování, ale že dítě potřebuje pomoc rodiče.“
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat