„Budeme se věnovat několika věcem - jak souvisí uprchlíci s definicí občanství a nalézáním toho, kdo k nám patří a kdo nepatří. Vychází to z myšlenky, že kdo je občanem a kdo uprchlíkem, jsou spojené nádoby a společnosti si velice často na strategiích exkluze (vylučování lidí - pozn. red.) potvrzují, kdo jsme my. Což je myslím velmi dobře vidět i v dnešních velice ideologických debatách o uprchlících,“ říká historik Michal Frankl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Frankl získal jako první český vědec v humanitních oborech grant Evropské výzkumné rady.
 |
| Michal Frankl (ff.cuni.cz) |
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Zmínil jste aktuálnost tématu vzhledem k uprchlické krizi v Evropě. To je mimo jiné jedna z věcí, které vás na výzkumu lákají?
Snažím se vyhledávat projekty, o kterých si myslím, že jsou nové. Že jako historik, badatel, vědec, mohu říct něco nového. Že je tam prázdné místo a že můžu něčím vědecky přispět. Zároveň projekty, o nichž si myslím, že mají společenskou relevanci.
Jak chcete tedy svým projektem odpovídat na současné problémy?
Projekt nemá za cíl poskytnout nějaké odpovědi na takzvanou uprchlickou krizi, ve smyslu: toto máme dělat, tady je řešení. Tak to nefunguje. Ale líbilo by se mi, kdybychom mohli aspoň malým dílem přispět ke kultivaci debaty o uprchlících. Debata dnes osciluje mezi romanticko-sentimentálním pohledem na uprchlíky na jedné straně a jejich naprostým odmítáním a vyvoláváním obav na straně druhé. Co takový projekt může udělat, je docela dobře říct, co nedělat.
Jak to myslíte?
Řada obrazů, které dnes máme v souvislosti s uprchlíky z islámských zemí, se velice podobá tomu, jak se vyvolával strach třeba ze židovských uprchlíků, ať už po první světové válce nebo kolem roku 1938. Nebo představa, že řešení uprchlické krize se nejlépe zajistí někde úplně jinde, už tu taky byla. V takových naivních představách o vytvoření kolonií Židů v latinské Americe nebo třeba někde uprostřed Afriky. Z těchto představ se prakticky nic neuskutečnilo a jejich hlavní účel bylo zbavit nás zodpovědnosti za nalezení důstojného řešení tam, kde my jsme, tedy u nás, v naší zemi.
Celý rozhovor naleznete zde
8 komentářů:
Odsud to vypadá, že "úspěšným historikem" lze být bez mozku a bez odpovědnosti vůči vlasti. ////
Zbavit česko a čechy jakési odpovědnosti za důstojné odevzdání Evropy mohamedánům NELZE! česko ani češi za nic takového žádnou odpovědnost nenesou a nikdy nenesli. ////
Pan "historik" spojuje nespojitelné. Jako historik by měl vysvětlit např. "přátelské vztahy" v Palestině. Kdo jsou oběti? Židé nebo Palestinci? A být panem historikem, tak si vezmu jako pomůcku Bibli.
Pan historik je studující něčeho, co je samo o sobě oxymoronem - humanitní vědu.
Uprchlictví je aktuální téma a politicky žhavé. Proto granty. Téma jak se postarat o naše děti až tak žhavé a moderní asi není. Proto je školství tam kde je.
Paralela s předválečnou situací tu je. To bije do očí. Jen politici, tak jako tenkrát, to nechtějí vidět. I když vážnější problém je rétorika vůči všem cizincům, která tu bují už řádku let. Uprchlíci jsou jen vrchol ledovce.
Paralela mezi předválečným Německem a dnešní Evropou kulhá na všechny nohy. V předválečném Německu probíhala stupňující se propaganda proti části vlastního německého obyvatelstva, které již dlouhou řadu generací žilo na území Německa a plně se etablovalo a to do obchodního, kulturního i vědeckého života, kteréžto kvůli svým nesporným kvalitám dále zásadně rozšiřovalo a obohacovalo. O obyvatelstvo, které znalo jazyk a bylo vzdělané. Navíc propaganda se snažila přesvědčit většinu, že tito lidé jsou podřadní a měli by být minimálně vysídleni a ideálně eliminováni.
A situace dnes? Nejedná se o obyvatele Evropy, kteří by se zde etablovali a žili zde dlouhou řadu generací. Jedná se o nelegalní migranty. Opakuji pro natvrdlé - NELEGÁLNÍ migranty. Nelegální na základě mezinárodní Shengenské dohody ratifikované ve většině evropských států, kterou přijala i ČR. A ta se nyní pouze domáhá toho, aby tato dohoda byla dodržována. Jedná se o lidi, kteří nemají občanství žádné ze zemí EU, o lidi, kteří v drtivé většině případů neznají jazyk země, do níž putují a kteří jsou nevzdělaní. Tito lidé jsou na území nejen našeho státu nelegálně a volání po jejich deportaci tedy není voláním po jejich vysídlení z domova, ale po uvedení situace do právně bezvadného stavu. Společnost nevolá po tom, tyto lidi eliminovat a netvrdí, že jsou méněcenní. Pouze říká, že na území EU nemají co dělat. Pokud existuje morální povinnost některým z nich pomoci, tak na území státu, z nějž pocházejí, případně na území státu sousedního (když to hodně zjednoduším).
Vyvolávání těchto uhozených "paralel" se pouze hodí některým individuím do krámu, aby z toho mohli co? No čerpat granty, přecéééé. Pan "historik" je toho zářným příkladem. Děkuji za něj. Třeba se někomu, kdo má stále ještě zhasnuto, rozsvítí.
Ano, pomáhat uprchlíkům, že jim poskytneme přechodný azyl na dobu určitou nebo zašleme materiální pomoc, ale ne, že se jim budeme podbízet výstavbou mešit u nás a přizpůsobováním se nás jim a jejich zvyklostem.
Pokud bude Evropan nucen žádat o azyl v zemi, kde je jiná kultura, pochybuji, že bude vnucovat lidem tam žijícím své zvyky a náboženství.
Tady jde o to, že my jsme tu doma a nemůžeme popřít sami sebe na úkor cizinců, kteří zneužívají naši pomoc a chtějí žít na náš úkor, aniž by sami přiložili ruku k dílu a skromně přijali naši vstřícnost.
Okomentovat