„V době, kdy děti chodily bosé do školy a chudáci umírali na tuberu, bylo zapotřebí více blahobytu. Už kvůli důstojnému a svobodnému životu. Takže blahobyt byl zpočátku cestou k plnějšímu životu a úspěch byl možností, jak být sám sebou a stát na vlastních nohách. Jenže v okamžiku, kdy se nám popletly cesta a cíl, tak vznikl důraz na peníze, ještě víc peněz, ještě víc úspěchu, a protože to hmotný svět v tak velké míře nedovoloval, začali jsme žít na dluh, a to nejenom v bance, ale také ve stavu mostů, v kvalitě půdy, pestrosti lesa a početnosti motýlů. Vychází mi z toho, že začínáme žít v době, kdy se hmotný svět začíná bouřit,“ píše Václav Cílek v týdeníku Ekonom.
 |
| Václav Cílek (gli.cas.cz) |
Média nejdřív šíří informace, pak dezinformace, automobily pomáhají, když jich je málo, pak ale dopravu brzdí. Na lese vyděláváme tak dlouho, až to je kůrovci líto a vloží se do hry. Právní systém se stane tak dokonalým, že sám sebe pohřbí pod ruinami příliš mnoha zákonů. A tak by šlo pokračovat. Podstatné je vnímat okamžik, kdy původně kreativní procesy začínají rozpouštět vybudovanou stavbu.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
žijeme v kapitalismu,tak je to prosté milý watsone
Okomentovat