„Hlavním apelem studie je, že riziko syndromu vyhoření a obecně dopadů dlouhodobého stresu ve školství se nesmí podceňovat, protože vyhořelý učitel představuje riziko nejen sám pro sebe, ale i pro žáky a potažmo pro celý systém školství,“ píšou autoři nejrozsáhlejší studie, která v Česku mapovala syndrom vyhoření u učitelů. Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu let 2016 a 2017 mezi 2394 učiteli základních škol. Nyní autoři prezentují výsledky v časopise Česká a slovenská psychiatrie.
V Závěru studie autoři uvádějí:
Návaznou součástí studie bude i zprostředkování hlavních nálezů do oblasti školství a edukace učitelů. Ze studie poměrně jasně vyplývá, co lze ve smyslu efektivní prevence činit.
Z výsledků vyplývá, že je ve vlastním zájmu škol, aby jejich učitelé fungovali v co nejvyšší možné míře duševní pohody, protože to nebude mít dopad pouze na učitele samotné, ale také na jejich žáky a v neposlední řadě na pracovní výsledky. To, co školy mohou začít dělat, není ani příliš složité. Zavádění systémů průběžného sledování únavy a spokojenosti učitelů může být doprovázeno základní edukací o psychohygieně, zdravém životním stylu a prevenci negativních důsledků dlouhodobého stresu. Studie totiž jasně dokládá, že i poměrné jednoduché faktory, jako jen např. dostatek času s rodinou, konkrétní zájmy nebo dodržování elementárních pravidel zdravého životního stylu, mohou mít na výkon učitelské profese a spokojenost s ní zásadní vliv. Podpora učitelů v získávání jejich profesních kompetencí a obecně pedagogické jistoty je oblast, které je nutné věnovat pozornost a která může významně přispět ke zlepšení pedagogického procesu i spokojenosti učitelů. Důležité je také to, že výsledky aktuální studie poukazují na to, že řadu dopadů stresu spojeného s výkonem učitelských profesí mohou ovlivnit sami učitelé.
Hlavním apelem studie je, že riziko syndromu vyhoření a obecně dopadů dlouhodobého stresu ve školství se nesmí podceňovat, protože vyhořelý učitel představuje riziko nejen sám pro sebe, ale i pro žáky a potažmo pro celý systém školství.
Základní výsledky studie:
Výsledky přinášejí informace o tom, že necelá polovina (46,7 %) respondentů se necítí být ohrožena syndromem vyhořením, třetina (34,90 %) uvedla "spíše ano" a 18,3 % učitelů se domnívá, že je rozhodně ohroženo syndromem vyhoření. 247 učitelů (10,3 %) odpovědělo "nevím". Většina respondentů (59,90 %) uvedla, že aktuálně čelí dlouhodobému stresu
Ptáček R, Vňuková
M, Raboch J, Smetáčková I, Harsa P, Švandová L. Syndrom vyhoření
a životní styl učitelů českých základních škol, Čes a slov Psychiat
2018; 114(5): 199–204
Celý text studie naleznete zde
6 komentářů:
No trochu pozdě, ale přece. Na některých školách je ohroženo 100% učitelů. Co s tím?
no přeci vyhodit je,zvýšit platy na těch 150% a přijmoout mladé,svěží, hořící touhou...
Obávám se, že ti skvěle zaplacení mladí, svěží a hořící touhou se ještě nenarodili.
proto je potřeba urychleně zvýšit platy aby se zodpovědní rodiče mohli pustit do jejich produkce
Jsem poněkud překvapena. Pokud máme takovou míru vyhoření a lze mu účinně předejít zejména zdravým životním stylem, znamená to, že učitelé mají výrazně horší životní styl než zbytek populace? Opravdu?
Nemůžu si pomoci, mě hlavně stresují hlavně neustálé koflikty se žáky, jejich rodiči, chybějící podpora ze strany vedení, hluk v přeplněných třídách, piplačka s inkluzí a pohrdavý náhled veřejnosti na učitele.
Řešení dle této studie: pomoz si sám.
Řešení dle této studie: pomoz si sám.
systémovým řešením se nikdo zabývat nehodlá=pracné,náročné,politicky nezajímavé,možná i riskantní,rozhodně voličské hlasy nepřinese
Okomentovat