Asociace krajů oprášila projekt plošného testování žáků na konci prvního a druhého stupně základních škol. Slibuje si od toho zvýšení kvality vzdělávání a lepší kontrolu nad školami. Ale třeba Česká školní inspekce je proti a po čtyřech letech navrhuje obnovit testování v 7. třídě, které by mapovalo schopnosti žáků, a nejen jejich znalosti, jež se dají nadrilovat. Informuje deník Právo.
Ivo Vondrák (psp.cz) |
Asociace krajů chce testování páťáků a deváťáků obnovit spolu se zpřísněním státních přijímaček na střední školy. Podle jejího garanta pro školství, hejtmana Iva Vondráka (ANO), by se ukázalo, jak si která škola stojí. Porovnání výsledků v testech by pak vedlo k jejich srovnání, aby bylo patrné, která škola má problémy. Hejtmany to zajímá hlavně proto, že kraje jsou zřizovateli mnoha krajských škol.
„Plošné testy v 5. a 9. třídě nepokládáme za optimální řešení problému, který spočívá v tom, že do maturitních oborů nastupují i žáci, kteří nemají odpovídající předpoklady pro to, aby maturitní studium zvládli,“ sdělil Právu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Místo toho inspektoři navrhují testovat u žáků jejich studijní předpoklady, a to v sedmé třídě. „To by ověřovalo studijní potenciál žáků, tak aby už v této fázi povinné školní docházky, tedy relativně včas před volbou další vzdělávací cesty, měli žáci i rodiče základní informace, jaký studijní potenciál žák má, jaké jsou jeho šance na případné studium v maturitním či nematuritním oboru,“ vysvětlil Andrys.
Celý text naleznete v Právu
3 comments:
Stačí odborová (např.psychologie) neznalost, která se přetaví v názor někoho, kdo ví, že může být "důležitě" slyšen a hned je téma na světě. Obecně se neznalosti doplňují ve škole (jen se musí jít do hloubky) nebo zkušeností. U nás je moderní, že je k tomu třeba vést veřejnou diskusi, jako třeba tady. Když bude více příznivců některé stany, stane se z toho v demokratické diskusi "pravda". Když bude tento názor hodně hlasitý, udělá se z toho zápis a bude to větší "pravda". Doporučuji, křičte!
ČŠI má své vlastní testy, které se jaksi neujaly. Že by konkurenční boj?
Výsledky studijních předpokladů jsou předem jasné - Gaussova křivka platí všude. Ale potenciál žáka se dá zvýšit jeho usilovnou prací a rozvojem myšlení. Tak jako ten kdo cvičí zlepšuje svou fyzičku, tak ten kdo namáhá mozek zlepšuje své intelektuální schopnosti. K tomu žádné testy nejsou potřeba. Smysl má testovat současný stav a ne předpoklady.
Proč se testuje jen v některých předmětech a jen v některých ročnících? ČŠI snad neví, že zpětná vazba je součástí každé řádně vykonávané práce a každé řídící a kontrolní činnosti? K čemu je ČŠI, která se projevuje aktivisticky a neplní přitom řádně svou základní tj. kontrolní funkci? J.Týř
Post a Comment