"Romským žákům je nejlíp spolu." Mýtus, kterého se musíme zbavit, říká ombudsmanka

Už nemáme místo, slýchají často romští rodiče, když chtějí zapsat své dítě na běžnou základní školu. Obrátit se proto musí na druhý typ škol, který v Česku postupně vznikl - na segregovanou základku s vysokým podílem romských žáků. Ombudsmanka Anna Šabatová se problémem v minulých měsících zabývala a nyní rozeslala úřadům, obcím a školám seznam doporučení, jak segregaci romských dětí předcházet. Reportáž k tématu přináší Aktuálně.cz.

Anna Šabatová (ochrance.cz)

"Tím, že děti ze segregovaných škol mají nižší šanci dosáhnout vyššího vzdělání, stoupá riziko jejich sociálního vyloučení a toho, že upadnou do bludného kruhu chudoby," upozorňuje Marína Urbániková z týmu Šabatové. Nůžky mezi majoritou a romskou menšinou se tak dále rozevírají a sociální napětí roste.

Oficiálně škola nemůže dítě ze své spádové oblasti odmítnout kvůli etnicitě. Pokud ale ředitel to, že nemá místo, řekne rodičům neformálně mezi dveřmi, neexistuje o tom záznam a nelze se proti tomu odvolat. "Málokterý romský rodič pak dokáže podat přihlášku a trvat na tom, že musí dostat správní rozhodnutí," podotýká Šabatová. "Navíc také který rodič, jedno jestli romský, nebo neromský, bude trvat na tom, že chce dostat své dítě do školy, kde cítí, že ho tam až tak nechtějí?" podotýká právnička z úřadu ombudsmanky Veronika Bazalová.

Segregaci neprohlubují pouze ředitelé některých běžných škol, ale také rodiče neromských dětí. Úřad ombudsmanky během svého výzkumného šetření mluvil s řediteli deseti škol, které mají se vzděláváním romských žáků zkušenosti. "Ředitelé a ředitelky v rozhovoru opakovaně naráželi na jakousi nepsanou hranici počtu romských dětí na třídu, po jejímž překročení dochází k tomu, že neromští rodiče hromadně odhlašují své děti a dávají je do jiných škol," popsala Urbániková s tím, že hranicí obvykle jsou dva až čtyři romští žáci na třídu.


Celý text naleznete zde
Zprávu ombudsmanky naleznete zde