Proč lidé činí dobro? Co z toho mají? Jaké uspokojení z tzv. prosociálního chování vyplývá a co víme o příčinách jeho nejvyšší formy altruismu? „Prosociální chování můžeme definovat záměrem prospět druhé osobě, svobodou volby pomáhajícího a orientací na prospěch druhých osob,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus psycholog Zdeněk Mlčák z Katedry psychologie Ostravské univerzity.
Prosociální chování nejdříve dostáváme od rodičů. „Pak se sami stáváme těmi, kdo jej šíří dál a poskytují druhým lidem, typicky v altruistické formě rodičovského chování… Pravdou je, že se tomuto chování musíme učit, a to celoživotně,“ říká Mlčák a dodává:
„Z nadhledu bych řekl, že člověk se rodí jako určitá egocentricky zaměřená bytost a postupem života dospívá, tedy aspoň někteří z nás, až k altruismu. Člověk překonává své sobectví, aby více dával druhým, a tím morální vývoj člověka vrcholí.“
Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat