Ondřej Andrys: Mobilní telefony ve školách – nemluvme jen o zákazech, ale využívejme také příležitosti a vychovávejme

„Mobilní telefony jsou v dnešní době běžnou součástí každodenního života, jsou součástí osobního vlastnictví jejich majitelů, jsou zejména ze strany mladých lidí důležitým a velmi využívaným nástrojem pro komunikaci s okolním světem i pro získávání informací o něm. Uvažovat o mobilních telefonech jako o nástroji všeho zla a debatovat pouze o jejich zákazech nepovažuje Česká školní inspekce za správnou cestu,“ píše Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys v textu, který je součástí nového |Informačního bulletinu ČŠI.

Andrys mimo jiné píše:.

Na úrovni školy je samozřejmě možné (a mnohdy i vhodné) užívání mobilních telefonů regulovat, je však třeba přemýšlet, kdy a za jakých podmínek je daná regulace pozitivní a má ještě výchovný rozměr, o který by nám asi mělo jít, a kdy už jde o kontraproduktivní zákaz bez respektu k souvislostem a bez snahy o využití potenciálu, který mobilní zařízení nepochybně mají...

Praxe některých škol, které žákům odebírají mobilní telefony preventivně, čili bez důvodu, např. tak, že po příchodu do školy je všichni odloží na předem určené místo a vezmou si je až při odchodu ze školy, případně že je odloží na začátku vyučovací hodiny a vezmou si je zpět na jejím konci, nemá z pohledu České školní inspekce adekvátní výchovný rozměr (stranou nyní necháváme i neodůvodněný zásah do soukromého práva a práva na vlastnictví). Stejně jako zakazování užívání mobilů o přestávkách či volných hodinách, v situaci, kdy žáci nepřijmou za své důvody, proč se tak děje, za předpokladu, že relevantní důvody vůbec existují (to může být v různých školách různé). K takovému postupu v danou chvíli neexistuje žádný relevantní důvod a preventivní odebírání či zakazování mobilů navíc ignoruje významnou roli, kterou mobilní zařízení v životě mladých lidí v současnosti hrají.

Samozřejmě, že existují atraktivnější a prospěšnější způsoby trávení přestávek, než s mobilem v ruce, a pokud škola žákům nabídne vhodný program k aktivnímu trávení přestávek a dohodne se s žáky, jak budou přestávky využívány, bude to určitě prospěšné pro všechny. To je ale něco zcela jiného, než jednostranný zákaz používání mobilních telefonů ve volném čase žáků. Přemýšlejme nad didaktickým využitím potenciálu

Není tedy na místě uvažovat také nad využitím možností, které s sebou mobilní zařízení nesou, než pořád jenom nad tím, kdy, co, jak, komu a na jak dlouho zakázat? Nebylo by vhodné přemýšlet i nad tím, jak mobilní telefony ve školním prostředí didakticky využít, při výuce i při volnočasových aktivitách?

Uvedu jeden nadnesený, ale v principu podobný příměr. Když vezmu žáky do plaveckého bazénu a oni tam po sobě stříkají vodou, je na místě reagovat tak, že bazén vypustím a žáky už tam nikdy nepřivedu? Za určitých okolností možná ano, ale určitě stojí za to přemýšlet i nad jinými cestami, jak pozornost žáků upřít správným směrem a výchovně a didakticky situaci usměrnit tak, aby ten bazén a možná i to stříkání vodou podpořilo proces učení a vnímání zcela odlišného prostředí. Stejně tak je to s mobilními telefony.

Debatovat pouze o tom, kdo na co má právo, by bylo zbytečným a neužitečným zúžením celé problematiky, která je spíše než legislativní otázkou problémem pedagogicko- didaktickým a výchovným. Podobně, jako je tomu se zadáváním a hodnocením domácích úkolů.


Celý text a celý Informační bulletin ke stažení naleznete zde