Dějiny literatury jsou ve své podstatě zvláštním typem románu o světě, jenž je v čase a prostoru vymezen životu každého člověka, a o světě, ze kterého člověk vzešel, ve kterém svůj časově vymezený život prožívá, o kterém ale s jistotou neví, zda je také konečný (jen jinak), nebo naopak nekonečný (v což buď věří, nebo by si to většinou alespoň přál). Těmto dvěma světům dává od samého počátku srozumitelnou lidskou podobu přirozený (mateřský) jazyk. V tom tkví jeho podstata a jeho jedinečnost.
 |
| Karel Lippmann (archiv autora) |
Přirozený jazyk začíná být uměle odcizován své podstatě, jeho význam je nejdříve omezen na reprezentaci národa, a když i tato jeho funkce ochabne, stává se jen pouhým nástrojem komunikace v parciálních sférách života. Potýkání parciálnosti a universálnosti světa v lidském poznání přestává být tématem, „velké vyprávění“ je zavrženo (postmoderna), přirozený jazyk je preventivně významově dekonstruován. Má to sice i své opodstatněné, racionální důvody, avšak také své meze. Nahradit jazykem exaktní vědy jazyk přirozený je nemožné a nemoudré. Protože je nemožné učinit prostor a čas každého z nás věčným a universum omezeně a předvídatelně dočasným.
Literatura vyučovaná jako „velké vyprávění“, jako zvláštní druh románu „bez konce“, vracejícího se sice do minulosti, ale otevřeného do budoucnosti, je bohatstvím svých myšlenek, morálních i poetických významů předurčena hledat to nejdůležitější, co člověk „mezi dvěma světy a mezi dvěma jazyky“, nezbytně pro smysluplný život potřebuje, tj. hledat po celý život meze svého pozemského konání, které vyrůstají z poznání, odpovědnosti, pokory, svědomí a lásky ke světu i životu. Proto je současně nezbytné rehabilitovat přirozený, mateřský jazyk, bez něhož to není možné, bez něhož by se člověk uzavřel do cely, kterou si sám postavil a v níž už nemůže být svobodný.
11 komentářů:
Jojo, přesně tak vnímám literaturu i já - vypravování bez konce - příběhy se stále vracejí, opakují, nelze je analyzovat bez souvislostí. Zdravím do Budějic. :)
Přirozený jazyk začíná být uměle odcizován své podstatě, jeho význam je nejdříve omezen na reprezentaci národa, a když i tato jeho funkce ochabne, stává se jen pouhým nástrojem komunikace v parciálních sférách života. Potýkání parciálnosti a universálnosti světa v lidském poznání přestává být tématem, „velké vyprávění“ je zavrženo (postmoderna), přirozený jazyk je preventivně významově dekonstruován.
Promnul jsem si oči. Jednou, dvakrát, třikrát. Použil jsem i Mýdlo s jelenem a borovou vodu. Furt jsem z toho ale jelen...
Dovoluji si k tomu autorovi položit několik otázek:
1) Když někdo objeví nebo pochopí něco nového a uzpůsobí tomu svůj jazyk, nastalo tzv. "umělé odcizení jeho jazyka přirozené podstatě jazyka"?
2) Pokud ano, je čistě přirozeným jazykem např. jazyk prvních lidí z tzv. prvobytně pospolné společnosti?
3) Pokud platí předpoklad z otázky 2), platí zřejmě i, že veškerý vývoj listva od pravěku je procesem odcizování lidstva tzv. přirozenému jazyku?
4) Proč jste tu hypotetickou hranici hypotetického počátku odcizování člověka tzv. přirozenému jazyku položil právě do doby Galilea a dal jí souvislost s matematikou, pane Lippmanne?
K otázce 4) viz i odpověď pana Lippmanna 10. prosince 2018 15:43
http://www.ceskaskola.cz/2018/12/klara-metge-par-slov-kliterature.html
3) Pokud platí tvrzení z otázky 2), platí zřejmě i, že veškerý vývoj listva od pravěku je procesem odcizování lidstva tzv. přirozenému jazyku?
Pane Týři, dostal jste mě. Že vymyslíte tak geniální otázky, svědčící o neuvěřitelně hlubokém porozumění tomu, co jsem napsal, mě zaskočilo. Na tak vysoké úrovni se můj rozum nepohybuje. Vůbec netuším, jak Vás napadly. Např. jsem vůbec nevěděl, že pravěcí lidé ovládali jazyk matematiky, že žili ve světě, kdy se jazyk matematiky s jazykem přirozeným proplétaly. Kdy se vlastně narodili Galileo a Newton?
Víte co? Předveďte, jak si na ty své otázky odpovídáte sám. Pozitivisticky. Třeba se pak chytím. Jinak nemohu sloužit a Vy zůstanete jelenem.
6) Jedno z velkých vyprávění praví, že nevědomost hříchu nečiní.
Vysvětlení:
Bod č. 6 následoval po příspěvku pana Týře, uvedeného jako bod č. 5. Tento jeho příspěvek po uvedení mé předešlé reakce náhle beze stopy zmizel.
Pane Lippmanne, neustále opakované absurdní texty pana Týře se zařadily mezi SPAM, tedy "mizí". Nedbal mého upozornění, aby nepokračoval v tomto stylu diskuse... Věřím, že po čase opět přijde s nějakým věcným komentářem.
4) Proč jste tu hypotetickou hranici hypotetického počátku odcizování člověka tzv. přirozenému jazyku položil právě do doby Galilea a dal jí souvislost s matematikou, pane Lippmanne?
Pan Lippmann mne v diskusi výše požádal o odpověď na tuto otázku. Ta odpověď je zčásti obsažena v prvních třech otázkách (pokrok v lidském poznání nezpůsobuje nutně umělé odcizování jazyka, ale je součástí jeho přirozeného vývoje) a v předchozím komentáři.
Pane Týři, trochu jste mou otázku nepochopil. To jsou ty významotvorné kontexty.
Vaše kontexty nejsou univerzální, pane Lippmanne. Otázkou je, zda jste vy pochopil a vzal relevantně v úvahu kontexty vašich oponentů. Osobně jsem názoru, že nikoli.
Promiňte mi vlastní názor, ale i po tomto článku ve mě posílil pocit, že autor je ochoten napsat článek na jakékoli téma, kterému nerozumí.
Okomentovat