„Povinná škola do 18 let, zavedení nepodkročitelného minima bodů pro přijetí na střední školu s maturitou (tzv. cut-off score), obědy zdarma, peníze pro učitele. Školství je momentálně oborem, kde se nápady hrnou ze všech stran. Kromě toho, že jich je nejvíc, také schytávají největší kritiku. Jen pokaždé z jiného názorového proudu. Což neukazuje jenom na neutěšený stav školství a vzdělání, ale hlavně na to, že není úplně jasné, co se změnami chce docílit,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.
Julie Hrstková (repro ČT) |
Protože obědy zdarma patří do boje s chudobou, cut-off score má pomoci zaměstnavatelům a učňovskému školství, prodloužení školní docházky patří k opatřením pro boj s nezaměstnaností a navýšení platů ve školách má pomoci k tomu, aby kvalifikovaní učitelé nepošilhávali po zaměstnání v nejbližším hypermarketu. Samotná vzdělanost je tak jakýmsi vedlejším produktem všech těchto opatření. Realita školství spíš připomíná boj mezi dětmi, rodiči, školami, nezávislými experty na školství, experty na školství z řad politiků a experty na školství, kteří pracují pro veřejnou správu. K boji se přidávají i ředitelé a učitelé, kteří vidí realitu z první ruky a ne vždy se jim líbí. Nebo naopak se snaží zachovat status quo. Výsledky tuzemských škol i proto nevypadají nijak oslnivě.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
řešení je jednoduché:1/státní centralismus v řízení škol 2/rozdělení na školy státní a soukromé 3/učitelé státních škol státní zaměstnanci
Okomentovat