„Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují. Denně se to mění, protože musíme reagovat na všechny potřeby, které děti mají. Všichni učitelé vyučují všechny žáky ve škole a všichni jsme ochotni všem žákům pomoci. Máme za tím účelem sestaven speciálně pedagogický tým (učitelé speciálních tříd a speciální pedagogové), kde hovoříme o všech problémech, se kterými se setkáváme, a o všech úspěších, kterých jsme se žáky dosáhli; během těchto našich setkání sdílíme své poznatky. Pak máme ještě tým welfare a máme zpracovaný plán, jaké vytvoříme podmínky pro blaho a zdraví žáků,“ říká finská speciální pedagožka Johanna Wahlman v rozhovoru pro časopis Řízení školy.
Johanna Wahlman mimo jiné říká:
Členy týmu welfare jsou školní sociální pracovnice, psycholog, zdravotnice, lékař, ředitelka a vedoucí učitelských týmů. Měli by se ho účastnit i zástupci žáků a rodičů. Taková setkání pořádáme dvakrát za rok a tým welfare slouží celé školní komunitě. Jednotlivým žákům poskytujeme individuální podporu, a když organizujeme setkání, plánujeme, kdo se ho musí zúčastnit (rodiče, sociální pracovnice, učitel nebo ředitelka atp.). V Lappeenrantě funguje i speciální škola pro žáky s těžkým zdravotním postižením a mentálně postižené. Mají vlastní vzdělávací program odlišný od našeho. Záleží na každé škole, zejména na jejím řediteli, aby ve spolupráci s týmem welfare rozhodl, jestli se může daný žák vzdělávat v místní škole. Tým rozhoduje společně s rodiči žáka na základě toho, jakou podporu dítě potřebuje. Inkluze vyžaduje úsilí a učitele, kteří akceptují všechny žáky. Je také potřeba dostatek dospělých, aby mohli vytvořit požadované podmínky. Asistent má odbornou kvalifikaci, myslím, že se za tímto účelem vzdělává jeden až dva roky, a absolvuje praxi ve škole předtím, než může začít samostatně pracovat. Potřebovali bychom více asistentů a samozřejmě i učitele pro žáky se speciálními potřebami, ale na druhou stranu disponujeme dostatkem dobrých nástrojů a sdílíme nápady – v tom spočívá naše síla.
Pokud mají žáci poruchy chování, jedná se o nejnáročnější situace, s nimiž se setkáváme. Když narušují výuku a dělají hodně hluku, musejí odejít do odděleného prostoru s jedním dospělým. V tom případě jeden dospělý doprovází jednoho žáka. Ostatní žáci pak musejí čekat na pomoc déle, pokud jeden asistent není k dispozici. Žáci se speciálními potřebami mají vymezen zvláštní prostor ve vzdělávacím oddělení, ale pokud to nestačí, mohou jít i jinam. Celá škola je určena pro vzdělávání a někdy se učí například i v kanceláři ředitelky nebo v jídelně. Všichni žáci se ale musejí řídit stejnými pravidly (i žáci se speciálními potřebami), pokud tomu tak není, následuje opatření. Jestliže je někdo například agresivní, následuje schůzka žáka s učitelem a ředitelkou a v některých případech zveme do školy i rodiče.
Celý rozhovor naleznete zde
2 komentářů:
Není inkluze po českém způsobu nějak odlišná od finské varianty?
"Členy týmu welfare jsou školní sociální pracovnice, psycholog, zdravotnice, lékař, ředitelka a vedoucí učitelských týmů.
V Lappeenrantě funguje i speciální škola pro žáky s těžkým zdravotním postižením a mentálně postižené. Mají vlastní vzdělávací program odlišný od našeho. Záleží na každé škole, zejména na jejím řediteli, aby ve spolupráci s týmem welfare rozhodl, jestli se může daný žák vzdělávat v místní škole.
Je také potřeba dostatek dospělých, aby mohli vytvořit požadované podmínky.
Pokud mají žáci poruchy chování, jedná se o nejnáročnější situace, s nimiž se setkáváme. Když narušují výuku a dělají hodně hluku, musejí odejít do odděleného prostoru s jedním dospělým. V tom případě jeden dospělý doprovází jednoho žáka."
Přesně. Tolik lidí na inkludované dítě v ČR nikdy nebude. Nejen že je nezaplatí, ale ani neseženou.
Okomentovat