Na základě analýzy divadelního představení Ivánku, kamaráde… žáci pojmenovávají jednotlivé vrstvy slovní zásoby, zaměřovat se budeme hlavně na argotickou mluvu. Přiblížíme si korupční kauzy z fotbalového prostředí a způsob, jakým ovlivnily slovní zásobu češtiny.
Argot reaguje na povahu zločinu, aktivita ukazuje, že argotická funkce slov jde napříč společenským žebříčkem.
|
Tereza Vodičková (obcankari.cz) |
Aktivita se zabývá argotickou mluvou. Stejně jako všechny druhy slangů a hantýrek také argot vzniká jako projev spojený s určitým (většinou výlučným) prostředím nebo s lidskou činností – nezřídka právě proto, aby se zamezilo obecnější srozumitelnosti. Nositelé argotu se nesnaží vyčnívat ve svém prostředí, ale kladou si za cíl izolovat své prostředí od vnějšího. Argot se váže k určité sociální skupině, a proto se řadí mezi sociolekty, společenská „nářečí“.
V záhadném prostředí argotu jsou neustále přenášena sdělení, která jsou v příslušné sociální skupině formulována s naprosto přesným významem, ale pro nezasvěcené jsou alespoň zpočátku zcela nesrozumitelná. Děje se tak především na úrovni lexikální, tedy v oblasti slovní zásoby a frazeologie. V oblasti tvarosloví a skladby je základem mluvená čeština.
Metodiku a pracovní list naleznete
zde
1 komentářů:
jaký to má smysl? co jest cílem?
Okomentovat