Připravuje se významná změna „inkluze“. Ministerstvo školství předložilo novelu do připomínkového řízení

„Analýza společného vzdělávání přinesla mnoho poznatků o tom, že ne zcela efektivně funguje předpokládaný princip sdílení podpůrných opatření (nejen u asistentů, ale například u pedagogické intervence). Dále došlo k přetížení školských poradenských zařízení zejména v souvislosti s rediagnostikou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Náběh společného vzdělávání komplikovala nová administrativa spojená s nárokovými podpůrnými opatřeními. Ze zjištění ČŠI vyplynulo, že v mnoha případech byl žák vzděláván asistentem pedagoga, učitel se věnoval pouze ostatním žákům. ČŠI rovněž identifikovala potřebu zjednodušit administrativní procesy spojené s poskytováním podpory všech stupňů,“ zdůvodňují autoři hlavní principy navrhované novely. Přinášíme celý text této kapitoly návrhu.

Potřebnost individuálního vzdělávacího plánu (dále IVP) u žáků s lehkým mentálním postižením vzdělávaných podle minimálních upravených výstupů bude vždy konzultována se ŠPZ a s učiteli, protože u všech potřebný není. Pracovníci škol a ŠPZ směřují požadavky k jasné specifikaci, kdy je skutečně nutné škole/žákovi IVP jako PO doporučovat a kdy stačí při vzdělávání respektovat závěry doporučení. Z toho vyplývá potřeba přesně vymezit, kdy je nutné PO IVP využívat, co má být jeho základním specifikem a těmito změnami systém IVP zjednodušit a minimalizovat. Cílem je snížení administrativní zátěže spolu se zajištěním účelnosti tohoto dokumentu.

Zlepšení efektivity systému služeb školských poradenských pracovišť je jedním z navrhovaných principů novely. V současné situaci mají zákonní zástupci žáků možnost získat doporučení na PO v (několika) různých ŠPZ a doporučení k potřebám žáka se mohou lišit, a to i v závislosti na vůli zákonných zástupců. Žádoucí stav by měl být charakterizován spíše efektivní poradenskou službou, kdy nároky (žáků a zákonných zástupců) na vyšetření budou vztaženy k jednomu odbornému pracovišti ŠPZ s možností případného využití revizního pracoviště. V případě kombinovaného zdravotního postižení bude zachována nutnost zpracování doporučení ke vzdělávání žáka i dalšími ŠPZ s ohledem na jejich zaměření.

Efektivita personální podpory jako formy PO je dalším principem navrhovaných změn. Inkluzivní vzdělávání má nejen individuální, ale i sociální dimenzi. Adresnost podpory (která je považována za přínos celého procesu společného vzdělávání), umožňuje významně individualizovat strukturu PO, vychází ze skutečných potřeb žáka, je cílená. Sociální dimenze inkluze spočívá v posilování komunitních zdrojů školního sociálního prostoru, jehož dynamika ovlivňuje kompetence všech žáků pro zvládání náročných životních situací. Zapojení žáka se SVP do těchto sítí a podpora jeho aktivní participace ve školním životě jsou proto neméně důležitým PO. Cílem PO v obou těchto dimenzích je co nejvyšší míra nezávislosti žáka se SVP na podpoře individuální a co nejvyšší míra jeho aktivního zapojení do formálních i neformálních procesů učení, výuky a školního života jako takového. Personální podpora jedinců se SVP je jedním z opatření, které na jedné straně naplňuje individuální dimenzi inkluze, na druhé straně je rizikem pro její sociální rozměr. Navrhované změny počítají s omezením počtu AP na jednoho ve třídě běžné školy. Jejich cílem je na jednu stranu poskytnout žákům se SVP individuální podporu, ale současně omezit riziko pro dynamiku sociálních procesů edukačního prostoru školní třídy, které přináší přítomnost více asistentů ve třídě.

PO 1. stupně, které poskytuje škola na základě vlastní pedagogické diagnostiky, je standardní postup podpory žáka, který vyžaduje zvýšenou míru individuálního přístupu při vzdělávání, ale nevykazuje ještě SVP. Frekvence zpracovávání plánu pedagogické podpory (dále PLPP) byla upravena již první novelou vyhlášky č. 27/2016 Sb. Vnímání PLPP a jeho účelnosti se na straně pedagogické a poradenské komunity různí: některá odborná stanoviska vidí PLPP jako důležitý nástroj plánování vzdělávání žáka (zejména pokud je spojen s praktickými dovednostmi pedagoga, který PLPP využívá v praxi), jiná odborná stanoviska označují PLPP jako irelevantní, nadbytečný (zejména pokud není spojen s praktickými dovednostmi pedagoga v oblasti plánování a plánovitého postupu v individualizovaném vzdělávání žáka). Zůstává zcela v kompetenci školy, zda tento PLPP zpracuje a bude pro podporu žáka v 1. stupni PO využívat nebo zvolí jinou formu plánování podpory. Škola však je povinna doložit ŠPZ, případně ČŠI, informaci o podpůrných opatřeních prvního stupně poskytovaných žákovi.

Nehospodárné a často i duplicitní financování PO vedlo předkladatele návrhu k zavedení podmíněné normované finanční náročnosti (dále PNFN) a tedy mechanismu posouzení reálné situace a podmínek, do kterých bude předepisováno žákovi PO. Zavedení PNFN u personálních podpor a u kompenzačních pomůcek umožní neduplicitní, efektivní a účelné čerpání prostředků státního rozpočtu na společné vzdělávání při zajištění optimální kvality vzdělávacích podmínek žáků se SVP a naplňování stanovených PO. Odpovědnost využití doporučení bude mít ředitel školy, který před požadavkem přidělení finančních prostředků posoudí konkrétní materiální podmínky školy/třídy.

Současná úprava vyhlášky č. 27/2016 Sb. umožňuje působení až čtyř pedagogických pracovníků v jedné třídě. Ke snížení počtu na dva pedagogické pracovníky dochází především z důvodu zamezení kontraproduktivního vysokého počtu dospělých ve třídě při výuce. Pedagogičtí pracovníci by měli být ve třídě běžné školy maximálně dva, z toho maximálně jeden AP ve třídě financovaný ze státního rozpočtu. Výjimka třech pedagogických pracovníků ve třídě běžné školy bude stanovena na situace např. při zajištění odborné výuky, tandemové výuky, překryvu učitelek mateřské školy či přítomnosti školního psychologa, školního speciálního pedagoga. Vzdělávání žáků se SVP, které lze saturovat personální podporou, vyžaduje podle mnoha názorů zapojení spíše druhých pedagogů. Cílem úpravy je také důraz na kvalitu poskytovaného vzdělávání. Ze zjištění ČŠI rovněž vyplynulo, že většina AP má střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou a kurz AP. Skutečná podpora žáka ve vzdělávání postrádala patřičnou odbornost, i když často vykonávali AP samostatně činnosti jako výklad a dovysvětlení nového učiva. Současně často docházelo k rušení výuky při komunikaci se žákem se SVP, někdy pak i k jejich odchodu mimo hlavní vzdělávací prostor třídy. Ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 je třeba zavést nejvyšší počet tří pedagogických pracovníků na jednu třídu. Z hlediska kvality výuky je v těchto školách a třídách optimálnějším modelem financování dvou speciálních pedagogů a jednoho AP. Vysoký počet AP v jedné třídě se ukázal jako neefektivní, ať už z důvodu organizační náročnosti či malé podpory samostatnosti žáků.

K odstranění nyní nesystémového § 18 o podpoře AP (pro sociálně znevýhodněné žáky, nad rámec systémové podpory formou PO) dochází z důvodu ukončení přechodného období pro rediagnostiky žáků se SVP k 31. 8. 2018. AP pro uvedené žáky budou nadále financováni z prostředků státního rozpočtu jako PO nebo ze šablon zjednodušeného vykazování OP VVV.

Omezení rediagnostiky je dalším z principů navrhovaných změn. Vyjádření o potřebě nové diagnostiky nejpozději jeden rok po první diagnostice je limitem, který je opodstatněný z důvodu potvrzení či upřesnění prvotního doporučení. Změny termínů dalších rediagnostik žáků se budou přizpůsobovat potřebám konkrétního žáka, rovněž i vzdělávacím etapám většiny těchto žáků. Praxe ukázala, že není nutné limitovat platnost doporučení vždy na dva roky jednotně pro všechny případy. Pro zajištění správného zařazování žáků do odpovídajícího vzdělávacího programu a typu školy jsou nastaveny další kontrolní mechanizmy, mj. informovaný souhlas zákonných zástupců, revizní pracoviště NÚV i kontrolní činnost ČŠI. Termíny rediagnostik budou po 1. roce a pak v souladu se vzdělávacími etapami žáka (ve 3., 5., 9. ročníku a na střední škole), nejdéle po čtyřech letech. V případě doporučení zařazení žáka do školy nebo třídy pro žáky s lehkým mentálním postižením bude první doporučení platné nejvýše po dobu jednoho roku a dále pak po dobu nejvýše dvou let. Při převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální je stanovena platnost u prvního doporučení nejdéle po dobu dvou let a dále pak podle povahy speciálních vzdělávacích potřeb žáka.

Zařazování žáků se SVP přednostně do hlavního vzdělávacího proudu je řešeno v rámci školského zákona, ale přesto je u velké části veřejnosti vnímáno ustanovení § 19 odst. 1 negativně jako diskriminační, i když současná vyhláška v tomto směru pouze duplikuje text zákona. Odstraněním tohoto ustanovení dojde nejen ke zjednodušení právního předpisu, ale přispěje k jeho srozumitelnosti a věcnosti.

Zrušení jednodruhovosti škol, které jsou podle platného právního předpisu zřízeny pouze pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení, bude mít příznivý dopad i pro žáky s dalšími druhy zdravotního postižení – na úrovni školy inkluzivní – sociální dopad. V praxi bylo toto opatření dosud obtížné realizovat, takže nedojde k přesunu žáků mezi školami.

Odstraněním slova „škola“ v odst. 5 § 19 bude zajišťována prevence neúspěšné integrace žáků se závažným zdravotním postižením, u kterých je v systému společného vzdělávání nanejvýš potřebná péče odborníků – speciálních pedagogů. Vzdělávací program pro tyto žáky bude na základě diagnostiky ŠPZ (s informovaným souhlasem zákonných zástupců) stanoven v souladu s jejich nejlepším zájmem, tzn. tak, aby byl využit jejich maximální vzdělávací potenciál.

Změnou ustanovení § 24 a § 25 bude umožněno zřizování víceoborových tříd. Z podkladů ze školních matrik středních škol od školního roku 2010/2011 do současnosti bylo zjištěno, že školy a třídy, oddělení a studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zajišťují vzdělávání žáků ve třídách s několika obory vzdělání. Školy tak zřizují tzv. víceoborové třídy ve snaze vyrovnat se s nepříznivými důsledky demografického vývoje, s požadavky trhu práce na požadované profese i s malým zájmem žáků nastupujících ze základních škol o obory vzdělání zejména s výučním listem. Současné znění vyhlášky nestanoví pravidla pro tvorbu víceoborových tříd, které obsahují několik oborů vzdělání a dostatečně nestanoví pravidla pro určení maximálního počtu žáků ve skupině při realizaci odborného výcviku ve třídách, odděleních a studijních skupinách zřízených podle §16 odst. 9. Cílem těchto opatření je zajistit odpovídající kvalitu a úroveň vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zejména v technických oborech.

Analýza využití současné podoby Přílohy č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. přinesla řadu poznatků o tom, kde není současná nabídka optimální z hlediska zajištění rovných příležitostí dětí, žáků a studentů. Z toho důvodu je navrženo doplnění některých položek, případně je doplněna úprava finančních částek, jestliže se jeví současně nastavené hodnoty normované finanční náročnosti (dále NFN) jako příliš vysoké nebo naopak nízké. Dále bude zavedena PNFN omezující duplicitní nakupování pomůcek v případech, kdy škola již potřebné pomůcky k dispozici má. Pomůcky s nejnižší finanční hodnotou (do 500,-Kč) budou ze seznamu odstraněny a školami financovány z ONIV.


Další informace naleznete zde