„Učitelé se naučili pracovat s různými „dys“ poruchami jako dysgrafie nebo dyslexie. Největší zátěž pociťují při vzdělávání dětí s poruchami chování a dětí s psychiatrickou diagnózou a mentálním postižením. Žáci s lehkým mentálním postižením (LMP) ale z 85 % chodí do speciálních škol, v běžných základních školách jich jsou necelé dva tisíce. Pro srovnání: v základních školách se celkem vzdělává přes devět set tisíc žáků. Bavíme se tedy o jednom žáku s LMP na skoro pět set dětí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Lenka Felcmanová. Lenka Felcmanová je místepředsedkyní ČOSIV a přednáší na Pedagogické fakultě UK.
 |
| Lenka Felcmanová (cosiv.cz) |
Jak příznivci, tak odpůrci inkluze se odvolávají na finské školství, kde jsou údajně speciální třídy běžné. Je to pravda?
Ve finském školství se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami učí v některých předmětech odděleně, se speciálním pedagogem. Cílem je ale vyrovnávat jejich hendikep tak, aby se co nejvíce vzdělávaly s ostatními. Při školách také existují pavilony pro žáky s těžšími formami postižení, kteří se sice vzdělávají odděleně, ale účastní se akcí školy.
Slyšela jsem ale tvrzení, že Finové mají ve speciálním školství více dětí než my…
Srovnávání s námi je někdy matoucí, protože v mnoha zemích včetně Finska se mluví souhrnně o speciální péči a ta je ve velké míře poskytovaná při běžných školách, nikoli odděleně speciálními školami. Oddělené speciální školství bylo u nás budováno systematičtěji, už za minulém režimu.
Jaké jsou podle vás objektivní faktory, které vyvolávají vlny nevole vůči inkluzi?
Jednoznačně je to složitá administrativa související s podpůrnými opatřeními. Poradenští pracovníci také nedostali dost jasné a kvalitní metodické podpory a dohání se to za pochodu. V této oblasti se v posledních třech letech vzdělávalo i padesát procent učitelů a sedmdesát procent ředitelů. Na druhou stranu devadesát pět procent učitelů a devadesát sedm procent ředitelů v našem průzkumu uvedlo, že má se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dlouhodobou zkušenost.
Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách
3 komentářů:
Pokud budeme řídit školství tak, že budeme vycházet při hodnocení situace z našich přání a ne ze skutečného stavu, neposuneme se nikam, jenom k dalšímu zpackanému období. Není pravda, že nevole vůči inkluzi je způsobená především složitou administrativou. Jablko je shnilé uvnitř.
Lenka Felcmanová je místepředsedkyní ČOSIV a přednáší na Pedagogické fakultě UK.
Víc netřeba dodávat.
Nechť paní Lenka Felcmanová napochoduje do třídy s 30 žáky. Dozajista pak sezná, že problém s inkluzí po českém způsobu je nejen v administrativě.
Okomentovat