„Rozhodně přiznávám, že jsem se místy úlevně smál byrokratickým absurditám, ale zároveň jsem si při četbě čím dál víc uvědomoval, že jedním z problémů školství je i výrazná potřeba učitelů vymezovat se vůči čemukoli novému,“ říká gymnaziální učitel a kritik Krištof Špidla v rozhovoru pro časopis Host. Spolu s Radomilem Novákem a Evou Klíčovou si povídají o novém románu Jana Jíchy Ředitel a hydra.
Krištof Špidla: Hned pro začátek vás musím varovat před podjatostí. Patřím totiž k těm, komu je text explicitně určen, tedy k učitelům, a nedokážu se na román Ředitel a hydra dívat pouze z literárních pozic. Nicméně souhlasím s kritikou, že Jan Jícha se projevuje jako nezvykle zručný autor. Nejde jen o jednotlivé nápady, které rozhazuje snad až marnotratně, o stavbu gagů, ale i o někdy subtilnější, jindy poněkud hrubozrnnější jazykovou hru. Jde skutečně o text, jehož základní vlastností je zábavnost a u něhož se lze smát bez pocitu nepatřičnosti.
O to víc mě mrzí některá myšlenková schémata, jimiž si autor zjednodušuje práci, čímž ovšem nemyslím žánrová klišé fantasy či hororu. Jde především o ono „odstřelování absurdit“ českého školství. V mnoha případech zkrátka autor čtenáři nadbíhá. Stal jsem se vysloveně alergický kupříkladu na mnohokrát opakované klišé o tom, že rodiče neschopných dětí si vyběhají „papír“ v poradně a pak na ně nikdo nemůže.
Eva Klíčová: Kdysi jsem pár let učila a Jícha mi to trochu připomněl. Specifické školní prostředí, kde je vyhovění administrativním požadavkům ministerstva či zřizovatele na prvním místě, kde se všechno eviduje, sepisuje, potvrzuje, prověřuje — preventivně pro případ snad nějakých budoucích právních bitev s rodiči a žáky — nebo dokonce s učiteli. Prostě nepřátelské podezíravé prostředí. Tato byrokratizace je dimenzí, která je v románu kriticky zesměšňována. Na další nešťastné vlastnosti českého školství, například na to, jak učení v nejširším slova smyslu ustupuje „testovatelnosti“, jak namísto učení třídíme, ale nedojde.
Radomil Novák: Jícha umí skvěle parodovat mluvu jednotlivých postav. Navíc se v tom odráží ta pestrost komunikačních situací ve škole. Bavil mě také jazyk školních dokumentů, řádů, které bylo nutné vymyslet pro hydru (hydří jazyk). V té knížce je tolik jazykových hříček a nápadů, že by to vystačilo na několik dalších knih.
Celý text naleznete v časopisu Host
Více informací o knize Ředitel a hydra a jejím autorovi naleznete zde
4 komentářů:
Ona tu existuje nějaká "výrazná potřeba učitelů vymezovat se vůči čemukoli novému"? Opravdu? Pokud ano, je ta "vymezovací potřeba" u učitelů větší než u jiných profesí? Pokud by to tak bylo, nebylo by správné udělat na to téma "resortně nadškolsky" seriózní vědecký výzkum?
Není to, o čem jakýsi K. Špidla píše, možná, spíš projevem REAKCE ZHRZENÝCH INOVÁTORŮ NAD TÍM, ŽE UČITELÉ Z PŘIROZENÝCH DŮVODŮ ZCELA POCHOPITELNĚ A SPRÁVNĚ ODMÍTAJÍ ZJEVNÉ HLOUPOSTI TZV. INOVÁTORŮ ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ?
Tleskám panu řediteli Jíchovi za jeho knihu a doufám, že budou následovat další. I pan učitel K. Špidla může napsat knihu o učitelské hydře, která brání mainstreamově konforním učitelům v jejich "rozkvětu a rozletu"...
pokud budou učitelé státními zaměstnanci nemusí se proti ničemu vymezovat a mají klid,je zvláštní, že žádná z učitelských iniciativ o to neusikuje ,asi je baví to "vymezování"
Dobrý den, v jakém číslu Hosta mohu rozhovor naleznout?
Zdenka
Dobrý den, rozhovor vyšel 9.11. Hezký den!
Okomentovat