Krištof Špidla: Jedním z problémů školství je i výrazná potřeba učitelů vymezovat se vůči čemukoli novému

„Rozhodně přiznávám, že jsem se místy úlevně smál byrokratickým absurditám, ale zároveň jsem si při četbě čím dál víc uvědomoval, že jedním z problémů školství je i výrazná potřeba učitelů vymezovat se vůči čemukoli novému,“ říká gymnaziální učitel a kritik Krištof Špidla v rozhovoru pro časopis Host. Spolu s Radomilem Novákem a Evou Klíčovou si povídají o novém románu Jana Jíchy Ředitel a hydra.

V rozhovoru mimo jiné zazní:

Krištof Špidla: Hned pro začátek vás musím varovat před podjatostí. Patřím totiž k těm, komu je text explicitně určen, tedy k učitelům, a nedokážu se na román Ředitel a hydra dívat pouze z literárních pozic. Nicméně souhlasím s kritikou, že Jan Jícha se projevuje jako nezvykle zručný autor. Nejde jen o jednotlivé nápady, které rozhazuje snad až marnotratně, o stavbu gagů, ale i o někdy subtilnější, jindy poněkud hrubozrnnější jazykovou hru. Jde skutečně o text, jehož základní vlastností je zábavnost a u něhož se lze smát bez pocitu nepatřičnosti.

O to víc mě mrzí některá myšlenková schémata, jimiž si autor zjednodušuje práci, čímž ovšem nemyslím žánrová klišé fantasy či hororu. Jde především o ono „odstřelování absurdit“ českého školství. V mnoha případech zkrátka autor čtenáři nadbíhá. Stal jsem se vysloveně alergický kupříkladu na mnohokrát opakované klišé o tom, že rodiče neschopných dětí si vyběhají „papír“ v poradně a pak na ně nikdo nemůže.

Eva Klíčová: Kdysi jsem pár let učila a Jícha mi to trochu připomněl. Specifické školní prostředí, kde je vyhovění administrativním požadavkům ministerstva či zřizovatele na prvním místě, kde se všechno eviduje, sepisuje, potvrzuje, prověřuje — preventivně pro případ snad nějakých budoucích právních bitev s rodiči a žáky — nebo dokonce s učiteli. Prostě nepřátelské podezíravé prostředí. Tato byrokratizace je dimenzí, která je v románu kriticky zesměšňována. Na další nešťastné vlastnosti českého školství, například na to, jak učení v nejširším slova smyslu ustupuje „testovatelnosti“, jak namísto učení třídíme, ale nedojde.

Radomil Novák: Jícha umí skvěle parodovat mluvu jednotlivých postav. Navíc se v tom odráží ta pestrost komunikačních situací ve škole. Bavil mě také jazyk školních dokumentů, řádů, které bylo nutné vymyslet pro hydru (hydří jazyk). V té knížce je tolik jazykových hříček a nápadů, že by to vystačilo na několik dalších knih.


Celý text naleznete v časopisu Host
Více informací o knize Ředitel a hydra a jejím autorovi naleznete zde