Jak na formativní hodnocení v matematice?

Rozumějí žáci probíranému tématu? A pokud ne, proč mu nerozumějí? Odpovědi dává formativní hodnocení, které je podle Craiga Bartona nezbytnou součástí kvalitního a efektivního vyučování (nejen) matematiky. Text přináší blog Pro vzdělávání.

Craig Barton (twitter.com)

Formativní hodnocení je strategie použitelná napříč vzdělávacími oblastmi, ale pro učitele často představuje prázdný pojem. Podle britského učitele Craiga Bartona je však tou nejdůležitější složkou vyučování. Jeho využití v hodinách matematiky objasňuje pro časopis American Educator. Aby hodnocení bylo formativní, mělo by sloužit k získávání důkazů o vzdělávacích výsledcích žáků, které učitel společně se žáky využije k rozhodování o dalším postupu jejich učení. Takové rozhodování na základě důkazů je pak lépe podložené než rozhodování bez nich. Jinými slovy, učitel využívá hodnocení k diagnostikování učení žáka a k tomu, aby na něj mohl adekvátním způsobem reagovat s cílem zlepšit učení žáka.

Formativní hodnocení je proto třeba vnímat spíše jako nástroj učení než jako klasické hodnocení. I přesto se žáci obvykle zdráhají říkat své odpovědi nahlas: bojí se, že udělají chybu, nebo nemají chuť se účastnit. Proto je třeba podle autora pracovat na kultuře třídy. Formativní hodnocení nesmí zahrnovat negativní důsledek (např. známku) pro žáka, který odpoví špatně, a naopak musí podporovat upřímné odpovědi. Zároveň není přijatelné, aby někteří žáci zůstávali stranou kvůli tomu, že se jim nechce nic dělat. Učitelé by se také měli vyvarovat tradičních chyb, jako je například ověřování úrovně pochopení celé třídy na základě jediné správné odpovědi jednoho (obvykle se hlásícího) žáka. Klíčem je klást dostatečné množství otázek v průběhu hodiny a získávat odpovědi od všech žáků.


Celý text naleznete zde