Na konci neoficiální debaty v rámci zářijové tripartity se premiér Andrej Babiš (ANO) nečekaně obrátil na stranického kolegu, ministra školství Roberta Plagu se slovy, aby na cut-off score v rámci přijímaček na střední školy začal pracovat. Zda to už Plaga skutečně dělá, není možné zjistit. Médiím se vyhýbá, jeho tiskové oddělení mlží. „Problematika cut-off score bude jedním z témat jednání vlády s Asociací krajů,“ píše jen. Informuje Respekt.cz.
Možná tak budeme svědky naprosté rarity, kdy zásadní změna systému vznikne mimo vzdělávací politiku státu. A výsledek by mohl být tristní. Odhadem tisícům dětí by to zavřelo dveře k vyššímu vzdělání, které dává vyšší šanci porozumět současnému světu a uspět v něm.
Celý text naleznete zde
19 komentářů:
"Možná tak budeme svědky naprosté rarity, kdy zásadní změna systému vznikne mimo vzdělávací politiku státu. A výsledek by mohl být tristní. Odhadem tisícům dětí by to zavřelo dveře k vyššímu vzdělání, které dává vyšší šanci porozumět současnému světu a uspět v něm."
Kraje jsou zrizovatelem vetsiny strednich skol - gymnazii, SS i ucilist… Netvrdil bych proto, ze neco vznika mimo vzdelavaci politiku statu…
Jen nechapu, proc to nejde jednoduseji a kraje svym skolam neurci, jaka ma byt kde hranice...
Kolika tisicum deti to opatreni zavre ty dvere? Jak byl odhad proveden?
Rozumíte rozdílu mezi státem a samosprávou?
Rozumim…
Z výše napsaného to tak úplně nevypadá.
Chtěl jsem to nechat být, ale když pan Petr nedá pokoj...
Rozumíte Vy, pane Petře, rozdílu mezi přímou a přenesenou působností?
Z výše napsaného to tak úplně nevypadá.
:-)
K článku samotnému
"ZAHNAT děti na učiliště"?
Když v souvislosti s učilišti a jejich žáky používá profesionálka výrazivo, které asociuje ve čtenáři spíše představu dobytka zaháněného do stáje, je to ubohé a tristní.
Rozhodně to nepřispívá představě učňovského školství jako plnohodnotné součásti našeho vzdělávacího systému, ale spíše podporuje mediální obraz učilišť jako druho- až třetiřadových "odkladišť" pro neschopné a méněcenné.
O obvyklé neschopnosti rozlišit příčinu a následek už ani nemluvě.
BTW: Paní Milena Jabůrková je snad viceprezidentkou Svazu průmyslu pro vzdělávání a digitální ekonomiku. Že by ale byla "specialistka pro oblast vzdělávání", to mi asi muselo někde nějak uniknout.
Poučte mě, prosím. Rozumím vám správně, že kraje podle vás zřizují střední (a další) školy v přenesené působnosti? Asi byste si měl lépe přečíst zákon o krajích a školský zákon, budete překvapen.
Necítím tu potřebu. Ani poučovat, ani dostudovávat si.
Měl jsem spíše dojem, že od poučování ostatních, jste tu expert Vy.
Když tak přesně víte, co patří a naopak nepatří do vzdělávací politiky státu, popřípadě kde ten "stát" začíná a končí.
Kdybyste si odpustil své "mistrování" vůči kolegovi Janečkovi, tato větev diskuse by vůbec nevznikla. A já ani nemám zájem ji dále rozvíjet.
"Necítím tu potřebu. Ani poučovat, ani dostudovávat si."
V překladu do obecné češtiny: "Používám odborné termíny, aniž jim rozumím. Když náhodou narazím na někoho, kdo ví, o co jde, radši zdrhnu."
Jo jo, nejlepší je blamovat "experty na školství" a sám o tom vědět ještě míň.
Petr. Přesné.
Znalci učňovského školství v Česku současně varují, že bez zásadní změny učilišť není dobrý nápad do nich posílat ještě víc dětí. Podle zjištění školních inspektorů je v mnoha z nich výuka teoretických předmětů na nevalné úrovni. A lepší to není ani po praktické stránce: bývalý ředitel Vítkovic Libor Witassek, který Česko právě reprezentuje na Evropském týdnu odborných dovedností pořádaném Evropskou komisí, upozorňuje, že učiliště kulhají též ve výuce moderních technologií.
Styl "během měsíce připravte zavedení cut-off score" je nepřijatelný. Tripartita nemá právo úkolovat ministra školství. Tady jde hlavně o princip. Takto se tak zásadní změny ve školství dělat nesmí! A samozřejmě vše se opět dělá bez učitelů...
Úkolovat ministra školství má právo předseda vlády.
Pane Petře, buďte té lásky a odpusťte si své výlevy, pokud nemáte do diskuse nic věcnějšího.
V úvodním příspěvku pan Janeček zpochybnil tezi uvedenou v článku, tedy že:
neco vznika mimo vzdelavaci politiku statu…
Vy jste na to dokázal pouze položit otázku stylem namachrovaného učitele:
Rozumíte rozdílu mezi státem a samosprávou?
a pak jste ve stejném duchu pokračoval.
To a jen to vyvolalo mou reakci, které měla naznačit, že samosprávy vykonávají také spoustu činností, které primárně náleží státu. I v oblasti školství, že.
Tudíž Vaše předchozí komentáře jsou obecně tak trochu mimo mísu.
Ledaže byste se obětoval a místo pokusů o ztrapňování diskutujících nám tak nějak popsal, co jste vlastně měl svými "vstupy" do diskuse na mysli.
Do té doby opravdu nemíním s Vámi ztrácet čas.
Stejně tak nemíním o tom, čemu rozumím a čemu ne, přesvědčovat právě Vás.
BTW: To že Vám tleská Tajný, je do jisté míry příznačné.
:-)
O tom v jakém stavu je naše učňovské školství, o příčinách a hlavně cestách k tomu, jak stav zlepšit rád podiskutuji.
Nikoliv ale v tom tónu, v jakém je psán článek, který je vůči učňovskému školství urážející.
Tato debata ale primárně s diskusí o zavedení cut-off score souvisí jen okrajově.
Ja myslim, ze jste si mel usetrit praci, poste.restante…
Slo mi hlavne o to, ze pojem "politika statu" nejsou jen rozhoduti statni spravy, ktera mela impuls uvnitr statni spravy… Celkem by mi to bylo jedno, ale v pripade Respektu s plnou hubou obcanske spolecnosti jsem si nemohl pomoci...
To já samozřejmě vím, pane Janečku.
Mne jenom dožralo, jak se z Vás pan Petr úplně zbytečně pokouší dělat blbce, aniž by sám nějak věcně do debaty přispěl.
Ale k reakci mne vyprovokovala až ta jeho druhá poznámka.
Taky jsem si nemohl pomoct. :-)
Jinak je celá tato problematika v kontextu mého dlouhodobého přesvědčení, že stát - myšleno centrum a MŠMT, se de facto a částečně i de iure vzdal možnosti řídit svou vzdělávací soustavu. Veškerá rozhodnutí pak musí mít buďto charakter zákonu/vyhlášky, nebo si je každý může vykládat jako svého druhu "doporučení".
Je přece úplný nesmysl mít 14 krajských vzdělávacích soustav, 14 sad normativů, atd.
Je úplná blbost chtít po ředitelce malotřídky na vesnici, aby organizovala výběrové řízení na dodávku počítačů, nebo opravu oken, atd. atd.
Samospráva v oblasti jednoho kraje, byť má číslo na Bureše, by však neměla diktovat plošné uvedení čáry všem, kor když je durch prolobovaná průmyslem. Ať si samospráva samospravuje svůj píseček.
Ať si samospráva samospravuje svůj píseček.
To není tak úplně pravda, Tajný.
I kraje mají kupříkladu zákonodárnou iniciativu a prostřednictvím i třeba asociace krajů mohou předkládat své návrhy také exekutivě.
Je to logické, protože některé problémy mohou vyvstat jako palčivé právě "dole", ačkoliv na úrovni centra se může zdát, že je všechno v pořádku.
Zpětná vazba, vzpomínáte? Už jsme to tady řešili několikrát.
Jistěže může tedy na úrovni kraje vzniknout také návrh na pitomost, ale v tomto ohledu se jednotlivé úrovně správy neliší.
Rozdíl je jen v tom, že centrála může svůj pitomý nápad obvykle také okamžitě realizovat a důsledky jsou logicky celoplošné. Třeba "inkluze po česku".
Zase ta samá chyba, PR...
Případ inkluze jsem chtěl zmínit jako příklad, kde iniciativa na změnu vyšla z prostředí té občanské společnosti/nátlakových skupin... Ale asi by to nebyl úplně vhodný příklad, protože ony nejdřív infiltrovaly to ministerstvo...
Okomentovat