Asociace krajů v čele s hejtmankou Karlovarského kraje se snaží dobrat nástrojů, které by krajům umožnily přísněji regulovat síť regionálního školství. Proto také asociace iniciovala debatu o zavedení nepodkročitelného minimálního skóre u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, kde byla patrná snaha upravovat přijímání žáků do studia v souladu s požadavky zaměstnavatelů. Nyní Karlovarský kraj předkládá návrh zákona, který by regionům jakožto zřizovatelům umožňoval přímo určovat počty žáků v jednotlivých oborech. Jde o alarmující snahu nadřadit partikulární zájmy se spornou legitimitou nad zájmy a poptávku žáků a fakticky podřídit síť škol aktuálním požadavkům pracovního trhu bez ohledu na důležitější indikátory ve vzdělávání. A to bez snahy o skutečně efektivní nástroje harmonizace školství a trhu práce.
Asociace krajů podle dostupných informací navrhuje projednání možnosti zavést cut-off score jako snahu řešit velkou míru fluktuace studentů na středních odborných školách. Obavy ze zájmu škol přijímat co nejvíce žáků vlivem financování „na hlavu“ jsou opodstatněné. Je však důležité připomenout, že od září příštího roku bude zaveden nový systém financování, který školy oprostí od ekonomického kalkulu. Ten nyní – zejména na středních odborných školách a učilištích – vede k přijetí všech či téměř všech účastníků řízení. Nový způsob rozdělování prostředků bude sledovat odučené hodiny a úvazky pedagogů, takže by měl odměnit školy spravedlivě nehledě na jejich obsazenost.
Hejtmanka Jana Vildumetzová stojí za návrhem zavedení tzv. cut-off skóre, které by mohlo sloužit jako represivní nástroj pro ovlivňování přechodu žáků ze základních na střední školy. EDUin v tomto ohledu varoval, že nejvíce by byli postiženi žáci ze socioekonomicky slabého prostředí. Nyní Vildumetzová předložila jménem kraje návrh zákona, který by ředitelům ukládal za povinnost nechat si schvalovat počet žáků, který chtějí přijmout do nových ročníků.
Jaké zájmy představitelé asociace a jmenovitě některých krajů hájí, není jasné. Svaz průmyslu a dopravy ČR oficiálně odmítá cut-off skóre jako opatření, jež bude neefektivní.
Roztříštěný školský systém, v němž je z demografických důvodů větší nabídka míst ke studiu než poptávka žáků, musí hledat jiná řešení pro optimalizaci. Komplexní analýza školních prostředků od OECD v roce 2016 konstatovala, že větší plánovací zodpovědnost s ohledem na vývoj populačních ročníků, strukturu školského systému a kvalitu vzdělávání by mělo převzít ministerstvo školství jakožto centrální orgán. To by mělo úžeji spolupracovat s kraji a společně vyvinout jasné zásady naplněnosti a administrace škol po republice.
Sledování trhu práce, s nímž by samozřejmě školství mělo být v určitém souladu, by nemělo spoléhat na znalosti krajských politiků, ale měly by se zapojit rovněž Národní vzdělávací fond a Národní ústav pro vzdělávání, tedy instituce schopné poskytovat kvalitní demografický i ekonomický výhled. Jeho nezbytnou součástí by měla být analýza, která bude sledovat, například s jakými počty žáků mají školy výhledově počítat nebo jestli dochází k (ne)shodě mezi studovaným oborem a zaměstnáním jednotlivce.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: “Je vysoce pravděpodobné, že ti představitelé krajů, kteří cut-off skóre prosazují, nedomýšleli skutečné dopady takového opatření a že na tom zdaleka neexistuje ani uvnitř asociace jednotné stanovisko. Ačkoliv snahy, zejména Karlovarského kraje, decimovat budoucnost regionu jsou varovné, pevně doufejme, že zvítězí evidence-based přístup. Cut-off skóre může mít v českém selektivním vzdělávacím systému zhoubný vliv na dosažené vzdělání u dětí ze sociálně a ekonomicky slabých rodin a kvalitu vzdělání zbytku populace nijak nezvýší.”
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
9 komentářů:
a česka bochom tu psát nemohli? co je to to cut off?
Na EDUIN je lépe nereagovat, protože to je přesně to, co oni potřebují - být slyšeni, být viděni. Přitom se jedná nanejvýše o desítky lidí s velmi vychýlenými zkušenostmi humanitně-uměleckého typu, s velmi omezeným typem vzdělání a v drtivé většině případů nikdy nepracující v komerční sféře.
Jejich styl komunikace je čistá propaganda. Jedná se čistě o politickou organizaci lobující za své vlastní zájmy v duchu jejich vychýlené víry. A jako se sektou by s nimi mělo být jednáno a ne z nich dělat odborníky na školství, jimiž nejsou.
Manipulace a propaganda vlastních názorů jsou celým textem prošpikované: "alarmující snaha", "partikulární zájmy", "sporná legitimita", "bez ohledu na důležitější indikátory", "skutečně efektivní nástroje harmonizace", "ekonomický kalkul", "roztříštěný školský systém", "nedomýšleli skutečné dopady", "decimovat budoucnost", "varovné snahy", "zhoubný vliv".
Každý skutečný odborník ví, že takováto emočně zabarvená hodnocení do žádného odborného seriózního textu nepatří. A pokud již má probíhat nějaké osobní hodnocení založené na emocích, mělo by to být jasně odděleno od fakt. EDUIN ale s fakty pracovat neumí a nerozumí jim - z výše uvedených důvodů. Pouze politicky působí ve svůj vlastní prospěch, ve své vlastní opodstatnění. Nejsou tak dávno doby, kdy pan Kartous hovořil o regresivní analýze, namísto regresní. O jeho skutečném vhledu do fungování čehokoliv mám velmi silné pochybnosti.
"Každý skutečný odborník ví, že takováto emočně zabarvená hodnocení do žádného odborného seriózního textu nepatří. "
Až na to, že jde o tiskovou zprávu komentující politický vývoj a nikoliv odborný text, skutečný odborníku. :-)
Takže je to neodborný text, který se tváří pouze "odborně".
:-)
Je tam uvedeno, že jde o tiskovou zprávu, což je žurnalistický útvar. Jsem si vědom toho, že Eduin vydal ke cut-off i "odborné stanovisko", které je na https://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/cut-off-skore-nepodkrocitelna-hranice-v-prijimacich-zkouskach-do-maturitnich-oboru/. Pletete jablka s hruškami, pane kolego, a bohužel záměrně.
"Tisková zpráva je obsáhlejší textové sdělení určené médiím, které vydává obchodní společnost, politická strana či jiná organizace (případně i jednotlivec) v okamžiku, kdy potřebuje sdělit veřejnosti něco důležitého (události nebo fakta)." Zdroj: Wikipedie
To já jen aby zase nějaký Lesák tady nepředstíral, že propaganda je seriózní tisková zpráva. Není.
Jestli to, co Lesák nazývá "odborným stanoviskem", myslí vážně, možná by mu prospělo, kdyby se někdy alespoň letmo podíval na to, jak vypadá skutečný odborný text. Já už těmi neutuchajícími ideologickými žvásty další čas ztrácet nechci.
Jémine, pane kolego, stránka z Wikipedie, na kterou odkazujete, nemá ani jeden uvedený zdroj. Chyťte se za hlavu. Samozřejmě, že ta definice není správná, dejte si nějaký PR 101.
Eduin není odborná instituce, a pokud správně vím, nikdy se za ní ani nepokládala. Kvalita jejich výstupů je jistě v rámci vlastního narativu - ideologie, řekl bych, je trochu silné slovo, ale poslužte si.
Odborné stanovisko je v uvozovkách, takhle si to nazvali oni a nutno uznat, že nemalou část argumentů skutečně podepřeli kvalitními zdroji. Do recenzovaného časopisu to ovšem neposílali a tak tomu je nutné rozumět. Pokud nesouhlasíte, komplexně rozporujte, vlastně se k vám rád přidám.
Jemináčku, to je komedie.
Eduin není odborná instituce, a pokud správně vím, nikdy se za ní ani nepokládala.
Ve všech možných mediálních zprávách jsou zástupci EDUINu označováni za "odborníky na školství", "experty", "odborné mluvčí", atd.
V ministerských komisích a při jednáních a konferencích všemožných spolků a institucí figurují titíž jedinci jako zástupci odborné veřejnosti.
V podstatě oni jsou tím důvodem, proč se v učitelském prostředí stalo slůvko "expert" v podstatě vulgarismem.
A Vy tu teď budete vést disputaci o tom, jestli jeden z mnoha jejich mediálních "výpotků" (protože o jiný druh "mediálního výstupu" zatím nejde) má označení "tisková zpráva", nebo "odborné stanovisko", zda s uvozovkami či bez nich?
Inu, jak je ctěná libost.
Ale i já považuji takovou debatu za ztrátu času.
A pokud se Vám nedostává materiálu k rozporování výstupů EDUINu, poslužte si diskusemi pod jejich články na tomto, nebo ještě lépe na webu, jeho název se zde nesmí uvádět.
:-)
Tak, není to tisková zpráva, není to odborný text, takže je to co? Propagandistický komentář.
Okomentovat