„Asociace krajů, hejtmanů, přišla s nápadem zavést jednotnou minimální bodovou hranici pro přijetí žáka na střední školu, takzvané cut-off score. Je to pěkná, velmi pěkná hloupost, řeknu vám,“ píše Daniel Münich na svém blogu na Aktuálně.cz.
Daniel Münich (youtube.com) |
Předurčuje výsledek v přijímací zkoušce na střední školu selhání ve středoškolském studiu?
Sílu kauzálního vztahu mezi výsledkem žáka v přijímacím testu (státních přijímaček) v 15ti letech a jeho úspěšností ve středoškolském studiu zakončeném státní maturitou v 19tém roce života zatím nebyl žádným výzkumem doložen. Hlavně proto, že státní přijímačky byly zavedeny jen před pár lety a první dotčení žáci zatím ještě nedošli k maturitě. Za druhé proto, že MŠMT zatím zřejmě nevyvinulo dostatečné úsilí, aby taková analýza vůbec mohla vzniknout, tedy propojení potřebných dat a jejich zpřístupnění v anonymizované podobě pro akademický a tzv. policy oriented výzkum. Ostatně jsem přesvědčen, že kvalitní střední škola dokáže na maturitu připravit i žáky, co neudělají státní přijímací zkoušku.
Forma a obsah státní přijímací zkoušky na střední školu jsou velmi problematické
Stání přijímačky ověřují příliš úzké spektrum intelektuálních dovedností žáka, které nedostatečně věrohodně předvídají studijní dispozice žáka (obzvláště v určitém směru studia). Moderní doba vyžaduje a bude vyžadovat mnohem širší spektrum dovedností než ty, co se dají snadno testovat….
Škrt pera není vzdělávací politika
Zavedení cut-off skóre je pohodlné ale nezodpovědné zbavování se zodpovědnosti státu resp. krajů za kvalitu vzdělání poskytovaného základními a případně i mateřskými školami v daném kraji. Kraje sice nejsou zřizovateli základních a mateřských škol, ale jen tak se ze zodpovědnosti vykroutit nemohou.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Jak všichni rozumí školství. Jak všichni vědí co dokáže dobrá střední škola. Kdyby bylo ve školách tolik učitelů jako je těch zlepšovatelů okolo školství to by byl ráj. A těch studií o školství. Vidlemi se dají přehazovat. Ale výsledky školství a kvalita absolventů je kde?
Máte recept?
Před dvaceti lety nepamatuji, že bych vyplňoval nějaký dotazník. Dopis pro rodiče napsala jedna sekretářka pro celou školu. V kabinetě na vše stačil jeden psací stroj. Učitel měl úvazek 19 hodin a stíhal učit a připravovat se na výuku. V testech OECD jsme patřili ke špičce.
Děti když byly nemocné museli mít potvrzení od lékaře. Nemohlo se stát, že dítě nechodilo týden do školy a místo toho chodilo po brigádách. Nemělo to ani zapotřebí.
Dětem učebnice půjčovala škola.
Reformy připravovaly týmy odborníků(národní ústavy) a pilotovali na pilotních školách.
Pak přišel velký amatér ministr Pilip a začal šetřit. To, co zasel sklízíme doteď.
Okomentovat