Při volbě povolání není pro mladé důležité jen to, zda je práce zajímavá, kolik mohou vydělat nebo za jakých podmínek ji budou vykonávat. Daleko důležitější roli hraje to, zda má volba jejich budoucího povolání v jejich okolí kladnou odezvu. Když tomu tak není a svou volbou u svých známých „nebodují“, často dané povolání zavrhnou, a to přesto, že by je osobně taková práce lákala. Tyto výsledky přineslo dotazníkové šetření prováděné Spolkovým institutem pro odborné vzdělávání mezi zhruba 1700 žákyněmi a žáky. Informuje blog Pro vzdělávání.
Rozhodující otázkou zůstává pro mladé fakt, zda vybrané budoucí povolání posílí jejich postavení v jejich sociálním prostředí a vzbudí respekt. Když však žáci například kvůli očekávání rodičů zcela vzdají svůj zájem o řemeslný obor, má jakákoliv osvěta o reálných pracovních činnostech pouze pramalý dopad.
Friedrich Hubert Esser, prezident BIBB, chápe tyto výsledky jako jasný signál toho, že by se propagace odborného vzdělávání neměla soustředit pouze na popis řemesel, řemeslných oborů a na představení moderních požadavků na daná povolání: „Propagace odborného vzdělávání by se měla soustředit na vytvoření identifikačního potenciálu pro mladé lidi.“
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Mladí si všimnou řemeslníka až se jim hrabe v zásuvce u jejich počítače. Jenže už dnes učitel má asi 180Kč/h, zedník 250Kč/h a klempíř 350Kč/h.
jistěže řemesla zrácejí respekt,když se jimi nelze uživit a řemeslník skončí v montovně
Netřídijou v Německu děcka už ve 12 letech? Máme si od nich nechat radit?
A jak to vůbec mají s šancí na vyšší vzdělání třeba děcka tamních Turků? Já tam poznal několik povolžkých i sedmihradských reemigrantů a přišli mi celkem spolehlivě na druhé koleji. Možná i na deváté kusé...
---
„Propagace odborného vzdělávání by se měla soustředit na vytvoření identifikačního potenciálu pro mladé lidi.“
Věta je na mne celkem těžká... Je to newspeakové "já jsem horník, kdo je víc"?
Okomentovat