Zdeněk Hromádka: Zábava při vyučování fyziky. (Využití „didaktické písně" ve fyzice)

Spojení slov zábava a fyzika by méně šťastným absolventům základního i středního vzdělávání mohlo znít jako oxymóron... Můj osobní příspěvek k problematice „zábavy ve fyzice“ bohužel nespočívá v nalezení univerzálního klíče ke spolehlivému budování vnitřní motivace ve vyučování. Předmět mého článku se nalézá právě někde na hraně mezi zábavou funkční a zábavou samoúčelnou. Jedná se o tvorbu a interpretaci takzvaných „didaktických písní do fyziky“, tedy metodu, kdy si žáci aktivně či pasivně opakují aktuální látku prostřednictvím poslechu nebo přímo zpěvu vhodně otextované a vhodně naaranžované písně. Připouštím, že písně ve fyzice se mohou jevit jako něco neobvyklého, nepatřičného či dokonce bizarního. Ale právě ten koncepčně překvapivý prvek může probudit zájem a zvědavost.

/V současné době dokončuji s podobně zapálenými kolegy-fyzikáři (hudební skupina Těleso) studiové album didaktických písní věnované fyzikálním zákonům. Videoklip k ukázce didaktické písně byl natočen na jedné brněnské škole./

Mou původní motivací pro tvorbu vlastních didaktických písní do fyziky nebyla snaha vytvořit účinnou metodu pro procvičování učiva. První didaktické písně byly nástrojem pro udržení kázně v jedné mimořádně problematické třídě. Jako začínající učitel jsem objevil (alespoň pro tuto situaci) způsob, jak přimět třídu k tomu, aby její členové a členky vydrželi po dobu jedné vyučovací hodiny neporušit významně školní řád. Přistoupili na tento požadavek výměnou za speciální bonus v podobě fyzikální písně v závěru hodiny. Kupodivu jim to přišlo jako dobrý obchod, jelikož to pro ně bylo něco úplně nového a nikdo jiný to pro ně nikdy neudělal. Při dalším rozpracování konceptu fyzikálních písní se dostavily i další a zajímavější didaktické výsledky a s kolegy se nám později podařilo dát dohromady album didaktických písní s tematikou environmentální výchovy.

Autorova koncepce didaktické písně:

• Píseň by se neměla vzdalovat od tématu. Obsah slok by měl být zaměřen výhradně na probírané učivo. Neměl by se spokojit se zřejmými banalitami či něčím takovým jako propagačními hesly nebo slogany uvozujícími dané téma, ale skutečně definovat či vysvětlit předložený problém, zákon, pojem, děj, jev apod. (v souladu s konkrétním učivem popř. podpory očekávaných výstupů dané vzdělávací oblasti RVP).

• Není jednoduché trefit se do žánru, kterým by se učitel žákům zavděčil. Osobně mám nejlepší zkušenost s rapem, který umožňuje při správném frázování vložit do sloky značné množství informací. Vděčným se také ukázal spontánním rock-and-rollový hluk, který vytrhne žáky ze školní rutiny.

• Je samozřejmě vhodné, aby učitel ovládal zpěv a hru na doprovodný hudební nástroj a sám se stal interpretem (popřípadě autorem) didaktických písní. Dá se ovšem pracovat i s audionahrávkami. Ostatně didaktická píseň není v médiích fenoménem úplně neobvyklým a je možné dohledat celou řadu (zejména anglických) didaktických písní a videí na internetu. Je ovšem důležité, aby kvalifikovaný učitel-expert nevybral písně s chybným obsahem. Anebo jestliže chybný obsah objeví, využije jej při analýze textu k lepšímu porozumění učiva žáky.

• Kromě samotného zpěvu či poslechu, což jsou činnosti, které dokážou občerstvit paměť a tím pomoci procesu upevňování či opakování učiva, může stejnému účelu dobře posloužit i práce s rozborem textu písně.

• Značný potenciál také vidím v samostatné žákovské činnosti, při které mají žáci za úkol zpracovat obsah nějakého učiva do vlastního písňového textu. Nedá se očekávat, že výsledkem budou vždy okouzlující verše, ale o to nejde. Aby člověk mohl začít přemýšlet nad slovy, musí nejdříve porozumět obsahu. A to je cíl. Má zkušenost s tímto druhem žákovské činnosti je velmi dobrá.

Nebezpečí, které hrozí učiteli, jenž se rozhodne interpretovat didaktické písně, spočívá především v tom, že se vystaví možnosti rozpačitého přijetí, pocitům trapnosti a ponižujícího odmítnutí své ušlechtilé snahy. Učitel, který se rozhodne, že zkusí okořenit vyučovací hodinu didaktickou písní, musí s tímto rizikem počítat a dokázat se vyrovnat s jeho následky. Ukázky fyzikálních písní

Ukázka části jedné sloky písně „Pascalův zákon“:

... Pokusím se vyjádřit, jakpak to funguje,
hydrauliku Pascalův zákon vysvětluje:
Kdyby v nádobě kapalina byla
a na její povrch působila vnější síla,
vyvolala by ta sila v kapalině tlak
ve všech místech stejný, prostě je to tak.
Hydraulický zvedák jsou spojené nádoby –
tlustý válec, štíhlý válec a místo vody,
užívá se olej a jsou tam také písty,
když na malý píst zatlačím silou,
vyvolám tlak jistý.
Vyvolám tlak jistý a ve všech místech shodný,
tlak rovná se síla lomeno obsah plochy.
Když na malý píst malého válce působí malá síla,
na velký píst velkého válce působí velká síla,
je-li tedy obsah
plochy pistu velký,
působí na něj velká síla a tlak bude stejný...


Celý text naleznete zde