Výzkum: Veřejnost hodnotí úroveň vzdělávání příznivě

Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2018. Nejlépe hodnocená úroveň vzdělávání je u základních škol a gymnázií, naopak nejhůře u středních odborných učilišť.

Oproti výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol, který přišel v roce 2017, bylo v současném šetření zaznamenáno pozitivnější hodnocení úrovně vzdělávání u všech typů škol s výjimkou vyšších odborných škol, kde nárůst nebyl statisticky významný.

Z hlediska osobního přínosu dlouhodobě i v roce 2018 převažuje názor, že vzdělání lidem poskytlo vhodnou průpravu. Zejména že poskytlo kvalifikaci v oboru a všeobecný přehled. V čase se hodnocení osobního přínosu vzdělání v uvažovaných oblastech výrazně nemění. Zpracoval:

Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností žáků a studentů.

Česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol poměrně příznivě. S výjimkou středních odborných učilišť vždy více než polovina lidí je přesvědčena (spíše nebo velmi) o dobré kvalitě výuky na všech typech škol, přičemž kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech případech včetně již zmiňovaných středních odborných učilišť.

Nejlépe je vnímáno vzdělávání na základních školách a gymnáziích, u nichž podíl kladných odpovědí shodně dosahuje 71 %. Nicméně v případě gymnázií se objevuje vyšší podíl varianty odpovědi „velmi dobrá“ (21 % oproti 12 % u základních škol) a nižší podíl kritického hodnocení (14 % oproti 22 % u základních škol). Více než tři pětiny respondentů příznivě hodnotí i úroveň vzdělávání na vysokých školách (63 %) a na středních odborných školách s maturitou (62 %). Nejkritičtější jsou občané k vyšším odborným školám a především ke středním odborným učilištím. Výuku na vyšších odborných školách hodnotila kladně stále více než polovina (55 %) respondentů, avšak na středních odborných učilištích již pouze necelá polovina (49 %) respondentů hodnotila výuku kladně.

U jednotlivých typů škol se však významně lišil podíl dotázaných, kteří nedokázali úroveň vzdělávání zhodnotit a zvolili proto odpověď „nevím“. V případě vyšších odborných škol se pro tuto variantu rozhodla dokonce čtvrtina respondentů (25 %). Zajímavý je tak i podíl dotázaných, kteří se k jednotlivým typům škol stavěli kriticky. Nejméně kritičtí byli dotázaní k úrovni vzdělávání na gymnáziích a vysokých školách, když 14 % ji označilo za „spíše“ či „velmi špatnou“ u gymnázií a 17 % u vysokých škol. Pětina (20 %) respondentů se kriticky stavěla k úrovni vzdělávání na vyšších odborných školách, více než pětina (22 %) za špatnou považuje úroveň vzdělávání na základních školách a již více než čtvrtina (26 %) negativně hodnotí úroveň vzdělávání na středních odborných školách s maturitou. Nejkritičtější byli dotázaní ke středním odborným učilištím, jejich úroveň vzdělávání nepříznivě hodnotí více než třetina dotázaných (36 %)…

Co se týče celkového přínosu školního vzdělání pro dotazované, tak lze tvrdit, že v posledním šetření mezi respondenty převážil názor, že jim školní vzdělání poskytlo vhodnou průpravu ve všech uvažovaných oblastech. Nejlépe dotazovaní hodnotili poskytnutí kvalifikace v oboru a poskytnutí všeobecného přehledu, když shodně 79 % dotázaných zastává tento názor. Zhruba dvě třetiny (66 %) dotázaných vyjadřují názor, že vzdělání jim posílilo smysl pro odpovědnost. Necelé tři pětiny mají za to, že jim vzdělání pomohlo naučit vytvářet si vlastní názor a rozšířilo jim kulturní přehled (shodně 59 %). Mírně nadpoloviční většina má též za to, že je vzdělání naučilo jednat s lidmi (53 %) a orientovat se ve světě (51 %).

Z hlediska sociodemografických charakteristik přínos vzdělání souvisí s věkem a vzděláním. Lidé do 19 let oproti ostatním věkovým kategoriím mají častěji za to, že jim vzdělání neposkytlo/neposkytuje kvalifikaci v oboru. Z hlediska vzdělání jsou o přínosu vzdělání ve všech sledovaných aspektech statisticky významně častěji přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním, naopak lidé s (neúplným) základním vzděláním téměř u všech položek (vyjma rozšíření kulturního přehledu) si častěji myslí, že jim vzdělání v uvažovaných aspektech přínosné nebylo.


Další informace naleznete zde