Absolvent pedagogické fakulty, nadšený pro učitelskou profesi by podle statistiky měl být snem každého ředitele. V době, kdy řadu škol zachraňují důchodci, přesto hledají někteří absolventi práci i rok a půl. Příklad takového učitele přináší v reportáži iDNES.cz: Bohuslav po dlouhém hledání od září sice pracuje, ale dojíždí hodinu a půl a učí jiný předmět, než vystudoval.
Druhou výjimkou z pravidla je obor, který Bohuslav vystudoval. „O tom, jak se uplatním, jsem neuvažoval. Vybral jsem si základy společenských věd a dějepis, které mi ve škole šly nejlépe,“ říká. Jenže školy, jejichž pověst závisí na výsledcích u maturit a přijímacích zkoušek, na úkor „jeho“ předmětů přidávají hodiny matematiky a českého jazyka. Předměty jako dějepis nebo občanská výchova mají tak málo hodin, že nevydají na plný úvazek, a tak se často stává, že si je mezi sebe rozdělí učitelé jiných předmětů.
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
v česku jest učitelů nadbytek,nicméně situace se mění,padesátníci dorazí do důchodu a mladí se na jejich místa nepohrnou,takže se karta brzy obrátí
Problém je v tom, že všichni studují aprobace, které jsou nejjednodušší, ale neuplatnitelné. Chtějí snadno titul. Ty katedry prospívají i když produkují nezaměstnatelné učitele. A jiné aprobace nemají studety a katedry živoří. tito učitelé na trhu práce nejsou a nebudou. Kdo je pracovitý student jde na práva, bankovnictví a jiné finančně násobně lukrativnější obory.
Okomentovat