„Je to jedno z neblahých dědictví 90. let. Za socialismu měli učni jeden týden teorii a druhý strávili v podnicích. Po revoluci se to začalo měnit, protože firmy neměly pro učně uplatnění, často samy bojovaly o přežití. Výsledkem bylo, že školy si – i díky dotacím – nakoupily stroje a učí teorii i „praxi“. Jenže školy nestíhají vývoj ve firmách, nemají vybavení, které se ve firmách používá. A protože studenti neoperují „na trhu“, opouštějí školy s nedostatečnými schopnostmi,“ říká v rozhovoru pro MF DNES bývalý šéf Vítkovic Libor Witassek, který je mimo jiné českým ambasadorem pro Evropský týden odborných dovedností, který proběhne na začátku listopadu.
 |
| Libor Witassek (twitter.com) |
Jak z toho ven?
Můžeme se přiučit z modelů, které se dlouhodobě osvědčily. Například v Německu funguje duální systém – teorii zajišťuje stát, nebo přesněji zřizovatel, a praxe probíhá v „rekvalifikačních centrech“, která vlastní sdružení právnických osob. Často jde o stovky firem z daného okresu z různých oborů včetně služeb. A samy si určují učební osnovy pro praktickou výuku a odpovídají za ni.
Montovny tedy asi nebudou usilovat o změnu. Odkud by měla přijít?
I montovny mohou o změnu usilovat. Většina z nich už tuší, že si se současným modelem nevystačí. Mačkače tlačítek brzy nahradí roboti a firmám nezbude než jít do vyšší přidané hodnoty, do inovací. A k tomu už budou potřebovat lidi, kteří jsou více technicky vzdělaní a jsou schopni vymýšlet, tvořit. To je další problém našeho školství, příliš je vychovávat neumí. Jen vzpomeňte na Básníky, kde profesor chemie říká: „Žák, který myslí, je pro studium efektivně ztracen.“
To platí dodnes?
Mnohde ano. Jenže my musíme učit opak, aby studenti byli schopni přemýšlet, kde je třeba něco vylepšit. Klást velký důraz na kreativitu. Na informace je dnes Google, ne škola. To platí obecně, nejen pro průmysl.
O tom, že by duální systém mohl pomoci, se mluví dlouho. Co to brzdí?
Je za tím hlavně nechuť státu. Úředníci jsou konzervativní, tvrdí, že by ztratili kontrolu nad kvalitou. Ale to je nesmysl. Kdo jiný má větší zájem na kvalitě než firmy samotné? Na druhou stranu, ani řada firem se do toho nechtěla pouštět, protože nemají dost finančních zdrojů.
Celý rozhovor naleznete v MF DNES
4 komentářů:
"Například v Německu funguje duální systém – teorii zajišťuje stát, nebo přesněji zřizovatel, a praxe probíhá v „rekvalifikačních centrech“"
Opravdu funguje? Proč češi z pohraničí dělají v Německu.
Myslíte si, že firma má čas vychovávat učně? Při té kvalitě. Možná 20% nejschopnějších učňů je ve firmě k něčemu.
Myslíte si, že přidělí firma nejschopnějšího pracovníka k učňům, aby je něco naučil a staral se o ně?
Protože ti neschopní musí mít nad sebou neustálý dohled a jedná se o odborný výcvik s důrazem na slovo výcvik. Musí je někdo naučit pracovat.
Ono je to jednodušší hodit učně na krk firmám. Ušetří se na financování škol. Jenže v Německu ti nepoužitelní vyučenci dostanou podporu od státu a stát je uživí. Bude na to náš stát mít?
K tzv. duálnímu systému v odborném školství je nutno přistupovat velmi uvážlivě, obezřetně (vidět jeho kladné a záporné stránky). I velké a prosperující podniky zvládnou vzdělávat a vychovávat učně jen v omezeném obsahu a rozsahu (omezené spektrum oborů na omezeném území). Jejich motivací není jen veřejný zájem. Podnikání je především činnost provozovaná v konkurenčním prostředí, a to za účelem zisku. To obnáší i pro odborné školství mnohá nebezpečí. Problémy s tím jsou v Německu i Rakousku, kde je duální systém dost propracovaný a přesto nepřináší, co by bylo z hlediska veřejného zájmu potřebné.
Možné řešení bych viděl v zachování resortního řízení odborného školství za vyšší účasti a přispění podniků. Kladlo by to větší nároky zejména na kraje a MŠMT, které mé (mj. i podle tzv. Kompetenčního zákona) výhradní povinnost koordinovat vzdělávání v Česku, i na další ministerstva. Není problém zprivatizovat školství tím, že ho tzv. rozprskneme do více resortů a do několika podniků. Úředníci a politici si tím možná tzv. ulehčí život a vyvolené podniky možná získají konkurenční výhodu. Problém je odprivatizovat ho, když neplní své veřejně prospěšné poslání. V MŠMT to příslušní odborníci velmi dobře vědí. Jde o to, aby nebyli politickým a lobbystickým tlakem donuceni k nedobrým rozhodnutím.
J.Týř
PS: Osudová rána byla odbornému školství (technickému vzdělávání) zasazena konstruktivisticko kompetenčním systémem RVP/ŠVP, který vedl k úpadku matematického, přírodovědného a technického vzdělávání v základních a středních školách. Když došly RVP a ŠVP na střední školy a učitelé tam viděli "kvalitu" a chaotičnost toho systému, někteří dobří učitelé radši ze SŠ odešli,,, Něco okecat lze. Matematiku, přírodní vědy a techniku nikoli. V tom je jeden z hlavních problémů odborného školství, problém začínající už na ZŠ.
Ať učně vzdělávají samy firmy. Vědí nejlépe, jak na to. Stát to neumí, říká Libor Witassek.
Tohke je, myslím, vcelu jasná politická a soukromo podnikatelská propaganda - viz argumentace v diskusi výše.
stát to umí,jenže se nikomu neche a montovny nic financovat nebudou natož to provozovat
Okomentovat