„Zkoumali jsme nejrůznější faktory, které podle nás dohromady dávají obraz čtenářské a kulturní úrovně národa. Když se podíváme na umístění jednotlivých států, myslím, že můžeme bez přehánění říct, že právě čtenářské kompetence jsou zásadní pro úspěch jednotlivců i jednotlivých zemí. Žijeme v době, kdy je ekonomika vázána na znalosti a takzvané měkké dovednosti. Ani do budoucna tomu pravděpodobně nebude jinak,“ řekl listu The Independent hlavní autor studie John W. Miller, profesor Central Connecticut State University v USA. Studii z roku 2016 připomíná magazín Rodiče vítáni.
Jakými kritérii se vědci při sestavování žebříčku řídili? Podívali se na výsledky mezinárodních srovnávacích testů, jako je PIRLS, který zkoumá čtenářskou gramotnost u žáků 4. tříd, a PISA, který u patnáctiletých zkoumá všechny gramotnosti – matematickou, čtenářskou a přírodovědnou. Dalších 15 proměnných zahrnovalo dostupnost a využívání knihoven, rozšíření novin, vstupy a výstupy ve vzdělávacím systému a dostupnost počítačů s připojením k internetu. Všechno se pak zprůměrovalo vzhledem k populaci, aby vědci dostaly hodnoty na jednoho obyvatele.
„Státům na pobřeží Pacifiku, jako je Singapur, Jižní Korea, Japonsko a Čína by se v našem žebříčku vedlo o mnoho lépe, kdybychom brali v úvahu pouze výsledky mezinárodních srovnávacích testů, ve kterých tradičně excelují. Jedinou zemí, která neleží na pobřeží Tichého oceánu a v těchto testech se umisťuje v první pětce, je Finsko. Pokud ale vezmeme v úvahu další faktory, jako je třeba dostupnost a návštěvnost knihoven, propadnou se asijské státy poměrně dramaticky, “ poznamenal John W. Miller. A dodal, že pokud by se braly v úvahu pouze výsledky mezinárodních testů, těžko by se z nich dalo usuzovat na celkovou úroveň gramotnosti národa.
Celý text naleznete zde
Další informace naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat