Ondřej Neumajer: Standardy kolem digitálního vzdělávání

Chystáte se objednat pro učitele vzdělávání prostřednictvím e-learningu, ale nejste si jisti, zda je nabízený kurz dostatečně kvalitní? Vznikají ve škole nové digitální materiály a vy máte pocit, že jim něco chybí? Plánujete rozšiřovat školní síť a nevíte, které normy je vhodné dodržet? Víte, co kontroluje inspekce v hodinách informatiky? Při hledání odpovědí na tyto otázky v oblastech spojených s digitálním vzděláváním mohou pomoci různé standardy a doporučení. Přinášíme souhrn těch nejdůležitějších i s doplňujícími odkazy.

Ondřej Neumajer (neumajer.cz)

Mnozí ředitelé škol mají zájem rozvíjet svoji školu v souladu se změnami, které probíhají v celé společnosti. V oblasti digitálního vzdělávání, resp. digitálních technologií by ve škole rádi využívali moderní digitální prostředky a světové technologické trendy a rádi by to dělali účelně a efektivně. Vyznat se v aktuálním dění dynamického světa IT není ale vůbec jednoduché, navíc ne všechny technologické trendy jsou pro využívání ve vzdělávání vhodné, nebo pro ně ještě nenazrál čas.

Vedoucí pracovníci škol tak často hledají normy a standardy, ve kterých by bylo uvedeno, jaké parametry by nově zaváděné technologie, ale i s nimi spojené pedagogické postupy měly mít, a ideálně i vhodný postup zavádění rozepsaný v dílčích krocích. Tak jednoduché to ale není a zjednodušeně řečeno, přímo takovéto postupy pro digitalizaci škol nejsou v Česku k dispozici. Přesto ale existují dokumenty, které mohou vedení škol vhodně nasměrovat...

Ve většině případů se jedná o dokumenty, které vznikaly s podporou MŠMT, často při realizaci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Z tohoto pohledu se tedy jedná o autoritativní zdroje národního charakteru. Přesto je míra jejich závaznosti různá, od povinných dokumentů po metodická doporučení školám.

Standard konektivity školy

Pokud pod pojmem standard očekáváte dokument plný přesných technických specifikací, pak budete se standardem konektivity škol v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) jistě spokojeni. Tento pětistránkový standard definuje základní technická kritéria pro projekty předložené ve výzvách IROP ve třech oblastech: konektivita školy k veřejnému internetu (WAN), vnitřní konektivita školy (LAN) a další bezpečnostní prvky.

Standard konektivity využívá existující technické normy a specifikace, a není přímo určen pro běžné uživatele. Autoři výzev počítali s tím, že standard bude využit při veřejné zakázce, a pracovat s ním bude především dodavatel školní digitální infrastruktury. Jedná se o komplexní materiál pro budování školní sítě, ve kterém se můžete minimálně inspirovat, nebo z něj přímo vycházet.

CZ.NIC, správce národní domény CZ, nabízí školám online aplikaci pro vygenerování potvrzení o splnění vybraných požadavků standardu konektivity na adrese https://www.standardkonektivity.cz/. Ministerstvo pro místní rozvoj nabízí i manuál ke kontrole naplnění standardu konektivity na svém webu na https://goo.gl/QPbVHJ. Ve 4. čísle Řízení školy v roce 2017 na str. 40–41 vyšel článek s doporučeními Jak splnit standard konektivity škol.

Standard konektivity byl u každé výzvy zveřejněn jako její příloha, při jeho vyhledání na internetu je tedy potřeba hledat konkrétní výzvu. Navíc standard pro ZŠ a SŠ/VOŠ se v jednom detailu liší – rozdíl je v přístupu do federovaného systému eduroam. U ZŠ je pasivní zapojení do eduroam pouze doporučující, u SŠ/VOŠ je povinné. Například znění výzvy č. 47 Infrastruktura základních škol SVL včetně klíčové přílohy č. 9

Standard konektivity škol je k dispozici na webu ministerstva na adrese https://goo.gl/UwXwwk.

Kritéria kvality digitálních vzdělávacích zdrojů

Dokument zveřejněný jako PDF příloha stejnojmenného článku na Metodickém portálu RVP.CZ je důležitý pro všechny, kdo tvoří nějaké digitální materiály určené pro vzdělávání. Může se jednat například o známé digitální učební materiály (DUMy), softwarové aplikace, elektronické knihy či e-learningové kurzy. Pro ty, kteří na to čerpají finance operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), je dokonce od roku 2017 povinnost se jich držet.

Dokument stanovuje požadavky ve třech oblastech: autorskoprávní požadavky řešící otázku licencí, technické požadavky zajišťující využitelnost pro co nejširší skupinu zájemců (dostupnost online, souborové formáty, typografická pravidla atp.) a požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku popisující obsahovou kvalitu a způsob didaktického zpracování.

Dostupné na https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21071/.

Masivní otevřené online kurzy

MOOC (anglicky Massive Open Online Courses) lze charakterizovat jako digitální vzdělávací zdroje a zároveň jako specifický druh e-learningových kurzů. Dokument popisuje, co přesně znamenají jednotlivá slova v názvu: masivní, otevřený, online, kurz. Uvedené charakteristiky tudíž vymezují požadavky MOOC, čímž je odlišují od jiných forem e-learningu, zároveň je tento popis závazný pro projekty OP VVV, ve kterých nějaké MOOC vznikají. MŠMT bude právě kvality výstupů projektů kontrolovat podle tohoto vymezení.

Dostupné na https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21085/.

Standard e-learningových kurzů

Soubor kritérií stanovených MŠMT v roce 2013 popisuje vlastnosti e-learningového kurzu, které by měl vzdělávací program předkládaný k udělení akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) splňovat. Akreditační komise MŠMT přihlíží kromě celkového pojetí, obsahu a cílů vzdělávacího programu také k těmto kritériím. Celkem 18 kritérií je členěno do tří oblastí: struktura kurzu a metodika, aktivizace studujícího a hodnocení a zpětná vazba. Ačkoli to není v dokumentu explicitně zmíněno, očekává se, že popisovaných kvalit mohou dosahovat pouze tzv. tutorované e-learningové kurzy, tedy takové vzdělávání, kde je průchod kurzu studujících řízen osobou tutora.

Dostupné na webu MŠMT k DVPP na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/standardy-a-metodicka-doporuceni, nebo přímo na http://www.msmt.cz/file/36202/.

Kritéria dobrého školního webu

Kritéria dobrého webu vytvořila společnost EDUin pro svoji soutěž o nejlepší školní web sCOOL web. Kritéria, podle kterých jsou přihlášené školní weby hodnoceny, jsou každý rok mírně upravována podle vývoje v oblasti webdesignu a především podle zaměření daného ročníku soutěže. Ve 4. ročníku v roce 2018, jehož tématem byla ochrana osobních údajů, resp. GDPR, se jednalo celkem o 54 kritérií rozdělených do čtyř oblastí: otevřenost školy vůči veřejnosti, uživatelská přívětivost (použitelnost, přehlednost, přístupnost a srozumitelnost), bezpečnost a grafické zpracování (grafika, design, estetický dojem).

Každé kritérium je popsáno prostřednictvím tří indikátorů, které využívají zelenou, oranžovou a červenou barvu, aby možnosti reprezentovaly všem srozumitelný princip dopravního semaforu.

Dostupné na https://www.scoolweb.cz/.


Celý text naleznete zde