„Pokud shrneme žebříčky dohromady, zdá se, že Česká republika má sice dobré školy a dokáže reálně prosadit povinnou školní docházku. Budoucnost ale vidí zaměstnavatelé černě, protože školy nedokážou připravit děti na budoucí zaměstnání,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách. Hrstková uvažuje například o úrovni školství, zdravotnictví nebo kvalitě života v Česku na základě různých mezinárodních srovnání.
 |
| Julie Hrstková (repro ČT) |
Samostatnou kapitolu je nutné věnovat školství. Z řady průzkumů včetně posledního srovnání Indexu lidského kapitálu, který o víkendu publikovala Světová banka, vyplývá, že zahraničí hodnotí tuzemský výukový systém jako nadstandardní. Oceňují, že je bezplatný a otevřený všem. To, že čeští experti dlouhodobě upozorňují, že jej zejména ve vyšších stupních podmiňuje sociální situace rodiny, žebříčky příliš nehodnotí. Základem je ono "základní" vzdělání. Možná že Česko není na prvních místech jako Singapur či Japonsko, nicméně 14. místo na světě, těsně za Německem, Rakouskem a Slovinskem a před Velkou Británií, lze hodnotit jako výrazný úspěch.
Problémová ale může být budoucnost. Jak vyplývá z žebříčku Světového ekonomického fóra, podle hodnocení schopností a dovedností budoucí pracovní síly (tedy těch, kteří jsou nyní ve školách) se Česko umístilo až jako 67. země v pořadí, dvě příčky za Slovenskem. Může to souviset s nedostatkem kritického myšlení při školní výuce, protože i v této kategorii je Česko na 66. místě. Paradoxní je, že co se týká délky strávené ve školních lavicích, je Česko na dobré devatenácté příčce.
Pak je otázkou, jak moc se nastupující generace dotkne Průmysl 4.0, tedy robotizace a nástup umělé inteligence, kvůli kterému podle mínění expertů hrozí úbytek až poloviny pracovních míst, především těch s nízkou kvalifikací. Nebo zda očekávaná nekvalita či neschopnost nově nastupujících pracovníků utvrdí majitelé továren v přesvědčení, že bude nejlepší, když česká výroba nebude patřit mezi hi-tech. Tedy, že Česko přes veškerá lákadla zůstane "levnou" zemí Východu, kde budou přibývat tzv. montovny, které vyžadují spíš kvantitu než kvalitu.
Celý text naleznete zde
O nové studii Světového ekonomického fóra informoval také server iDNES.cz
9 komentářů:
připravovat ani nemůže ,protože nevíme jaká ta budoucnost bude,nemáme žádné futurology a také stát nemá státní doktrinu a od ní se odvíjející vzdělávací politiku
Příprava na budoucnost (pokud má být JINÁ nežli příprava na přítomnost) je blbost, v tom má laimes pravdu. Ale v textu se píše také o přípravě na budoucí ZAMĚSTNÁNÍ, což ji trochu jiná pohádky, zejména pokud o tom mluví zaměstnavatelé. ////
Zaměstnavatelé sice o budoucnosti vědí stejné málo jako všichni ostatní, ale mají do budoucna nějaké záměry a nějaké plány, jaké profese budou zaměstnávat. A takovéto záměry do budoucna mají povahu sebe-vyplňujících proroctví. ////
Jak záměry zaměstnavatelů souvisí se školstvím? Elementární, drahý Watsone. Zaměstnavatelé se mohou podílet na vzdělání právě těch profesí, které plánují zaměstnávat. Vynikající jsou zejména dva postupy: přijímání studentů na praxi a vypisování podnikových stipendií. Snad všichni chápou, že zrovna tohle je jedno lepší než druhé. ////
Co může školství obecně a jednotlivé školy speciálně pro toto udělat: nabídnout větší pružnost a vstřícnost v situaci, kdy přijde ředitel podniku s nabídkou tolika a tolika stipendií a s požadavkem, aby studenti uměli to a to. ////
Zaměstnavatelé, to jsou ti vizionáři, kterým najednou chybí 280.000 pracovníků?
tento týden již 400 000
Oni to říkají dlouho. Akorát pak tady máme naštěstí ty pravé vizionáře, kteří zachraňují společnost před těmi podlými kapitalisty a jinými vykořisťovateli a uvádějí to na spárvnou míru. Sice sami nikoho nezaměstnají, ale jistojistě vědí, že zaměstnavatelům jde jen o levnou pracovní sílu a tak proti jejich dlouhodobému volání bojují seč jim síly stačí. A tak máme mraky komentátorů, aktivistů, kulturologů, sociologů, genderistů, kulturních antropologů, dramaturgů a jiných "umělců" ale stále nenaplňujeme potřeby ekonomiky. A pak, po letech hrdinného boje proti plnění montoven můžeme ještě jako třešničku na dortu obvinit ty kapitalisty, že je to jejich chyba, že jim chybí patřičně vzdělaná pracovní síla - mělo je to přeci napadnout dříve. Ha ha ha. Zasmějme se jim.
Stačí nová hospodářská krize a všechny vize do budoucnosti spadnou pod stůl. Zaměstnanci montoven z Ukrajiny, Slovenska, Polska, Rumunska, .... najednou začnou být přebyteční. A že je krize za dveřmi? O tom netřeba pochybovat. Nezaměstnanost se klidně může vyhoupnout na dvojciferné číslo a veškeré debaty o nedostatku pracovníků nebo potřebách průmyslových podniků budou bezpředmětné. Jo, jo, tak mít tu věšteckou kouli.
naše ekonomika jest založena na levné pracovní síle,s tou jest ovšem problém,dnešní mladí nechtějí pracovat dvanáctky a soboty za 20-25 000hrubo,,o staré nikdo nestojí a ani by to nevydrželi,doporučuji najít si na jutrubce blogy ukrajinců v česku,humanisté,pokud mají alespoň bc se uživí vpohoděmjelikož bruselská administrativa stále vymýšlí nové "agendy" na které musí reagovat vlády vytvářením novým úřednických míst
krize do evropy vypukne až se čínské zboží začne valit do evropy,tím zbožím nenyslím trencle a lednice ale automobily a investičné celky
Umberto Eco komentuje, že sposta mladých Italů je nezaměstnaná - jsou to samí "dottores" - bakaláři - a běžné práce dělají imigranti z Afriky. U nás taky těžko čekat, že se hory bakalářů budou prát o fyzickou práci na směny za podprůměrný plat. Ale zavřít část VŠ a nahnat mládež do učení asi není taky cesta do budoucnosti.
Okomentovat