Francouzská škola očima české matky: Učitelé nejsou nijak skvěle placeni, respekt k nim upadá, občas stávkují,

„Myslím, že ty prázdniny potřebují i učitelé. Na francouzské poměry mi přijde, že nejsou nijak skvěle placení, respekt k nim upadá a často kvůli různým škrtům ve financích mívají i víc než 30 dětí ve třídě. To je hodně a o nějakém individuálním přístupu v té chvíli nemůže být řeč. Občas tedy učitelé stávkují,“ popisuje atmosféru ve francouzských školách Eliška Maben pro magazín Rodiče vítáni. Eliška Maben odešla do Francie před osmnácti lety, má devítiletého syna a pětiletou dceru.

Musím říct, že z toho, co zatím vidím v naší základní škole, moc nadšená nejsem. Adrian se hodně věcí učí nazpaměť. Navíc se tu výsledky – ne tedy známky, ale body – berou hodně vážně, protože na nich záleží, jestli se dítě dostane na dobrou střední nebo vysokou školu. Projekty tu moc nedělají.

Školní dny jsou dlouhé a děti chodí domů velmi unavené. Na druhou stranu ale máme poměrně dost volna – po každých zhruba 2 měsících ve škole míváme dva týdny prázdnin, což je bezva.

Družinu tu máme, platí se navíc. Platí se i obědy, ale nestojí každého stejně. Cena se počítá podle výdělku rodičů. Někdo platí 10 centů, někdo i 7 euro za oběd. Známkuje se na body a domácí úkoly záleží na tom, jak si to učitel nastaví. Loni měl Adrian štěstí na učitele, který úkoly domů vůbec nedával, naopak dva roky předtím si nosil domů práce poměrně dost.

Ve škole jsou pomocní učitelé, asistenti a psychologové, kteří pomáhají dětem s poruchami chování nebo učení. Centrum Paříže je tak národnostně pestré, že se dá říct, že vlastně většina z nás jsou imigranti. Nejlepší kamarádi Adriho jsou Číňan, Mexičan, Armén, Američan, Francouz a Portugalec. Máme ve třídě i speciální sociální třídu, pro děti imigrantů, kteří vůbec nemluví francouzsky.


Celý text naleznete zde