„Studenti by se určitě měli podílet na podobě maturitního seznamu doporučené četby své školy. Ten by měl vznikat ve spolupráci s učiteli a třeba i rodiči, nikoli jen rozhodnutím kantorů,“ říká učitel češtiny na gymnáziu Na Zatlance Lukáš Borovička v reportáži iDNES.cz. Tématem textu je povinná četba.
 |
| Lukáš Borovička (linkedin.com) |
Podle Borovičky nejde jen o čtení, ale i pochopení textu. „Z pohledu vzdělávání není efektivní studentům pouze zadávat povinnou četbu. Pravděpodobnou reakcí většiny studentů totiž bude, že si místo knihy přečtou jeden z jejích rozborů na internetu. Učitel by měl především naučit studenty, jak číst, pomáhat jim objevovat, co všechno je možné v knize najít. To lze ukázat v podstatě na jakémkoli textu, ať už je jím Babička Boženy Němcové nebo nějaký současný román. A také jim zadávat k četbě inspirativní otázky, na které nenajdou jednoduché odpovědi na internetu. Například: Byl Oidipus ze Sofoklovy divadelní hry zbabělec?“ vysvětluje Borovička.
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
i zde , v takové prkotině,se ukazuje,jak je důležité mít jásný fundament školství: školy sáttní a soukromé,kde na školách státních určuje osnovy , a tudíž i četbu, stát a jelikož v zájmu státu jest státní politika a její součástí jest vlastnectví tak bude povinný jirásek,u škol soukromých si četbu určuje zřizovatel a ten,když se rozhodne,že do ní mohou mluvit rodiče,žáci,myslivci,tak to je jejich věc
Oceňuji laimesův obrovský optimismus vyjádřený nadějí, že součástí státní politiky má být vlastenectví a že český stát předepíše Jiráska jako povinnou četbu. ////
A pak je tu ta nesnáz, co že si z Jiráska (i z jiných autorů) vezmou studenti, když jim to vykládá češtinářka, která evidentně naprosto nechápe, a co v té které knize jde. ////
Okomentovat