Bořivoj Brdička: Horizon Report 2018. O budoucím vývoji školství z pohledu technologií

Horizon Report je pro nás tradičně jedním z hlavních zdrojů informací o budoucím vývoji vzdělávacích technologií. Již celou řadu let ho používá mnoho zemí k nasměrování své školské politiky... Má 3 hlavní části – trendy, výzvy a vlastní technologická řešení. A každá je zpracovaná ve 3 horizontech.

Bořivoj Brdička (youtube.com)

Trendy

Krátkodobé (1–2 roky)

Zvyšující se zájem o měření výukových výsledků

Rozdíl mezi schopnostmi absolventů a potřebnou pracovní kvalifikací se zvyšuje. Z toho vyplývá nutnost změny výukových výsledků a modifikace jejich prokazování. Nově by měla struktura potřebných kompetencí mít tvar písmene T, tedy kombinovat hluboké vertikální znalosti s širokým spektrem horizontálních nekognitivních (soft) dovedností (spolupráce, komunikace, digitální kompetence, akceptace odlišných kultur a další gramotnosti). Nabídka akreditovaných forem komplexního ověřování schopností se bude rozšiřovat.

Přestavba vzdělávacích prostředí

S rozvojem nekognitivních dovedností souvisí nové formy výuky orientované na praktické činnosti. K tomu je třeba přebudovat tradiční školní prostředí

Střednědobé (3–5 let)

Zvýšené využití OER

O významu otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources) jsme psali již mnohokrát. Staly se dokonce významnou složkou naší Strategie digitálního vzdělávání (SDV) a na jejich podporu u nás pracuje Aliance pro otevřené vzdělávání. Politika na podporu OER se pomalu prosazuje všude na světě. Vede k rozšíření možností studovat i pro méně ekonomicky silné jedince, tedy ke kýženému snižování rozdílů a zvyšování naděje na získání zaměstnání. Některé školy (či školní obvody) zavádějí program komplexní náhrady učebnic pomocí OER. Bohužel existují síly, které se snaží tomuto vývoji bránit. Je proto nezbytné zvýšit úsilí na jejich podporu.

Nové formy mezioborových studií

Vývoj světa směřuje ke komplexnímu systému ( Vzdělávání ve věku komplexity ), v němž se uplatní hlavně ti jedinci, kteří budou schopni sledovat a propojovat různé souvislosti. Práci budou lidé střídat mnohem více než dříve, a tak se budou muset umět učit stále něco nového. Důsledkem je růst významu tzv. mikroučení a potřeby naučit se již během studia sledovat souvislosti různých oborů. Jakkoli to má význam pro celé školství, týká se to primárně škol vysokých a dalšího (neformálního) vzdělávání.

Dlouhodobé (5 a více let)

Rozvoj kultury inovací a Spolupráce mezi sektory a institucemi

Oba dva tyto trendy Horizon 2018 vycházejí z předchozích a jsou natolik obecné, že je lze jen obtížně konkretizovat. Jsou produktem způsobu vzniku, tj. výstupem hlasování expertů s převahou akademiků. Jedná se v tomto případě možná spíše o výsledek, který ukazuje, nad čím tito lidé přemýšlejí. Bude zajímavé sledovat, jak budou tyto trendy v budoucnosti naplňovány. Ne vždy se to Horizonu v minulosti dařilo.

Výzvy

Řešitelné

Autentické zkušenosti

Pojem „autentické zkušenosti“ v rámci výuky znamená realizaci nějaké praktické činnosti v reálných podmínkách. Všichni si samozřejmě hned představíme nějaký projekt, který řeší problém jdoucí nad rámec školy apod. Typicky je vhodné, když taková aktivita zapojuje místní komunitu či firmy. Řešení je týmovou záležitostí. Je pravdou, že se jedná o problematiku nám dobře známou, do praxe se střídavými úspěchy zaváděnou již mnoho let.

Růst digitální gramotnosti

Digitální kompetence jsou tématem, kterým se v posledních letech zabýváme se zvýšenou měrou. Většina budoucích povolání je bude vyžadovat, a tak se začínají jako cíl objevovat ve vzdělávacích programech po celém světě. Jsou hlavním cílem naší SDV a budou zohledněny v rámci revize RVP. Týkají se všech. Představu o tom, jak by měly vypadat u učitelů, si můžete udělat, prohlédnete-li si Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů.

Definovatelné, ale obtížně řešitelné

Nová organizace přípravy na zaměstnání

Stejně, jako se mění požadavky na kompetence zaměstnanců, musí se měnit i jejich příprava. Rychlost změn se zvyšuje, a tak nestačí prostě jen upravovat výukové cíle. Školství bude nuceno v této souvislosti realizovat vhodné systémové změny.

Potlačování digitálních nerovností

Jak známo, existují 3 digitální propasti mezi lidmi. První na úrovni vybavení (podle zprávy je 41 % populace v rozvojových zemích online), druhá ve schopnosti technologie ovládat a třetí v pochopení, že se jedná o nástroj osobního růstu. Všechny 3 propasti je třeba eliminovat. Zvláště u té poslední se to neobejde bez intervence ze strany dostatečně kvalifikovaných pedagogů.

Obtížně definovatelné a ještě obtížněji řešitelné

Ekonomické a politické tlaky

Školství v mnoha zemích je podfinancováno, a za kvalitní vzdělání se platí. Tento stav ale rozdíly nesnižuje, nýbrž zvětšuje. Je tedy zřejmé, že je třeba se snažit školskou politiku ovlivňovat. Mzda pedagogů je důležitá jako podmínka možného zvýšení jejich kvalifikace, ale zároveň je nutné zmenšovat rozdíly mezi školami a zvyšovat dostupnost vzdělání pro socio-ekonomicky znevýhodněné.

Změna role učitelů

Díky technologiím se mění role učitele z poskytovatele poznatků na průvodce ( kurátora ) studenta (žáka) na cestě za poznáním. On je tím, na koho musí být výukové aktivity orientované ( personalizace ). Podobné fráze jste jistě již slyšeli mnohokrát. Jak se zdá, Horizon si nedělá iluze, že se to daří. Máme sice metodiky, které v některých případech ukazují, jak by taková nově koncipovaná výuka mohla vypadat, většinou však zatím dost tápeme. S jistotou víme jen to, že s technologiemi je třeba učit jinak. Jedná se tedy o výzvu, jejíž řešení je stále před námi. Chcete-li být na špici vývoje, snažte se sledovat čelné učitele a sdílet poznatky se svým (online) okolím.


Celý text naleznete zde