„Kdo způsobil akutní nedostatek učitelů a riziko, že brzy bude učit každý, kdo půjde okolo školy a nechá se přemluvit? Jednou z hlavních příčin je zákon o pedagogických pracovnících, který po učitelích požaduje velmi specifické magisterské vzdělání v oboru. Jeho mentalita totiž odpovídá přinejlepším konci devadesátých let,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.
 |
| Tomáš Feřtek (eduin.cz) |
Zároveň jde o názornou ukázku, jak vypadá špatně dělaná vzdělávací politika. Bez vize, bez vyhodnocení možných důsledků, bez ohledu na realitu škol a ovlivněná skupinovými zájmy.
Když v roce 2014 parlament po deseti letech dohadů a odkladů uvedl v platnost zákon, který měl zajistit, že všichni učitelé budou mít magisterské vzdělání v oboru, měla každá ze skupin, které jeho podobu mohly ovlivnit, svoje vlastní zájmy. Jinak znesvářené pedagogické (a učitelské) fakulty se semkly za zákonem do jednoho šiku. Vzhledem k dlouhodobému podfinancování v něm viděly šanci získat monopol na učitelské vzdělání a s ním více peněz. Monopol získaly, peníze nikoli. Školští odboráři zákon zase podporovali s argumentem, že když budou všichni učitelé vysokoškoláci, bude snazší dosáhnout zvýšení jejich platů. A podstatná část učitelů to viděla tak, že když oni trpěli pět let na peďáku, proč by někdo měl mít cestu k učitelské profesi snazší.
Tehdejší jednání poslaneckého školského výboru bylo tristní přehlídkou neznalosti a laických názorů, kterých byly plné noviny. Že od lékaře bez vzdělání by se taky nikdo ošetřit nenechal; že učitelé měli na doplnění vzdělání dost času, tak jaképak řeči; že je třeba skoncovat s tím, že učí kdejaká družinářka. Nikdo neřešil, zda jsou dostatečné kapacity pedagogických fakult, kde měli učitelé dálkově dostudovat. Nikdo neřešil, že s probíhající inkluzí je třeba více učitelů, ale zákon způsobí jejich úbytek. Nikdo neřešil, že profese se proměnila a ve škole jsou mimořádně užiteční lidé, kteří mají i praktické zkušenosti z jiných profesí, že učitelství přestává být celoživotním povoláním. Nikdo neřešil, že na základní školy přijdou silnější populační ročníky a na prvních stupních bude potřeba více učitelů. Přitom právě pro ně byla nastavená nejpřísnější restrikce (nutnost absolvovat dálkově celé pětileté studium primární pedagogiky).
Většina aktuálních problémů byla už tehdy předvídatelná. Přesto byl zákon přijat. Platí od 1. ledna 2015.
O tři a půl roku později jsme v situaci, kdy počet učitelů odcházejících do důchodu jednoznačně převažuje počet nových učitelek a učitelů, kteří přicházejí z fakult.
Odhad počtu chybějících učitelů se pohybuje okolo deseti tisíc, ministr školství mluví o potřebě získat až šestnáct tisíc nových učitelů.
Celý text naleznete zde
19 komentářů:
cesta jest pouze jedna-školská reforma
"cesta jest pouze jedna-školská reforma"
Tak to by neměl být problém...
Reformátory se to ve školství jen hemží...
Co taková Buzková, Valachová, Chládek, Dobeš, Štech, Pícl, Zapletalová a množství neskutečných odborníků v ČŠI, NIDV či NÚV a spřátelených neziskovkách...
Ferda
Dnes je spousta dobrých cest, ale všechny stojí peníze.
Doba, levných řešení je dávno pryč. To stále někdo nemůže pochopit. Reforma, rychlokvasná a levná povede k definitivnímu rozbití i toho mála co funguje.
Prvním krokem by mlo být umožnit školským expertům jít učit do škol.
opěvovaná fnská školská reforma z r 2004 vznikala 6 let: 2 roky vymýšleli,2 zaváděli a 2 roky opravy a doplňky a měla mít životnost
15-20 ,nyní již druhý rok vymýšlejí novou,aby ji za dva roky již měli v provozu,mimochodem bude dost odlišná od té současné dobíhající....
poslední zásadní školská reforma proběhla v roce 1948 tzv nejedlého ,jelikož ji coby min školství předkládal, přestože s ní nesouhlasil a brblal,ve skutečnosti byla vypracována během půl roku na ministerstvu informací kopeckého,což jest dnes neproveditelné neb žijeme bez totality a stranické disciplíny ve svobodných a demokratických čtyřletých volebních cyklech,kdy se vítěz voleb rok ujímá moci,dva roky se pokouší něco dělat=vylepšovat, pokud možnou mediálně kreativně,viz pamlsková vyhláška-nejvýznamnější počin min valachové ve funkci, a poslední rok již začíná opět předvolební kampaň
Skutečně chceme, aby z našich škol vycházeli pouze skladoví manipulanti a dělníci na montážních pásech?
"Prvním krokem by mělo být umožnit školským expertům jít učit do škol."
Naprostý souhlas. Produkty teoretiků od zelených stolů jsou naprosto mimo realitu. Krásnou ukázkou byl pokus o tzv. Kariérní řád, inkluze "po českém způsobu", ...
Prvním krokem by mělo být přestat za experta na školství označovat někoho, kdo nestrávil ve školství a výukou alespoň 5 let.
Politolog může být expertem na volební systémy různých zemí, aniž by sám byl aktivním politikem.
Ale parazitolog nemůže být lékařským expertem, aniž by v nepracoval v ordinaci a v životě neviděl tasemnici, nebo klíště.
Přesněji, může se tak tvářit, ale každý obvoďák se mu právem vysměje, že je pouhý teoretik.
Takže když tak:
Prvním krokem by měla být POVINNOST školských expertů jít učit do škol.
Celý článek vychází z mylného předpokladu, že schopní odborníci z jiných oborů stojí frontu na učitelská místa.
Nestojí.
Schválně se zkuste zeptat svých "neučitelských" známých, zda by šli učit, kdyby jim to zákon umožňoval. "Ano" vám odpoví pouze ti, co se domnívají, že "učitel přece jen sedí ve třídě, nic nedělá a o půl jedné je doma". Ostatní odpoví zhruba to, co odpovídají mně - "Zbláznil ses? Bych ty spratky musel zabít."
Tudíž "problém" se týká vcelku zanedbatelného počtu počtu lidí, kterým se nechtělo ani začít studovat. I kdyby všichni tito byli ponecháni na svých místech, nezájem kvalitních absolventů o učitelskou profesi se tím jen o pár let odsune. Nevyřeší se nic.
P. S. Tedy abych byl objektivní - nepochybně existuje skupina nadšenkyň do jistého typu alternativních škol, které by si s dětmi rády sedly na koberec a povídaly si s nimi pět hodin o tom, že venku svítí sluníčko a že máme být hodní ke kytičkám. Nemyslím, že by v podobné škole mohly něco zkazit, i kdyby byly negramotné. Tam bych to povolil.
Osobně si umím představit odborníka z praxe, na sklonku kariéry, který z různých důvodů už nemůže nebo nechce vykonávat svou profesi, ale protože ještě nedosáhnul důchodového věku, nebo prostě jen chce být užitečný, rozhodne se své znalosti předávat mladší generaci.
Dokonce chápu, že se mu v takovém případě nechce studovat "pedagogické minimum". (Ačkoliv o "náročnosti" tohoto studia na některých soukromých školách v současnosti vím své.)
Asi by stálo za to zvážit, jak takový potenciál využít.
Bavíme se ovšem o chemicích, stavařích, možná technicích schopných učit třeba fyziku. Už obtížněji bychom hledali třeba potenciální češtináře, nebo matematiky.
Že by ovšem mladí odborníci z praxe v dnešní době opouštěli komerční sféru a pádili do škol, to je fakt hodně komická představa.
Proč by to, proboha, dělali?
Jakou výhodu a perspektivu jim může školství nabídnout?
Pan Feřtek je přesně tím "odborníkem", jehož prezentované názory školství většinově spíše škodí.
Horovat pro snižování kvalifikačních požadavků na učitele a jedním dechem současně mluvit o jejich zvýšené potřebě kvůli inkluzi, to už chce hodně silný žaludek. Nebo snad pan Feřtek patří do té skupiny "odborníků", kteří si myslí, že zásadní problém "inkluze" je nedostatek asistentů s dvoutýdenním kurzem?
Problém "vylidňování" škol a úbytku učitelů není způsoben zákonem o pedagogických pracovnících, ale dlouhodobým a systematickým podfinancováním celého resortu.
Směšnou úrovní platů, které mohly každého absolventa pedagogiky leda odradit a které přinutily školství opustit i ty, kteří potřebnou kvalifikaci měli a tuto profesi vykonávat chtěli.
Snahou ředitelů ušetřit a alespoň přežívat, protože když je financování škol postaveno na normativu a současně dochází k populačnímu propadu, tak se problém s nedostatkem peněz násobí.
To ví každý učitel, který viděl ze škol kolegy odcházet, případně sám odešel, ale který holt tím "odborníkem" nejspíš není.
"Skutečně chceme, aby z našich škol vycházeli pouze skladoví manipulanti a dělníci na montážních pásech?"
Nemam dojem, ze by z nasich skol vychazeli jen skladovi manipulanti a delnici k pasu...
Ale mozna k tomu smerujeme... Aby k tomu nedoslo, bylo by myslim dobre nenechat experty mudrcovat o smyslu vzdelavani a nahlas formulovat - a mozna i nekam vytesat - a nezpochybnovat zakladni smysl skoly - tridit deti podle jejich predpokladu, zajmu a pouzitelnosti...
Pane Janečku,
"třídit děti podle jejich použitelnosti", to je smysl školy v nějaké opravdu hrůzné dystopii...
nejžádanější profese: kvalifikovaný dělník,pomocný dělník,skladník,balič,řidič,vrátný,uklizeč,kuchař,dýler limonád,....
jsme ekonomikou montoven a tohle jsou pro ni typické profese
třídit děti podle použitelnosti je budoucnost,druhý stupeň zš a sš bude jeden šestiletý celek a vždy po dvou letech se budou žáci selektovat podle schopností a dovedností
brzy skončí ono sladké anarchistické obdobíí ve školství kdy si každý za státní peníze dělá nekontrolovatelně co chce,nelze donekonečna žít na dluh a šetření nezačne ani u zahraničních korporací ani u zdravotnictví ale v bezbranném resortu školství
Problém s užitečností nepedagogů na sklonku kariéry vidím v tom, že laičtí pseudoodborníci vidí žáka podle svých zkušeností a to jako lepšího gymnazistu. Jenže situace je složitější. Zatímco inženýr na sklonku kariéry přednášející fyziku na gymnáziu je tolerovatelná představa(i když jeho praktická zkušenost s fyzikou je hodně odlišná od školské fyziky - zemědělský inženýr toho o elektřině asi moc vědět nebude apod.), pak inženýr učící na prvním stupni matematiku už je trochu mimo. Ne že by neuměl matematiku, ale didaktika matematiky je tam to hlavní a to asi rychlokurzem nezvládne. A když to děti nenaučíte včas, budou hendikepovány celý život.
Obdobný problém bude na učilištích a práce s nenadanými dětmi. Přednášení nefunguje. Na to musíte mít schopnosti a dovednosti. A taky žaludek.
A to mluvím o vysokoškolácích z dob, kdy středoškolské i vysokoškolské vzdělání za něco stálo. Dnešní inženýr může být maturant z angličtiny s minimálními znalostmi matematiky či fyziky.
Souhlasím s panem Vaňkem.
Jistě by "odborník z praxe na sklonku kariéry" mohl učit dejme tomu fyziku nebo chemii na gymnáziu. Dokonce by tam mohl být i přínosem... Problém s nedostatkem učitelů ale nespočívá v gymnáziích, tam jdou učitelé rádi, protože práce je zde radostnější. Horší je sehnat učitele na problémovou základku nebo na "učňák". No a proč by se odborník v předdůchodovém věku měl nechat urážet od asociálů?
Ještě jedna poznámka: Na trhu práce bude v budoucnu přetlak absolventů různých pochybných studijních oborů - rekreologie, gender studies, politologie, pseudouměleckých zaměření apod. Co s nimi? Neziskovek taky není nekonečně mnoho... Tak šup do za katedru!
Jenže tohle studují převážně lidé, kteří by klasickou VŠ studovat nemohli, a nejvíc jim nevoní matematika a přírodní vědy. Takže by s dětmi nepilovali zlomky, ale "diskutovali" a "pomáhali jim utvářet si názor". Pochopitelně v linii toho správného světonázoru, jakým je vybavují zmíněné katedry.
Naopak kýžení strojaři nebo chemici zůstanou ve firmách, které po nich za pěkné peníze dychtivě hrábnou, a do škol se nepohrnou.
Okomentovat