„Se současným modelem státní maturity stráví středoškolští studenti a učitelé celkem devět či deset let. Odstartovala v roce 2011, největší změnou na dohled je zavedení tří povinných zkoušek v letech 2020–2021. I když nový ministr mluví o hlubší reformě státních maturit, přiznává, že v příštím roce k žádným podstatným změnám dojít nemůže. Nelze to stihnout, má-li být maturita pro učitele a studenty předvídatelná. V každém případě je ale právě teď správný čas na debatu, jak má příští maturita – závěrečná středoškolská zkouška – vypadat a zda máme jen oprašovat stávající model, nebo hledat cestu zásadnější proměny,“ píše Tomáš Feřtek v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.
Jak by tedy mohl vypadat budoucí maturitní model? To je samozřejmě věc k diskusi, ale pokud sloučíme dohromady různé názory, které padají ve veřejném prostoru, jedna z možných podob je tato:
Stát prostřednictvím Cermatu zasahuje jen do didaktických testů a ověřuje v nich to, co opravdu potřebují všichni maturanti od učilišť po gymnázia. Úprava testů z cizích jazyků a ČJL tímto směrem by neměla být nijak náročná. Test z matematiky jako povinný přidejme až ve chvíli, kdy bude ověřovat především schopnost pracovat s procenty, číst grafy a diagramy, tedy obecně bude zaměřený na věci, které budou z matematiky potřebovat celoživotně opravdu všichni bez ohledu na to, kde budou pracovat a co budou studovat.
Tyto „státní“ testy mají být nutnou podmínkou pro připuštění ke školní (profilové) části zkoušky. Ta by měla být plně v pravomoci školy a zohledňovat její specifika. Ať v jejím rámci gymnázia zkouší matematiku a češtinu na mnohem náročnější úrovni, ať ji odborně zaměřené školy posunou ke své odbornosti. Takže například sloh se bude na strojní průmyslovce a akademickém gymnáziu asi zásadně lišit. Ku prospěchu věci.
Pokud má ale maturita obstát třeba i za pět deset let, nevystačíme s podobou, která fakticky jen oprašuje starší model zkoušky. Už dnes mnohé školy zařazují do profilové části maturity obhajobu závěrečné ročníkové práce, která má šanci prokázat, jestli maturant umí to, co se naučil, prakticky použít. Představte si cosi jako jednodušší bakalářku s tématem podle odbornosti školy, doplněnou diagramy, obrázky, poznámkovým aparátem a anotací v angličtině, kterou pak musíte (v cizím jazyce?) obhájit před komisí. Taková práce je pro příštího zaměstnavatele rozhodně srozumitelnější a uchopitelnější výsledek maturitního studia než vysvědčení se čtyřmi či pěti číslicemi.
Tento maturitní model by nevyžadoval nijak zásadní úpravy zákonů a vyhlášek a zahrnoval by segment, který by umožňoval průběžnou modernizaci maturit. Tím je právě maturitní práce, která může mít i praktickou, uměleckou nebo řemeslnou část, přizpůsobenou charakteru studia i oboru, do něhož absolvent směřuje. Představa, že i za 10 let vystačíme s maturitou sestavenou ze zaškrtávacích testů a odpovědi na vylosovanou otázku, je nepřípadná. A pokud je vedení ministerstva ochotné debatovat o zásadnějších změnách v maturitě, bylo by namístě toho využít.
Celý text naleznete zde
7 komentářů:
...Jasně totiž ukazují, že samotné zavedení státem kontrolované a certifikované zkoušky výsledky žáků nezlepší, což byl jeden z argumentů pro její zavedení...
Zavedení zkoušky nemohlo v mysli žádného racionálně uvažujícího člověka vyvolat uvedené očekávání. To je dezinformační manipulace. Výsledky žáků zlepší jejich hlubší a odpovědnější studium. Nikoli zkouška. Je to stejné, jako očekávat od změření teploty teploměrem, že zvýší teplotu v místnosti. Nezvýší.
...Je zjevné, že stále větší část populace se snaží zkoušce z matematiky vyhnout, ale i tak se znalosti těch, kteří si ji vyberou, zhoršují...
Interpretace je zřejmá: je to důsledek autoevaluace vlastních schopností studentů ve snaze uspět u maturitní zkoušky. Takové hlasování nohama, kdy se žáci vyhýbají tomu, co je někdo nenaučil/se sami nenaučili. Navíc se do výsledku promítá naděje části populačního ročníku volit menší zlo mezi cizím jazykem a matematikou. To částečně zakrývá reálný pohled na maturitní nedostačivost žáků.
...Opravdu se domníváme, že zavedením povinné matematiky dokážeme tyto nepříznivé trendy – nezájem, nechuť, zhoršující se znalosti – zvrátit????
zde je promítáno přání autora do reality s cílem ji negativně ovlivnit. Nechuť, nezájem a mizerné znalosti nejsou vlastnosti, které má zkouška jakkoli za cíl moderovat. Zkouška má za úkol měřit. Zavedení zkoušky pouze říká: já, stát vnímám, že se žáci chcete matematice vyhnout a matematická gramotnost ve státě jde zu grunde. Proto postuluji, že odteď objížďka nebude (vyjma konzervatoří třeba) možná.
A tento postulát následně musí uchopit školy se svými ŠVP.
A slovo na závěr? Nechme koncept maturity a jeho rozvoj skutečným odborníkům. Úmyslně nepíši expertům, protože tento pojem v posledních letech zdevalvovali zanícení novináři, dramaturgové, aktivističtí důchodci a neziskové přísavky.
Pro zavedení státní maturitní zkoušky se lobovalo z těchto důvodů.
a)Maturitní zkouška má být objektivní a přezkoumatelná
b)Úroveň vědomostí maturantů/vysokoškoláků klesá
c)Maturantů/vysokoškoláků je příliš mnoho
d)Učitelé žákům nadržují, nebo je naopak znevýhodňují, ať už kvůli vlastním sympatiím/antipatiím, nebo kvůli tlaku ředitelů a/nebo mocných rodičů
e) MZ měla stanovit státem garantované "nepodkročitelné minimum" znalostí středoškoláka.
f) SMZ měla sloužit jako náhrada přijímacích zkoušek na vš.
___________________________________________________________________________________________
a) SMZ jednoduše objektivní není. Různé hodinové dotace škol, různé složení žáků, různá zaměření
b) Úroveň vědomostí středoškoláků údajně klesá, ovšem nikdo nedokázal jasně prokázat, proč to tak je. Digitální demence, existenční tlaky na rodinu, rozpad rodin, přijímání každého uchazeče kvůli penězům na hlavu, nízká kvalita výuky provozované absolventy ped. fakult, (kteří údajně tvoří inteligenční průměr/podprůměr vysokoškolského studentstva), nedostatek kvalifikovaných učitelů obecně, lpění na zastaralých, nyní již nevhodných metodách a obsazích výuky, experimentování na dětech ve snaze být za každou cenu inovativní apod.
Otázkou zůstává, zda je nastavením laťky možné úroveň znalostí pozvednout, nebo to dokáže pouze kvalitní výuka. Nastavíte-li laťku bez předešlého zkvalitnění výuky, úpravy legislativy požadavků pro výkon povolaní a upravení financování škol, dostanete pouze síto, které odfiltruje deseti tisíce žáků bez jejich zavinění na kariéru bez maturity. Elitáři zaplesají, žáci nikoli. Toto se děje už nyní a stane se masově u první povinné maturity z Ma.
c) Příliš mnoho maturantů a vysokoškoláků. Ve srovnání s kým? Pokud ano, proč je to špatně?
d) Učitelé en masse údajně nebyli dost objektivní při hodnocení svých žáků - založeno na anekdotických povídačkách typu, "na mé škole to bylo v pořádku, ale slyšel jsem že jinde..." a na srovnání hodnocení pp na školách a centrálně (což lze vysvětlit i jinak).
SMZ objektivní není, nejen kvůli obrovským rozdílům ve školách. Testy jsou, navzdory miliardám, vadné, obtížnost arbitrárně mění, testy obsahují zbytečné kalibrační elementy, jako je záměrně vytvořená časová tíseň, chytáky v zadáních apod.. Což je velký problém, protože SMZ jako osudová zkouška, ovlivňuje další životní dráhu VŠECH maturantů.
e) Nepodkročitelné minimum. "Učni hořekují a gymnazisté se smějí".
f) Univerzity smz jako nástroj výběru nepřijaly. Mají vlastní nástroje.
Závěr je, že SMZ v nynější podobě není ani objektivní, ani meziročně či meziškolně souměřitelná, ani spolehlivá, ani dobře udělaná, zkrátka, neplní svůj účel. Je pouze hodně drahým každoročním cvičením v nacvičování vyplňování testů.
ad a) Tajnej vy už takovej zůstanete, naděje na nápravu jest mrtva. SMZ objektivní je. Tedy proces té zkoušky. Ještě jednou pro hloupé novináře: SMZ jako zkouška je objektivní. To, co napadá Tajný učitel jsou podmínky studia. Ty ovšem zkouška logicky garantovat nemůže. Tedy je hloupost to od ní očekávat. Asi tak.
ad b) ...Otázkou zůstává, zda je nastavením laťky možné úroveň znalostí pozvednout, nebo to dokáže pouze kvalitní výuka... to je naprostý nesmysl a manipulovat s touto otázkou jako s relevantní alternativou znamená kalit vodu.
ad c) jestli se přemnožil kůrovec nebo maturanti, není věc maturitní zkoušky, ale předchozích chybných a nekoncepčních politických rozhodnutí. Až bude Národní strategie vzdělávání, má smysl se o tom bavit, teď je to jen novinářské plácání.
ad d) informace o podvodech nejenže se nezmenšují, ale narůstají. Partizánští odpůrci společné části maturitní zkoušky podobného naturelu rádi udělají cokoli, co poškodí objektivnost. Tyto excesy řeší úspěšně ČŠI.
Povídačky o osudovosti maturitní zkoušky jsou hloupou nálepkou, která moc neobstojí. Každý neúspěšný uchazeč může v intervalu 5 let třikrát zkoušku opakovat. Teprve po marném vyčerpání těchto pokusů můžeme mluvit o osudovosti. A taky o hlouposti, lajdáctví, absenci motivace těchto domnělých obětí systému.
ad e) zní to strašně už když to píšu, ale v tom s vámi souhlasím. Tuhle kravinu, že všichni svazáci z naší ulice budou mít střední vzdělání s maturitou jsme si sem natáhli od soudruhů ze SSSR. A nikdo nedokázal z těch ztepilých švarných ministrů a líbezných ministryň říci: Prr, to byla blbost, tudy vlak nejede. Zde tedy platí moje odpověď ad c) stran politické odpovědnosti za budoucí politickou nápravu.
ad f) a tady už je vše při starým. Tajný nepíše pravdu. Dvojciferný počet vysokých škol respektuje maturitní zkoušku i zkoušky typu Matematika Plus.
Omlouvám se, ale nemohu se pokračování diskuze dále účastnit.
Tajný, mohl byste uvést svůj zdroj, nebo odkaz na dokument, uvádějící body a) -f)?
Minimálně na bod "c)Maturantů/vysokoškoláků je příliš mnoho" si v žádném oficiálním dokumentu nevzpomínám a třeba "f) SMZ měla sloužit jako náhrada přijímacích zkoušek na vš" bylo možná zbožné přání některých "expertů", ale opět si nejsem vědom, že by takový cíl byl někdy před SMZ kladen oficiálně.
O "tajného" objektivitě v duchu "každému atletovi jeho vlastní výšku laťky" už tu bylo napsáno mnoho. Nemá cenu opakovat.
Většina dalších bodů stokrát vyvrácena.
Taktéž se omlouvám, ale zapojím se do debaty až zazní nějaký skutečný a pokud možno i nový argument.
PR, fakt, že se některé argumenty opakují do zblbnutí neznamená, že jsou výhrady vyvrácené.
Body, které jsem uvedl jako důvody k zavedení státní maturity, byly x-krát opakovány a zdůrazňovány lidmi, mezi jinými i vámi, kteří novou podobu maturity pomohli prosadit a kteří ji obhajují, například i v nesčetných starých i nových diskuzích na české škole. Tak nevím jakou hru to zas hrajete.
"Každému atletovi vlastní výšku laťky" je přinejlepším hloupé zjednodušení skutečnosti, přinejhorším snaha o vědomou manipulaci.
Mimochodem, pořád jste se nevyjádřil k tomu, zda navýšení časového limitu DT o 30 minut by konstituovalo devalvaci vzdělání a umetání cestiček, potažmo rozdávání maturitních vysvědčení zadarmo.
Carcy, "dvouciferný počet univerzit respektuje maturitní zkoušku..." tzn berou maturitní vysvědčení samotné jako vstupenku ke studiu? Nemluvíte o matfyzech a podobných školách, které z nouze přijmou každého bez přijímaček, že?
ad d) "informace o podvodech narůstají". Pardon já se domníval, že státní podoba mz je neprůstřelná. Také proto byla zavedena jako prevence vůči podvádění učitelů u starých maturit.
ad b) Maturita tedy nemá za úkol nic zkvalitňovat, pouze ověřovat? Co ta opěvovaná změna výuky k lepšímu, například českého jazyka na sš? Proč se tedy chystá povinná matematika? Co povinného ještě bude následovat?
Mimochodem, pořád jste se nevyjádřil k tomu, zda navýšení časového limitu DT o 30 minut by konstituovalo devalvaci vzdělání a umetání cestiček, potažmo rozdávání maturitních vysvědčení zadarmo.
A jo. Už jsem zapomněl.
Tak pro přehlednost zkopíruji Váš text z diskuse pod článkem kolegy Soukala:
Vy vážně myslíte, že jen výkon mých žáků trpí časovou tísní?
To nevím. Ale jen Vy o tom donekonečna vykládáte.
Předpokládejme hypoteticky, že dt musí v nějaké formě být, třeba aby centralisté úplně neztratili tvář. DTČj 90 minut, DTMa 150 minut, DTCj čtení s porozuměním 90 minut. Myslím, že toto by nebylo umetání cestiček ani devalvace vzdělání...
Přihodíte, nebo ukážete ruku? Dvě úrovně? Adaptivní test? Povinné IT? Absolutorium? IB? Budeme vařit dort.
Dvě úrovně prosazuji a napsal už mnohokrát i proč.
Délku času neřeším. Klidně můžeme o Vašich minutách debatovat, pokud byste o to skutečně stál.
Ale o to tady nejde. Mám za to, že složitost zadání je určena délkou časového limitu a patřičně pilotně ověřena.
Krom toho si myslím, že i kdyby došlo k navýšení limitu, hned příští rok byste pro změnu tvrdil, že došlo ke zvýšení náročnosti.
Má otázka měla úplně jiný záměr. Vyvolat reakci, kterou zpochybníte samu potřebnost didaktického testu a napadnete státní maturitu jako celek.
A přesně to jste také udělal: :-)
Časový limit je pouze jedním z několika zásadních problémů státní podoby maturity. Jeho navýšení by nevyřešilo redukci vzdělávání na testovatelné části v důsledku zavedení didaktických testů a povrchních ústních a písemných částí.
fakt, že se některé argumenty opakují do zblbnutí neznamená, že jsou výhrady vyvrácené.
Ano, to je pravda. Obecně.
Ovšem pro Vaše "argumenty" platí, že byly vyvráceny opakovaně a beze zbytku.
Víme to přece oba.
Vám ani v nejmenším nejde o zkvalitnění maturity, natož její státní části.
Vaším hlavním cílem je likvidace státní maturity.
Jen proto hledáte, čím a jak byste ji napadal.
Tak proč ztrácet čas.
"...informace o podvodech nejenže se nezmenšují, ale narůstají." S. Carcy ví o čem mluví. Objektivní zkouška prý je, ale jen vzhledem k samé sobě. Vzhledem k podmínkám studia na různých školách už ale tak objektivní není. Jakoby jste si koupil hodně drahý bezvadný teploměr, který měří každému členu rodiny jinak, v závislosti na tloušťce kůže, třeba. Jo a není bezvadný. Každým rokem cosi kdesi hodně vrže. Vrátit nelze.
Pilotně ověřena zkouška jistě je a také správně nakalibrovaná, aby se vešla do předem daného rozmezí úspěšných a propadlíků, kteréžto rozmezí je dáno něčím subjektivním názorem a arbitrárně se, bez veřejné či odborné otevřené diskuze, mění "aby se gymnazisté nesmáli".
Školy sjíždí testy jak Micky Jagger koks, namísto smysluplné výuky kalibrují žáky na limity.
No skvost. Za ty miliardy.
PR se nudí a tak prohlásí argumenty za vyvrácené. Chtěl by kritiku inovovat v duchu progresiuním. Ženiální vašnosti.
Okomentovat