Rodiče jsou příliš asertivní, dítě potřebuje limit, říká psycholog

Deprese, šikana a třídní boj. Začátek školního roku je pro děti často stresovým obdobím. Podle psychologa Martina Hofmana je množství dětských depresí a sebevražd spojeno se školou. „Ani ne kvůli známkám, ale spíš z toho, že dítě zklamává rodiče,“ říká. Učitelé by podle něj měli žákům zaručit psychickou pohodu. Rozhovor přináší iDNES.cz.

Martin Hofman (czeps.org)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Bylo těžší provést potomka dětstvím v minulosti, nebo nyní?

Každá doba má svoje. Současnosti vládnou osobní ambice. Někteří rodiče už ve druhé třídě vědí, že jejich Anička bude lékařka a Pepíček právník. Dřív dětem zakazovali chodit ven, dnes je vyhánějí od počítačů. Svět se stále zrychluje. Počítačové hry vytvářejí iluzi velké zábavy, ale vyžadují minimum energie. Digitální technologie jsou na jedné straně velkým pomocníkem, ale ukrývají i rizika.

Co vám v dnešních školách nejvíc vadí?

Asi to, že trochu míříme do opačného extrému. Dřív existovala škola sama pro sebe, učitelé měli autoritu a nepřipustili, aby jim do práce mluvili rodiče. Naopak dnešní rodiče jsou někdy až příliš asertivní. Když se jim něco nelíbí, hned sepisují petice, nebo rovnou přijdou s právníkem. Dítě však potřebuje zažít zdravý limit a není pro něj dobré chránit ho za každou cenu. V ideálním případě má mezi oběma póly panovat důvěra. Tak aby rodič nepřicházel do školy jen na třídní schůzky, ale aby v ní viděl instituci, která je pro něj zajímavá a se kterou lze hladce komunikovat. Zabýváte se mimo jiné diagnostikou třídního klimatu.

Jak se to dělá?

Těch možností je povícero. S dětmi lze dělat takzvané komunitní kruhy, kdy si sednete do kroužku a jednoduše si s nimi povídáte o tom, jak se ve třídě cítí. K témuž lze použít dotazníky, kresby, scénky. V každé skupině vzniká určité klima a ve třídě je vše složitější tím, že jde o věkově homogenní skupinu, čili roste sklon vzájemně se srovnávat. V takovém počtu nemůžou být všichni kamarádi, vzniká tam boj o moc, vliv, utvářejí se skupinky. Učitelé by se měli o klima ve třídě zajímat.

Může se šikanované dítě z takového zážitku zotavit bez následků?

Může, ale vyžaduje to delší psychoterapeutickou léčbu a individuální podporu, protože takový žák má narušenou základní důvěru v lidi. Šikana je silná intenzivní zkušenost, která ohrožuje bezpečí dítěte, a trauma často přesáhne až do dospělosti. Při jeho léčbě hledáme způsob, jak pocit bezpečí obnovit tak, aby dítě získalo důvěru ve svou sílu.


Celý rozhovor naleznete zde