„Prvotní bylo, že jsem chtěl, aby novela vyhlášky (o speciálním vzdělávání) přinesla zlepšení nejen legislativní a finanční, ale i věcné. A k tomu byla nutná diskuze zainteresovaných stran. U některých problémů řešení, které by bylo zlepšením, ještě nevidím – jde hlavně o skupinu žáků se závažnými poruchami chování a možnosti práce s nimi. Jinak jsme došli v řadě bodů ke shodě nad řešením některých problémů, která tuto oblast kultivují, míříme třeba k podpoře sdílených asistentů. Jistě, slyším z různých stran, že tam něco chybí nebo něco přebývá, ale podle mého je důležité, aby byla vyhláška vybalancovaná jak z pohledu škol speciálních, tak škol běžných. Je prostě lepší to udělat pořádně než brzo. Proto tu debatu vedeme a myslím, že se tým MŠMT velmi snaží a máme za sebou řadu věcných jednání,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Učitelské noviny.
 |
| Robert Plaga (msmt.cz) |
Už před prázdninami jste se zmiňoval o aktivitě některých neziskových organizací, které se obracely se stížnostmi na orgány Evropy i na premiéra, říkal jste, že vám to komplikovalo život…
Komplikovalo a ještě bude komplikovat, očekávám, že se tak budou chovat i dál. Považuji za naprosto neseriózní, aby účastník diskuze vzal nehotový text a stěžoval si na něj v době, kdy se o něm ještě jedná. To beru stále jako velký faul. Udělali to ve fázi přípravy vyhlášky, při které jsme záměry zcela otevřeně poskytli veřejnosti a přizvali k jednání širokou škálu odborníků a zainteresovaných organizací, dali jsme prostor i věcné kritice.
Abychom byli konkrétní – jednalo se o Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání, Open Society Fund a s nimi i o ombudsmanku?
Ano, bohužel, je to tak. Máme na tento problém odlišný pohled. Podle mého debata o společném vzdělávání není debatou o rozsudku D. H. (pozn. red.: jde o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 ve věci skupiny ostravských Romů, kteří si stěžovali na diskriminaci ve vzdělávání), na kterém své argumenty tito lidé staví a straší jím. Rozsudek ve věci D. H. prostě existuje, je samozřejmě nutné se s ním vypořádat, ale není přece možné se na něj odvolávat při každém jednání o změnách ve vzdělávání, které se týkají na 70 000 dětí a žáků ve společném vzdělávání. Není přece možné argumentovat tím, že se nesmí změnit slovo ve vyhlášce či zákonu, jinak bude následovat trest právě s rozsudkem D. H. související. To je manipulace! Nehraju si na odborníka na inkluzi, nikdy jím nebudu, nejsem přívržencem ani jedné ze stran, ale tím spíš se na problémy dívám věcně, jsem připraven poslouchat všechny názory a hledat co nejlepší řešení. Trvá to možná déle, než bych chtěl, vím, že nakonec nebude ani nikdo zcela spokojen, tak to bývá. Pro mě je důležité, aby bylo toto řešení co nejvíce vybalancované a funkční.
Nedávno se ve vládě jednalo o fi nancování neziskových organizací a podpora těch ve školství zpochybňována nebyla. Objevil se názor, že se ve fi nancování neziskových organizací najdou velké úspory.
Víte, přes ministerstvo školství skutečně jde velký „balík“ peněz, jde o 6,7 miliard korun. Podstatná a narůstající část jde ovšem do sportovních organizací... Tam se prostě žádná úspora za situace, kdy vláda podporuje zvyšování fi nančních prostředků do sportu, najít nedá...
A neziskovky, které vyvíjejí činnost spíše politickou, než aby se věnovaly třeba přímé práci s dětmi s nejrůznějším oslabením a postižením?
To naštěstí není časté. Přiznávám, že mě taky někdy překvapí, že organizace podporovaná fi nančními prostředky ministerstva školství nebo třeba ministerstva práce a sociálních věcí na seminářích, které jsou z těchto prostředků hrazeny, bezdůvodně tato ministerstva kritizuje a manipuluje fakty. S tím mám opravdu problém, naštěstí to není problém systémový. A opakuji, nejsem proti věcné kritice, té jsem myslím dostatečně otevřený.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Okomentovat