Po seznámení se s komplexní legislativou týkající se praktických cvičení, tzv. praxí, se Česká středoškolská unie rozhodla zmapovat současnou situaci pomocí dotazníku adresovaným přímo studentům. Statistické šetření je unikátní právě v tom, že samotný pohled žáků na vykonávání praxí v posledních letech nikdo kromě České středoškolské unie plošně nezkoumal. Výpovědi žáků jsou čistě subjektivní, a tak průzkum nabízí jedinečný pohled na silné a slabé stránky systému vykonávání praxí v rámci středoškolského studia.
Mapování se zúčastnilo celkem 1371 respondentů navštěvujících rozmanité spektrum oborů, čímž došlo k pokrytí všech různých sektorů od služeb až po řemesla, IT či pedagogiku. I přesto, že se nepodařilo získat odpovědi od všech oslovených škol, průzkum efektivně upozorňuje na jednotlivé nedostatky v různých částech vzdělávacího systému.
Jako problematický faktor se jeví finanční ohodnocení praxí. Téměř 70 % žáků uvedlo, že za svoji práci nedostávají zaplaceno, i přesto, že studenti často produkují škole nebo firmě zisk. Kvůli mezerám a nejasnostem ve vyhláškách školského zákona není přesně dáno, co produktivní práce vlastně znamená, čímž není zajištěna ochrana a jistota mzdy. Studenti tak mohou být levnou pracovní silou.
Průzkum také ukázal nízkou právní gramotnost studentů. Praxe by měla studenty připravit nejen po odborné stránce ale provést ho i celým pracovním procesem, se kterým bude přicházet do styku i v budoucích zaměstnáních. Jednou z částí tohoto procesu by měla být aktivní účast studenta na uzavírání smlouvy o praxích.
“Podepisování smlouvy na střední škole poskytuje studentovy právní povědomí a gramotnost potřebnou pro uzavírání pracovního poměru do příštích let, ale také mu umožní přebrat zodpovědnost za vlastní vzdělávání a aktivně participovat na jeho průběhu.” dodává Martin Mikšík, předseda ČSU a student SOŠ.
Česká středoškolská unie vnímá jako pozitivní, že samotní studenti vidí praxe i přes všechny nedostatky jako důležitou část studia, chtějí se jich aktivně účastnit a učit se. Objevily se ale i případy, kde studenti pouze vařili čaje nebo se starali o ranní hygienu pacientů. Úkony samotné buď nesouvisely se studentovým oborem nebo vykonávají ty, které stálý personál sám dělat nechce. Tito studenti se poté vyjádřili, že se cítili jako přítěž a “podržtaškové”. Praxe pro ně posléze ztrácejí svůj smysl.
“Je třeba se inspirovat Německým duálním vzděláváním, kde firmy sami aktivně participují na přípravě studentů ve středním vzdělávání.” dálé uvádí Barbora Čermáková, 1. místopředsedkyně ČSU.
Zprávu z průzkumu naleznete zde
1 komentářů:
Po nástupu k obrovské mezinárodní společnosti jsem pár týdnů zajisté byl "levnou pracovní silou" a "podržtaškou", v hodně pokročilém věku a s obrovskou kvalifikací. Tak proboha co by si představovali študáci? ////
No a za pár let už jsem tomu týmu šéfoval. Připadá mi to jako přirozený běh věcí. Neměl by to těm študákům někdo vysvětlit? ////
Okomentovat