Nové pojetí informatiky: Důraz na informatické myšlení. Práce s Wordem do češtiny, Excel do matematiky

„Pořád se mi stává, že přijde žák, který měl na základní škole jen jednu hodinu informatiky týdně na prvním stupni a jednu na druhém,“ říká středoškolská učitelka Mašláňová. Takové děti pak mají oproti ostatním mezery, protože se v hodinách věnovaly něčemu jinému – jenom hrály hry nebo řešily výukové programy. „To je z mého pohledu docela děsivé. Najdou se i žáci, kteří na klávesnici hledají písmeno ‚zet‘ a u počítače seděli jen párkrát v životě. To je dneska šílený handicap,“ upozorňuje učitelka. Mezi základními školami jsou velké rozdíly. V prváku se s takovými žáky sejdou i studenti zvyklí na robotické hračky, pro něž není problém naprogramovat jednoduché roboty. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny v příloze věnované digitální gramotnosti.

Nejvíce na mladé vždycky fungují konkrétní příklady. Když Jan Žežulka ze soukromé školy da Vinci v Dolních Břežanech s žáky procházel historii jejich aktivit na internetu a ukázal jim, co všechno o nich Google sbírá za informace, že ví, kde byli na prázdninách, co si prohlíželi, co si koupili, neskrývali překvapení. „Nevěděli to a docela zírali,“ vypráví Žežulka. Mladí zpravidla zařízení prostě používají, ale už tolik nepátrají po tom, jak fungují. Například proč jim Facebook ukazuje pouze vybrané příspěvky, proč Google předloží určité výsledky a jiné jsou až někde v hloubi na padesáté stránce vyhledávání.

Jan Žežulka ale reprezentuje spíše pokrokového učitele informatiky a dává příklad, jak by to časem mělo vypadat na všech školách. Rámcové vzdělávací programy, podle kterých se informatika v současnosti učí, jsou zastaralé a napsané hodně volně. Záleží především na konkrétních školách a učitelích, jak se k práci s digitálními technologiemi staví. Informatika se povinně vyučuje jen v jednom ročníku na prvním a jednom ročníku na druhém stupni základní školy, obvykle hodinu týdně. Zavedená praxe je klást důraz především na uživatelské dovednosti. Děti poznávají hlavně Word a Excel, dozvídají se o součástech počítače a také o softwaru, který na něm běží. Samotné uživatelské dovednosti ve světě digitálních technologií ale nestačí. Žáci potřebují rozumět i tomu, jak počítače „myslí“ a pracují, aby obstáli v budoucím světě, kde počítače ovlivní téměř všechna odvětví.

Národní ústav pro vzdělávání čtyři roky pracoval na tom, aby se pokyny pro školy modernizovaly. Nyní jsou nové vzdělávací programy pro informatiku hotové a jak upozornil týdeník Respekt, od letošního září podle nich začali učit na prvních sedmdesáti školách. „Informatika je obor, který se vyvíjí ze všech nejrychleji. Nevíme, co za programy budeme používat za pět let, proto potřebujeme žáky naučit spíše obecnější postupy,“ popisuje úskalí plánování výuky informatiky Mašláňová, která zároveň působí v Jednotě školských informatiků. Aby bylo více času na toto takzvané informatické myšlení, práce s Wordem či Excelem se bude muset přesunout do ostatních předmětů. Takže třeba o bezpečnosti na internetu budou s dětmi mluvit učitelé v občanské výchově, s Excelem se mohou učit v matematice a tvořit text ve Wordu si natrénují v češtině.


Celý text naleznete v Hospodářských novinách