„Gymplům je hej, i když i na nich dějepisáři pláčou nad nedostatkem času. Většina populace ale chodí na odborné školy, na nichž jsou hodinové dotace pro dějepis a občanku hanebné. Nikdo příčetný si nemůže myslet, že se dá během roku či dvou zprostředkovat nějaké smysluplné historické porozumění. Dobré ale je, že dnes existuje celá řada zdrojů a projektů, které dějepis ve škole podporují: portál Moderní dějiny, Jeden svět na školách, Paměť národa, platforma IWitness Shoah Foundation atd,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni středoškolská učitelka Monika Stehlíková.
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Když se televizní štáb ptal v ulicích Českých Budějovic a Plzně na „osmičkové“ roky české historie, dokázalo je přesně pojmenovat pouze pět lidí z 45 oslovených. Většina z nich byli středního nebo staršího věku, mladí nevěděli nic. Jak si ty neznalosti, které se opakovaně objevují v anketách, vysvětlujete?
Tyhle ankety mi připadají přihlouplé a k ničemu, mimo jiné i proto, že posilují mýtus o starších historie znalých generacích. Každý nad čtyřicet má chtě nechtě z dětství do mozku vpálená některá data z výloh a transparentů a školní masírky, to se to pak snadno kasá. Kdyby se opravdu starší generace orientovala v historii, neměli bychom mezi politiky tolik obskurních figur.
Líbilo by se mi, kdyby někdo zastavoval lidi nad čtyřicet a ptal se na Tři krále, Katyň, Píku, Pittera, Ribbentropa a Molotova, na příběh největší masové vraždy československých občanů v terezínském rodinném táboře v Birkenau nebo na Gorbaněvskou a spol., prostě na zásadní věci, které do nás komunisti nevtloukali. Pak by se vidělo.
Vy nejste dějepisářka, přesto se vaši studenti od vás dozví o historii hodně. Jak na to jdete?
Učím občanku a češtinu a ani jedno podle mě bez historického kontextu učit nejde. Literární text je výbornou branou k vnímání historie. Ale není to tak, že bych literaturu používala účelově, ilustrativně. V centru pozornosti je literární dílo, jdeme cestou od textu ke kontextu. Hodně čteme, děti mě často překvapí vlastními postřehy, způsoby, jak si texty aktualizují. Dobrá literatura by samozřejmě měla obstát sama o sobě, ale znalost historických souvislostí může zážitek výrazně znásobit, nemluvě o tom, že česká literatura je s historickými kotrmelci velmi úzce svázaná.
Celý rozhovor naleznete zde
7 komentářů:
"Líbilo by se mi, kdyby někdo zastavoval lidi nad čtyřicet a ptal se na Tři krále, Katyň, Píku,......... ". je mi šedesát a kromě té rusky vím vše,neboť že se něco nevttloukalo nezmamená že se o tom nemluvilo,na tři krále jsme si hráli jako kluci,Katyň byla německá provokace,kdy k 5000 poláků popravených nkvd přidali dalších 10 000, a Píka s Horákovou byli známí zrádci národa.....takže jak vidíte víme,známe
Velmi pravděpodobně to myslíte jako vtip, ale i tak je to hluboce pod úrovní diskuse, jaká by měla být na ČŠ.
No, nevidim moc vic nez snahu vtloukat detem do hlav jine udalosti ci opacne hodnoceni nez za stareho rezimu...
Asi by bylo dobre zamyslet se nad tim, co by z dejin/dejepisu meli lide znat a co je realne dosazitelne. Jinak je to furt takova ta pedagogika typu - dva lackovce a tri plostence musi znat kazdy...
No to je překvapení, že na odborné škole je málo dějepisu. Já bych taky mohl být překvapen že na konzervatoři není matematika.
Ale to je logické. Základní škola naučí základy. Pokud chce žák všechno - jde na gymnázium. Pokud chce jen něco, vybere si příslušnou odbornou školu.
nevím,co je na tom vtipného,jako učitel dějepisu jsem v 8. roč. v 80. letech končil rokem 1977,co se týče Píky a Horákové jsem žáky seznámil s politickými procesy,že byly,proč byly a dál jsem to neřešil,nemluvil jsem ani o světcích ani o zločinných komunistech,prostě konstatoval fakta,po roce 89 jsem se těšil, jak se otevřou archivy a dozvím se, co za tím vším skutečně bylo,jenže ouha,archivy byly protříděny,svezeny,mnohé zlikvidovány a byl vytvořen ústrk,který produkuje oficiální "dějiny",nechci li být sám před sebou za idiota,tak raději o Píkovi a Horákové raději mlčím než bych žákům prezentoval ideologické stupidity ,takže se žáci o nich ve škole ani nedoví, že existovali,
náš celospolečenský problém,který silně zasahuje výuku dějepisu,jest zbabělost či neochota vyrovnat se s minulostí,ono to vše začalo již v roce 1945,kdy se Beneš,Gottwals aspol dohodli,že udělají tlustou čáru za minulostí,aby nedošlo k vyřizování účtů,válečnou frustraci jsme si vybili na němcích,a tento princip platil po politických procesech,za pražského jara,po srpnu 68 i po listopadu 89,nebo si snad pane Komárku myslíte,že národ jest schopen umést pravdu o 68 a 89?
Výuku dějepisu na SŠ omezit na 20.století. Na gymnáziích pak ponechat současný systém výuky. Základy z pravěku, starověku, středověku,...dostali žáci již na ZŠ. Můžu taky argumentovat tím, že matematiky je na SŠ taky mnohem méně než na gymnáziích. Na SŠ jsou logicky ve větší míře zastoupeny odborné předměty na úkor těch všeobecných. Problémy s počtem hodin v učebním plánu se pak zobrazí u státní maturity.
Okomentovat