"Ústavní péče je neefektivní, stojí spoustu peněz a vůbec není dobrá," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně Výboru OSN pro práva dítěte Renate Winterová. Rakouská odbornice na práva dětí a soudkyně zvláštního tribunálu pro zločiny proti lidskosti v Sierra Leone v tomto týdnu vystoupila na 22. ročníku kongresu Mezinárodní společnosti pro prevenci týrání, zneužívání a zanedbávání dětí (ISPCAN), který se vůbec poprvé konal v Praze.
 |
| Renate Winter (twitter.com) |
Které z práv dětí je podle vás nejčastěji porušováno?
Právo dítěte být vyslyšeno. Jde o článek 12 v Úmluvě o právech dítěte.
Takže i v zemích, kde děti všemožně chrání, jim často nenaslouchají?
Přesně tak. Mnoho zemí má velmi paternalistický způsob uvažování, podle nějž děti nejsou plně rozvinutými lidskými bytostmi, a proto jen dospělí vědí, co je pro ně nejlepší. Což samozřejmě není pravda.
V jakých situacích děti nejčastěji neposloucháme?
Skoro nikdy. Jsou skupiny dětí, kterým nenasloucháme vůbec, jako jsou děti se zdravotními problémy nebo postižením. Dalšími skupinami jsou děti z ulice, děti z minorit. A pak také velmi malé děti. I mimino vám dokáže sdělit, co chce a co ne. Když ho položíte na zem, bude křičet, protože ta zem je studená. Tomu lze snadno rozumět. Samozřejmě se ale nebudu mimina ptát na jeho názor na jadernou fyziku. Kdybych to udělala, není to jeho chyba, ale moje.
Proč si myslíte, že dětem neumíme dostatečně naslouchat? Co je tou bariérou?
Čas. Nikdo ho nemá. Rodiče nemají čas, protože jsou ve stresu. Ve školkách není dost kvalifikovaných lidí, kteří by uměli dětem naslouchat. O školách ani nemluvě. Tam jsou učitelé zavalení povinnostmi a nedostávají dostatek podpory. A v ústavech už vůbec není nikdo, kdo by měl čas. Kdo vyslechne dítě na internátě?
S jakými problémy bojují děti vychovávané v ústavech nejvíce?
Chybí jim empatie, nemohou dostatečně rozvíjet svou individualitu, pravidelně projevovat svůj názor a být vyslyšeny. A nejlepší zájem ústavu je vždy důležitější než nejlepší zájem dítěte. A navíc jsou tyto děti diskriminovány. Všechny. Vyjdou z ústavu, řeknou, kde vyrůstaly, a konec. Takže kde je ta výhoda?
Celý rozhovor naleznete zde
1 komentářů:
"Přesně tak. Mnoho zemí má velmi paternalistický způsob uvažování, podle nějž děti nejsou plně rozvinutými lidskými bytostmi, a proto jen dospělí vědí, co je pro ně nejlepší. Což samozřejmě není pravda."
Ale děti opravdu, ale opravdu NEJSOU plně rozvinutými lidskými bytostmi. Z toho nijak nevyplývá, že jen dospělí vědí, co je pro ně nejlepší. Ve vztahu rodič-dítě, je dítě tím, kdo musí poslouchat, nikoliv rodič. Od nepaměti to takto fungovalo a fungovalo to dobře. Pár poblouzněných ultrasluníčkářů ze Summerhilu na tom nic nezmění.
Okomentovat