K posunu zřejmě dojde v otázce jednotných přijímacích zkoušek na střední školy - ministerstvo školství oznámilo, že je připraveno diskutovat o zavedení minimální hranice bodů, která by byla nutná pro přijetí na maturitní obory středních škol. Takovou proměnu přijímaček požaduje Asociace krajů. Informuje ČTK.
"Zejména na některé typy škol jsou přijímáni i žáci s nedostatečnými studijními předpoklady, což se odráží v přecházení studentů mezi školami a následně ve špatných výsledcích maturitních zkoušek," cituje ČTK předsedkyni Asociace krajů ČR a hejtmanku Karlovarského kraje Janu Mračkovou Vildumetzovou. Jednotná bodová hranice by podle hejtmanů odstranila mimo jiné i rozdíly v přijímání uchazečů do soukromých a krajem zřizovaných škol.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
17 komentářů:
Nedávno ministr Plaga hovořil o tom, že si dokáže představit, že se jednotné přijímací zkoušky od Cermatu zruší. Toto je pravý opak. V zahraničí nic podobného není...
"To se krajům nelíbí. Podle jejich asociace to umožňuje i přijímání žáků, kteří nemají pro studium maturitního oboru předpoklady, a snižuje to celkovou úroveň vzdělávání."
Úroveň vzdělávání se mění v závislosti na kvalitě výuky, nikoli selekcí žáků. Úkolem vzdělávání je zpřístupnit cestu ke vzdělání co nejvíce lidem, neboť vzdělaní lidé jsou sami sobě i společnosti prospěšnější. Úkolem vzdělávání není síty vybrat ty chytré žáky a dělat z nich ještě chytřejší, ale naplnit vzdělávací potenciál všech žáků do maximální možné míry. Elitářství ve vzdělávání je překonaný koncept.
Zbytečným kladením umělých překážek v přístupu ke vzdělání, například pomocí navrhovaného cut off skóre, bez úpravy podmínky mz k výkonu mnoha povolání, zůstane odstřiženo od všeobecného vzdělání mnoho lidí, kteří by studovat mohli, resp. kteří u přijímacích testů neuspějí, což však neznamená, že nemají předpoklady.
Kdo má či nemá předpoklady pro studium maturitního oboru, to lze v mnoha případech zjistit teprve v průběhu středoškolského studia. Pokud to ale ani nezkusíme zjistit, protože je dopředu odepíšeme, lidé i společnost budou hodně tratit.
Data ze Scio testů, které používaly některé střední školy u přijímaček ukazují, že testové skóre nejsou tím nejlepším nástrojem k predikci úspěchu u maturity.
Tajný učitel
Sdílím tentýž názor.
Dokud nedojde ke změně systému financování, je debata o cut-off score naprosto bezpředmětná.
Přijímací zkoušky mají pouze dva úkoly.
1. Ověřit, zda uchazeč má alespoň elementární znalosti potřebné ke zvládnutí maturitního oboru.
2. Seřadit uchazeče na těch školách, kde poptávka je vyšší, nežli počet přijímaných.
V některých oblastech je počet volných míst na maturitních oborech větší, nežli počet vycházejících žáků. Každý ředitel bere kohokoliv, kdo se umí podepsat.
A kdyby to náhodou nevyšlo, pořád jsou tu církevní a soukromé střední školy, které přijmou tolik žáků, kolik se jich přihlásí.
To kvalitě výuky dozajista "prospívá". Ale o to tady nejde.
Tratí na tom především žáci.
Ti slabí nezvládají maturitní studium a jsou zoufalí.
Ti šikovnější se nedostanou tam, kam by mohli.
Těm nejlepším nezbývá, nežli pracovat navíc a na vlastní pěst, aby se dostali alespoň tam, kde byli před dvaceti lety žáci běžně.
Chcete příklad?
V prvním ročníku polovina žáků technického maturitního oboru nezvládá malou násobilku.
Maturanti dříve běžně probírali komplexní čísla a úvod do derivací a integrálů. Dnes aby takovou odbornou školu hledal s baterkou.
Kraje zadaji, ministerstvo je ochotno jednat... Proto je titulek logicky "Ministerstvo chce..."
Jinak mam pocit, ze krajsti politici a urednici si pri optimalizaci/ruseni jimi zrizovanych skol chteji tak trochu plechovat zadek nejakym jakztakz objektivnim kririem...
Jen by se jeste mohli zamyslet, jestli treba za 6 let nebudou prekvapeni, ze je malo mist na strednich skolach...
poste.restante
S integrály a derivacemi nepochodíte ani na VŠ, pro mnohé je to neřešitelný problém. Nejde to naučit nazpaměť. Problém je i s goniometrickými funkcemi, lomeným výrazem. To se vypouští z učiva ZŠ, ale na SŠ se na tyto věci přímo navazuje ve fyzice. A takových "kostřiček" najdeme v RVP jednotlivých stupňů povícero.
Nevím jak kde, ale u nás se lomené výrazy a gon. funkce normálně učí. Jinak derivace, integrály se za nás na gymplu normálně učily . Máte pravdu na vysoké škole, např. PF fyzika pro vzdělávání (Bc), jsou integrály, derivace atd. pomalu sprosté slovo.
Tratí na tom především žáci.Ti slabí nezvládají maturitní studium a jsou zoufalí.
Pokud učitel vidí trápení a zoufalství slabého žáka a nic s tím nedělá, je to samozřejmě špatně. Lze doporučit přestup na jinou školu.
Ti šikovnější se nedostanou tam, kam by mohli.
Protože je ti slabší zpomalují? Ono nelze udělat výuku tak, aby všichni využili svoje možnosti? Nemluvíme přece o svp. Vždy budou ti chytří a rychlí a pomalejší dříči. Vážně chceme učit jen ty chytré? To je náš úkol? Kde ta selekce končí a kde začíná? Co když ti, kteří byli úspěšní u přijímaček, měli jen lepší učitele, extra přípravy, nulté hodiny apod?
Těm nejlepším nezbývá, nežli pracovat navíc a na vlastní pěst, aby se dostali alespoň tam, kde byli před dvaceti lety žáci běžně.
Proč na vlastní pěst? Nedovede snad učitel poskytnout materiály a vedení vhodné pro všechny "rychlosti"?
Tajný, proboha.
Věci, které popisujete jsou taková samozřejmost, že by mi bylo trapné na "učitelském" serveru je vůbec zmiňovat. (Vám to asi tak nepřijde.)
To je přece jasné, že se učitel snaží pomoci jako těm pomalejším, tak těm šikovnějším. A já neznám učitele, který by to nevěděl a nedělal.
Ale každá taková snaha má své limity.
(Stejně jako Vaše schopnost vnímat problematiku v celé šíři a nikoliv pouze v rámci svých představ.)
A to, jestli ti při přijímačkách úspěšní měli štěstí na učitele, nebo "jen" udělali poctivě i něco navíc, to opravdu nemůže žádný přijímací proces ovlivnit. To jen Vy si myslíte, že svou vrozenou intuicí odhadnete během pohovoru, kdo je talent a kdo jen "našprtaný".
Chápu, že Vy chcete "dát šanci" na maturitní studium všem. Zjevně i těm s IQ kolem 70.
No a pak "objektivně" posoudíte u maturit jejich snahu a zohledníte jejich hendikepy, za které nemohou. V důsledku pak odmaturují všichni.
PR, j(J)ežkovy voči.
Tu "samozřejmost" bych neuváděl, pokud bych nemusel reagovat na váš přitroublý komentář.
"Každá taková snaha má své limity."
Ano to má. Pohybují se kolem žáků, kteří potřebují ke zvládnutí učiva asistenta.
To jen Vy si myslíte, že svou vrozenou intuicí odhadnete během pohovoru, kdo je talent a kdo jen "našprtaný".
No...ano, myslím. Vy to snad nedovedete? To jste nějaký divný. To přeci dovede každý učitel, který kdy byl u přijímaček, těch starých školních. Stačí pár příkladů/textových úloh a sledovat postup řešení, pár otázek a je to. Děláte ze sebe hloupého?
Chápu, že Vy chcete "dát šanci" na maturitní studium všem. Zjevně i těm s IQ kolem 70.
To už je jen levné a primitivní, pane.
To jen Vy si myslíte, že svou vrozenou intuicí odhadnete během pohovoru, kdo je talent a kdo jen "našprtaný".
TU: No...ano, myslím.
Nemám, co bych dodal.
Ty "staré" přijímačky, když se na školy hlásilo několik set žáků byly většinou jen testy a krátké "písemky". V případě skvělých předchozích studijních výsledků byly přijímačky prominuty.
Co je "levné a primitivní", podle Vás, to opravdu neřeším. Z Vašich předchozích vystoupení nejen na tomto serveru už mám vcelku jasno, kam máte posunuté své představy a hodnocení reality.
Napsal jste:
Úkolem vzdělávání je zpřístupnit cestu ke vzdělání co nejvíce lidem, …
Zbytečným kladením umělých překážek v přístupu ke vzdělání, například pomocí navrhovaného cut off skóre ….
Kdo má či nemá předpoklady pro studium maturitního oboru, to lze v mnoha případech zjistit teprve v průběhu středoškolského studia. …
Přeloženo: Přijměte k maturitnímu studiu všechny, kdo podají přihlášku.
No a já si tohle nemyslím.
Je to drahé, neefektivní a škodlivé pro žáky samotné.
Tvrdím, že jedním z účelů přijímacích zkoušek je ověřit, zda uchazeč má alespoň elementární znalosti potřebné ke zvládnutí maturitního oboru.
(Tedy zda potenciální gymnazista umí aspoň násobilku.)
A pokud je nemá v daném okamžiku, nikdo mu nebrání doučit se a přihlásit se ke studiu následující rok.
Nikdo nebrání nikomu absolvovat maturitní obor třeba až po absolvování nematuritního.
Osobně bych doporučoval vrátit se k systému před rokem 1990, který byl mnohem pružnější, pokud se týče prostupnosti mezi různými typy studia.
Doporučoval bych "slovenský model", kdy lze ukončit studium ve třetím ročníku s výučním listem, nebo pokračovat na maturitním.
Promyslet systém nástavbového studia a doplňování kvalifikací i při vzdělávání dospělých, bez nutnosti "začínat od nuly", nebo studovat tříleté "dálkové pseudoobory", jako je třeba Podnikání.
Atd., atp.
Další debaty na toto téma mezi námi dvěma jsou opět zbytečné.
Jsme filosoficky každý někde jinde.
Jo. S posledními dvěma odstavci vašeho posledního komentáře zcela souhlasím.
Ke cut off skóre a státním přijímačkám. Pokud mi k přijímačkám přijde žák, který ještě nikdy neměl, dejme tomu, násobilku, pak ho to doučíme, za předpokladu, že u přijímaček rozeznáme jeho studijní potenciál a že sám chce.
Ten lze rozeznat (pokud vízo není ideální) pouze společným řešením příkladů a/nebo textových úloh, čili ženiální exklusivní metodou tajného učitele (ŽEMTU), tzn otázkami a odpověďmi. Pak je mým úkolem - protože jsem terazky učitelom - toho žáka připravit, naučit předmět tak, aby byl připraven na maturitu/další studium/ život.
Vy byste ho poslal domů, aby se rok matlal na pracáku nebo jinde a doučil se, co je potřeba, protože jej to učitelé na zš nenaučili, nebo sám se to nenaučil, neboť byl líným žákem a teď musí zaplatit hořkou cenu za svou lenost, nebo za to, že neměl dobré učitele/přísné/movité/ambiciozní a starostlivé rodiče. Problém je, že skutečnost selhání a pocit ponížení z nepřijetí má na lidi různé účinky. Některé to nakopne a vzbudí se, jiní se na to "vybodnou" a odradí je to od dalšího vzdělávání, někdy na celý život. Záleží hodně na prostředí, ve kterém se pohybují. No a právě těch posledních je škoda.
Tzv objektivní neosobní síta se hodí pro výběrové školy, jejíchž učitelé se nechtějí patlat s učivem zš, nýbrž chtějí "jet". Gymnázia nechť si dělají super-objektivní a super-těžké centralizované státní přijímačky a maturity, ale ať se ten koncept nerve do chřtánu všem a zejména ne těm, kteří nehledají uchazeče typu rychlého chytráka, co se tak nějak učí sám.
Mimochodem, nikdy jsme na školu nepřijali všechny, byť místo ve třídě bylo. Jsou žáci, u kterých je u přijímací zkoušky přímo zcela evidentní, že se na všeobecně vzdělávací školu s maturitou nehodí, protože zkrátka postrádají kapacitu objem a komplexitu učiva zvládnout. Což lze snadno zjistit pomocí ŽEMTU, jak jinak.
Že není kapacita si s každým uchazečem sednout a udělat přijímací pohovor? Tak si ji vytvořme. Každý uchazeč si zaslouží být viděn a slyšen učiteli školy, na kterou si podal přihlášku. To je přeci minimální lidské očekávání. Na neosobní přístup je dost času na vysoké.
Pokud mi k přijímačkám přijde žák, který ještě nikdy neměl, dejme tomu, násobilku, pak ho to doučíme, za předpokladu, že u přijímaček rozeznáme jeho studijní potenciál a že sám chce.
Aha. Takže místo abychom přijali žáka, který splnil požadavky dané minimálním skóre jednotných přijímaček, protože byl třeba jen "nabiflovaný", ale studijní potenciál jsme u něj "neodhalili", přijmeme žáka, u kterého jsme empatickým pohovorem zjistili, že potenciál má, ale tak trošku zatím vlastně skoro nic neumí. A říkáme tomu "objektivita".
Což takhle začít na střední doučovat negramotné žáky?
Co když měli smůlu a nikdo je zatím nenaučil psát?
Což takhle, kdyby se vyjmenovaná slova začala doučovat až na vysoké?
Už teď na některých vysokých školách musí otevírat semináře, aby doplnili středoškolské učivo, tak to zdokonalme.
To je přímo bombastický přístup.
Já bych to zobecnil.
Což kdyby prodavači v obchode dopékali rohlíky, protože v pekárně je upekli polosyrové?
Nebo že by si zedníci pálili na stavbě cihly?
Jo a jen pro úplnost.
Absolventa základky nelze "poslat na pracák". Nesplnil ještě povinnou školní docházku a není plnoletý.
"Gymnázia nechť si dělají super-objektivní a super-těžké centralizované státní přijímačky a maturity, ale ať se ten koncept nerve do chřtánu všem a zejména ne těm, kteří nehledají uchazeče typu rychlého chytráka, co se tak nějak učí sám."
Á, rozumím. Cílem je najít ty největší pitomce a pomalé lenochy. Zřejmě pod heslem vrána k vráně sedá...
"Mimochodem, nikdy jsme na školu nepřijali všechny, byť místo ve třídě bylo. Jsou žáci, u kterých je u přijímací zkoušky přímo zcela evidentní, že se na všeobecně vzdělávací školu s maturitou nehodí, protože zkrátka postrádají kapacitu objem a komplexitu učiva zvládnout. Což lze snadno zjistit pomocí ŽEMTU, jak jinak."
Samozřejmě. Jak jinak. Zkusej tajnej kandidovat (samozřejmě tajně) do obecní a později státní politiky pod heslem "Křišťálové koule do škol". Zaplatí se to z "provizí" studentů, kteří budou přijati, aby se na střední škole naučili alespoň slabikovat. Protože, kolego, já to platit nebudu, nebudu, nebudu, ...
"Že není kapacita si s každým uchazečem sednout a udělat přijímací pohovor? Tak si ji vytvořme. Každý uchazeč si zaslouží být viděn a slyšen učiteli školy, na kterou si podal přihlášku. To je přeci minimální lidské očekávání. Na neosobní přístup je dost času na vysoké."
Samozřejmě. Na vysoké, v práci, v obchodech, ve vlacích, v letadlech, zkrátka všude v životě. Jen ty děti musíme tak nějak osobně, po soudružsku. Moment. Proč vlastně? Á, už vím, protože dítě není malý dospělý, přecéééé. Jak jen jsem na takovou jasnou věc mohl zapomenout? Počkat. A jak z toho vyplývá ten osobní přístup, soudruzi? Inu, to zatím nevíme, ale pracujeme na tom. Pochopitelně tajně. Ono všechno by se mělo dělat tak nějak tajně. Tajně prezentovat názory, tajně vybírat největší pitomce k dalšímu studiu, tajně nabourávat ten laťkovací centralistický, mechanistický, vojenský a drilovací systém, který je založený na výkonu.
"Pokud učitel vidí trápení a zoufalství slabého žáka a nic s tím nedělá, je to samozřejmě špatně. Lze doporučit přestup na jinou školu."
Vám snad přeskočilo. Jaképak doporučení? Musíte mu upravit tempo a doučit ho to, co zanedbali neschopní kolegové. A jaképak trápení? Když nezvládne roznásobit závorky za dvě hodiny, jistě to zvládne za osm, nebo za dvanáct. Vždyť jste učitel, proboha. Vaší prací není vzdělávat ty nadané, kteří se naučí sami. Takové doporučení je přece vaše osobní selhání, jako učitele. Váš laťkovací přístup je nechutný a zavrženíhodný. Na sortýrování je dost času na krchově.
"Jsme filosoficky každý někde jinde."
Velký eufemismus.
Okomentovat