„Neúprosným dokladem toho, že čeští politici neberou školství jako prioritu, jsou studie Education at a Glance, neboli Letmý pohled na vzdělávání. Už dvacet let je vydává organizace ekonomicky nejvyspělejších zemí světa OECD. A už dvacet let v nich o českém školství můžeme číst v principu totéž. Ve studii, která vyšla minulý týden, se dočteme, že výdaje na žáka zůstávají na všech stupních vzdělávání mezi nejnižšími, nebo že učitelé a ředitelé mají ve srovnání s jejich kolegy v zemích OECD a ve srovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci relativně nízké platy,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Před šesti lety říkala Jana Straková z Pedagogické fakulty UK, že studie „popisuje stále tytéž problémy. Například: Česká republika investuje ve srovnání s ostatními do školství málo, máme relativně špatně placené učitele a stále ještě nízké počty absolventů vysokých škol.“
A v roce 1998 studie například uváděla, že Česká republika patří mezi pět zemí, které mají nejnižší výdaje na žáka na základní škole. A že patří mezi tři země, kde mají učitelé nejnižší platy.
Po celou tu dobu jsme měli vlády, které tvrdily, že vzdělání a školství patří mezi jejich hlavní priority. Ale místo toho, aby politici řešili zásadní problémy, vkládají peníze, energii a čas do bojů o dílčí témata. A jsou navíc natolik neústupní a neochotní vnímat argumenty partnerů v diskusi, že nedokážou pohnout ani s nimi.
A po celou tu dobu vlády učitelům slibují 130 či 150 procent průměrné mzdy. Je to už spíše jako stále přítomný šum na pozadí, na který si lidé zvykli a už ho nevnímají.
Dvacet let více méně planých řečí a chaotických sporů, okořeněných úvahami, že měnit školství je jako otáčet tanker – změna směru se projeví až za dlouhou dobu. Jenže studie OECD znovu a znovu ukazují, že kormidlem zatím nikdo neotočil.
Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
5 komentářů:
Naše školství je nesmírně efektivní. Opravdu dokáže za málo peněz zahrát hodně dobrou muziku. To je bez debaty a je to někdy až zázrak. Ale jak dlouho to ještě takto půjde?
"jak dlouho to ještě takto půjde?"
Až 1/3 učitelů 50+ odejde do důchodu.
a proč by mělo být školství vládní prioritou?
Nemělo by být. Vláda by se o školství vůbec neměla starat - školství patří mezi ty záležitosti, které si občani dokážou organizovat sami a stát k tomu nepotřebují. ////
Problém prolhaných vlád a prolhaných politiků je, že TVRDÍ, že je to jejich priorita. ////
Školství vládní prioritou není
Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.
MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).
Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.
https://www.pedagogicka-komora.cz/2018/09/skolstvi-vladni-prioritou-neni-jen-se.html
Okomentovat