„Tuzemské školství zůstává i téměř po 250 letech od zavedení povinné školní docházky obrazem doby, ve které vzniklo. Jeho obrovským problémem je neschopnost přizpůsobovat se vzdělávacím potřebám společnosti a rychle reagovat na změny ve všech oblastech lidského života. Jeho malá (nebo spíš téměř žádná) flexibilita vede k tomu, že se stále více rozevírají nůžky mezi tím, co se děje ve školách, jak školy pracují, a tím, co se děje ve společnosti, jak společnost funguje a co člověk potřebuje k tomu, aby se v moderní společnosti orientoval, rozuměl jí a uměl si poradit se životem,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko v Hospodářských novinách v polemice s učitelem Zdeňkem Bromem.
 |
| Jaroslav Jirásko (rodicevitani.cz) |
Školství nese bohužel stále mnoho prvků z doby, kdy na rakousko-uherských školách vyučovali vysloužilí oficíři a do škol zavedli celou řadu vojenských prvků (vstávání na začátku hodiny, poslušnost vynucovanou autoritou, jednotný řád a rozvrh pro všechny, trestání, subjektivní hodnocení a škatulkování). Tento systém potlačuje vlastní názor, neumožňuje rozvíjet přirozenou dětskou kreativitu a fantazii a je založen na memorování, biflování, výkonu a honbou za známkou. Naprosto paradoxně zabíjí přirozenou dětskou zvídavost, otázky „proč“ postupně umlknou a žáci a studenti se stávají pasivními posluchači a příjemci informací, zapisovači do sešitů, vyplňovači testů a písemek v situaci, kdy se jich nikdo neptá, co je zajímá a o co mají zájem. Cílem vzdělávání v českém školství už dávno není vzdělanost, ale úspěšné splnění všemožných testů, maturit, státnic, zkrátka – jak tomu sami studenti s oblibou říkají – prolezení či přežití.
Aby se něco na českých školách zlepšilo, je třeba začít opravdu velmi rychle školy měnit paralelně na mnoha frontách.
Nejdůležitějším prvkem jsou učitelé. Je třeba, aby na školách pracovali zcela jiní učitelé než doposud. Aby to byli profesionálové ovládající efektivní metody učení, znající poslední poznatky moderní psychologie, připravení na to, že škola má vypadat úplně jinak, než jakou zažili oni sami. Musí to být skvělí didaktici, musí umět pracovat s heterogenní skupinou, individualizovat výuku a umět správně hodnotit, celoživotně se vzdělávat a pracovat v týmu.
Také emoční nastavení škol je špatné. Na českých školách panuje strach – strach mají žáci (z písemky, ze zkoušení, ze selhání, z chybování, z testu, z maturity), strach mají učitelé (z rodičů, z inspekce, z ředitele, ze selhání), strach mají ředitelé (ze zřizovatele, z inspekce, z kontrol), strach mají rodiče (ze školy, ze špatných známek svých dětí).
Celý text naleznete zde
50 komentářů:
Když pan ředitele Jirásko kritizuje české školství, vychází ze zkušeností, jak to dělá na své škole? Nedávno kritizoval známkování, ale na své škole známkuje...
To mně spíš než fantasmagorie pana ředitele o potřebě paralelního přizpůsobení se českých škol měnícímu se prostředí na více frontách a neustálé opakování mariotereziánské mantry přijdou jako smysluplné názory kolegy Broma, jehož znám z dřívějších diskusí jako člověka a učitele, který nemá problém s použitím i netradičních přístupů, ale který spíš než o nálepku a bombastická PR se zajímá o konkrétní prospěch konkrétního žáka.
No, ale třeba pan ředitel vstoupí do politiky a pak nám všem ukáže, jak se rychle zbavit zastaralých učitelů, zastaralých metod a hlavně kde rychle nabrat ty nové "profesionály, znající poslední poznatky moderní psychologie, připravené na to, že škola má vypadat úplně jinak".
Už se na to obrovsky těším.
Tento systém potlačuje vlastní názor, neumožňuje rozvíjet přirozenou dětskou kreativitu a fantazii a je založen na memorování, biflování, výkonu a honbou za známkou.
Tak schválně, jak se vytvoří pocit autority jinak? Až dítě po jedenácti letech pozná, že se před jedenácti lety mělo chovat slušně a s úctou, což ho doma nenaučili?
bože, to je blábol
Jaroslav Jirásko:
https://volby.kurzy.cz/jaroslav-jirasko/kv2014/133605
NEUČITEL UČITELEM,COŽPAK UČITELEM,ŘEDITELEM !
Pane Sárközi, jak se ten Váš odkaz vztahuje k tématu článku?
Pane Komárku, odpověď je poměrně jednoduchá: ředitel Jirásko v rámci své komunální volební kampaně využil populistickou vlnu kálení na hlavy učitelů. V roce 2006 byl zvolen do zastupitelstva 525 hlasy, o čtyři roky později ho volily pouhé tři stovky voličů a nebyl tedy zvolen stejně jako v roce 2014. A v roce 2014 dostal pouhých 256 hlasů, tedy měně než polovinu počtu hlasů z roku 2006. Což je u ředitele školy, kterého by měly pro jeho pokrokovost děti a jejich rodiče doslova milovat, vysloveně překvapivé, že? Letos navíc uspěl v konkurzu jako jediný kandidát, takže další propad u voleb a změny na radnici by mohly znamenat i jeho pád.
Takže komunální volby jsou podle Vás, pane Wagnere jakýmsi referendem o kvalitě ředitele školy? Voliči se náhle stávají "experty na školství"? Stále nevidím, jak ten odkaz a Váš vstup věcně reagují na téma článku.
vsvětlivka pro pana Komárka: pan ředitel provádí volební líbivou kampaň směrem k rodičům,jelikož jestli současný starosta nebude zvolen, tak bude odejit
J. Jirásko řekl, "Xenofob by měl letět ihned". To není zrovna líbivé předvolební prohlášení v současné atmosféře.
Jako kdyby Bureš řekl, že je dobré, aby se kotlinka podílela na řešení uprchlické krize svým dílem, přestala z EU jen brát a začala něco i dávat.
A ano, má pravdu. Cílem vzdělávání je pro mnoho žáků rodičů i učitelů, bohužel, složení všelijakých testů.
Zase v tom máte hokej, Tajný.
Cílem pro mnoho žáků a rodičů je získání papíru s vodoznakem.
A proto, bohužel, musejí i skládat nějaké ty testy.
Ostatně, to není nic nového:
"Z měšťanky ho vyhodili, na řemeslo se nehodí, aspoň tu madurýtu, kdyby udělal."
No a učitelé se dělí na ty, kteří chápou, že znalosti je třeba ověřovat a proto diskutují o tom, kdy a jaké testy se mají pro ověření použít a na ty, kteří při vyslovení slova "test" vidí rudě a ztrácejí soudnost.
Samostatnou množinou jsou pak ještě lidé bez formálního vzdělání, kteří v duchu bajky o kyselých hroznech brojí proti ověřování znalostí jaksi "principiálně". Ti pak většinou zastávají vyhraněný postoj proti testům také.
Jsou komunální volby referendem o kvalitě ředitele školy, ptá se pan Komárek. Jak kde. ////
V zemi (jako U.S.A.), kde obec rozhoduje o své škole téměř do posledního detailu, včetně toho, kolik peněz na školu vynaloží, ano. ////
V zemi (jako Česko), kde občané nerozhodují téměř o ničem, by to referendum bylo iluzí. ////
Mají učitelé strach z inspekce?
Proč by učitel měl mít strach u inspekce? Zažil jsem nepříliš ostříleného učitele na škole, která byla častým terčem nájezdů ČŠI (neznámo proč, když ta škola byla spíš dobrá a vůbec ne problémová). Ten učitel se na inspekci těšil - představoval si, že nějaký slovutný odborník posoudí jeho činnost a zasvěceně ji okomentuje. Pak inspekce proběhla, inspektoři odtáhli a nedělo se nic. Ten učitel si dal práci a dostal se k inspekční zprávě. Natěšený si ji přečetl. ////
Větší snůšku bezobsažných blábolů na té škole prý ještě nečetl. ////
Takže komunální volby jsou podle Vás, pane Wagnere jakýmsi referendem o kvalitě ředitele školy?
Komunální volby nejsou referendem o kvalitě ředitele, ale dozajista jsou jakýmsi "hodnocením" toho, jak je ředitel veřejností v dané obci vnímán.
Alespoň jsem nikdy neslyšel nikoho o kandidujícím řediteli školy říkat něco ve stylu: "No, jako ředitel školy stojí za prt. Ale jako starosta, nebo radní by určitě byl skvělý." :-)
Netvrdím, že ono vnímání osobnosti musí být objektivní. Ona taková negativní kampaň občas zmůže hodně.
Ale učitelé a třeba i lékaři jsou z podstaty své práce v častějším kontaktu s občany - voliči, nežli třeba vedoucí výrobní linky, nebo lesní správce. Koneckonců, proto se také často vyskytují na kandidátkách.
A proto také jejich případný volební úspěch, či propad nelze úplně odbýt mávnutím ruky, byť ho bez znalosti místních poměrů nelze ani přeceňovat. O něčem každopádně vypovídá. Jen je potřeba vědět konkrétně co a o čem.
Voliči se náhle stávají "experty na školství"?
"Expertem na školství" je dnes kdekdo. Tak proč ne libovolný volič. :-)
Na druhou stranu člověk nemusí být expert, aby dokázal posoudit třeba to, že ředitel, (nebo obecně kdokoliv) se chová jako hulvát. Nebo že třeba hlásá myšlenky, se kterými on sám zásadně nesouhlasí.
Stále nevidím, jak ten odkaz a Váš vstup věcně reagují na téma článku.
Člověk, kandidující ve volbách se potřebuje především zviditelnit. Proto lze očekávat, že jeho vyjádření publikovaná v předvolebním čase budou mít jako primární cíl vzbudit pozornost a až sekundárně také něco věcně řešit.
(Mimochodem, profesionální redaktor si je vlivu takové okolnosti vědom a proto na ni čtenáře obvykle sám upozorní.)
Jen těžko lze očekávat, že kandidát napíše například: "Naše školství je skvělé, není potřeba na něm nic měnit a vy občané buďte rádi, že vůbec někdo má chuť za těchto podmínek vaše ratolesti učit."
Zatímco kritikou maturit lze získat pozornost přinejmenším maturantů a jejich příbuzných.
Kritikou školství a učitelů každého nedouka.
Řečmi o zkostnatělém školství, ubíjejícím dětskou kreativitu všechny příznivce "nových metod". Atd. atd.
V souhrnu je takto uvažujících voličů určitě více, nežli těch, kteří vědí, že ke vzdělání nejsou královské cesty a že vzdělávání je činnost, která se musí odpracovat, třeba i tím psaním si vlastních poznámek.
Předvolební agitky jsou holt předvolební agitky, i když se tváří jako odborný článek.
Mají učitelé strach z inspekce?
Z inspekce mají strach ředitelé, kterým jde o setrvání ve funkci. Nikdy nemohou vědět, kdo si inspekční zprávu vezme do rukou a jak případná negativní zjištění dokáže nafouknout.
No a prostřednictvím "principu padajícího exkrementu" dopadne negativní hodnocení školy i na učitele.
Staří pardálové mají samozřejmě inspekci na háku. Na většině škol se nedává ani osobní příplatek, o který by člověk mohl přijít a o takovém průšvihu před ČŠI, za který by učitel dostal padáka, jsem ještě neslyšel. Tak co?
Podobnou otázku jsem dostal od pana Komárka pod jiným článkem. Odpověděl jsem v tom duchu, že si čtenáři jistě nějaké souvislosti sami najdou, netřeba jim vnucovat můj názor na věc...
Já bych přivítal článek, ve kterém by někdo chválil školu, kde kterou řídí pan Jirásko. Ocenil bych konkrétní příklady, co se tam děje zajímavého a inovativního. Jeho dosavadní kritika něčeho, co sám dělá (sebekritika?), na mě bohužel působí velmi nevěrohodně...
Má to ale svoje meze, pane Sárközi. Na České škole neposuzujeme věcnost diskuse podle pravidla "vše souvisí se vším".
poste.restante
Váš na první pohled jasně vyargumentovaný, neúprosně logický příspěvek je úplně zbytečnou urážkou pana Jiráska. Vy totiž vůbec nepředpokládáte, že jeho názory by mohly být konzistentní bez ohledu na to, zda se blíží nějaké volby a zda on v nich kandiduje. Přitom si myslím, žen sám tušíte, že konzistentní jsou. Myslím, že sledujete dění na školských webech a diskuse zcela nadstandardně a že Vám texty pana Jiráska neunikly...
Naopak Vaše analýza předvolební situace v Lázních Bělohrad mi připadá dost amatérská. Předpokládám, že nemáte žádné nebo téměř žádné informace o tom, jak se tam voliči dívají na školství, zda jsou převážně kritičtí nebo spíš konzervativní a ocenili by u kandidáta chválu stávající podoby školy.
Nikoli úplně přesvědčivý je i předpoklad, že pan Jirásko chce vzbudit mezi voliči v Lázních Bělohrad pozornost článkem v Hospodářských novinách. Není to právě masově čtený deník a v průměru populace vyvolává pravděpodobně více kritiky či nechuti než chvály a uznání. Navíc k napsání toho textu byl redakcí vyzván, sám si polemiku s panem Bromem nevymyslel.
Tak já to tedy vysvětlím. Šlo o reakci na předchozí komentář "No, ale třeba pan ředitel vstoupí do politiky..." - mnou zveřejněný odkaz vedl k informaci, že se o to pan ředitel snažil. Doufám, že na komentáře se zde reagovat smí. :-D Podobně Janek Wagner upřesnil, že se o to pan ředitel Jirásko snaží i aktuálně...
Vyžadování vysvětlování komentářů panem Komárkem zdejší diskuzi velmi rozmělňuje. Stejně tak jeho časté intervence. Ale je to lepší než mazání. :-)
0. Jde o odpověď na Vaši otázku panu Wagnerovi. Kdybyste ji (zbytečně) nekladl a nechal na čtenářích, ať relevantnost posoudí sami, odpustil bych si i já své obecně míněné úvahy. Mimochodem, k jiným diskutujícím tak striktní nejste. Ale alespoň jste tentokrát nenapsal: "Co je Vám do toho?"
1. V čem spočívá ona "zbytečná urážka"?
2. Konzistentní názory nemohou být konzistentně hloupé? Smí tak být označovány?
3. Jaká, proboha, "analýza předvolební situace v Lázních Bělohrad"? Tamní situaci vůbec neznám a ani jsem se o nějakou analýzu nepokoušel. Navíc je irelevantní.
Napsal jsem přece:
A proto také jejich případný volební úspěch, či propad nelze úplně odbýt mávnutím ruky, byť ho bez znalosti místních poměrů nelze ani přeceňovat. O něčem každopádně vypovídá. Jen je potřeba vědět konkrétně co a o čem.
Má úvaha byla zcela obecná, protože i když jde konkrétně o pana Jiráska, politická angažovanost autora je téměř vždy relevantní a v předvolebním období dvojnásob.
4. Nikoli úplně přesvědčivý je i předpoklad, že pan Jirásko chce vzbudit mezi voliči v Lázních Bělohrad pozornost článkem v Hospodářských novinách. Není to právě masově čtený deník a v průměru populace vyvolává pravděpodobně více kritiky či nechuti než chvály a uznání. Navíc k napsání toho textu byl redakcí vyzván, sám si polemiku s panem Bromem nevymyslel.
V době internetu, odkazů na různé zdroje na webových fórech a facebooku Vy mluvíte o čtenosti Hospodářských novin?
Děláte si legraci?
Citaci z článku může umístit na svém profilu kterýkoliv příznivce volebního uskupení pana ředitele.
A víte, co bude zajímat běžného Frantu Voliče? Že článek "našeho ředitele základky" byl dokonce i v celostátním deníku, tak to přece nemůže být "nějaký blbec", no ne?
Navíc, já ho přece nikde nepodezírám z toho, že "si sám vymyslel polemiku s panem Bromem ".
Ale proč mne napadáte za to, že v reakci na VÁŠ vstup vysvětluji, že mohl přece využít příležitosti a uvádím příklady jak?
Jak chcete Vy dokázat, že obsah, formou a dikci svých vyjádření, publikovaných v poslední době, sám pan ředitel nevolí záměrně s ohledem na své veřejné angažmá?
Ale hlavně:
Probůh, proč se o tom vůbec bavíme?
Proč takto neprofesionálně a selektivně do diskusí zasahujete?
Můžete uvést příklad, kdy jste se takto vehementně postavil za svého názorového odpůrce?
poste.restante
"Diskusi o diskusi" s Vámi nepovedu, ostatně už jsme se shodli na tom, že to nemá smysl...
Jen k této konkrétní diskusi: Reagoval jsem proto, že příspěvky pana Sárköziho - byť opět trochu tajemně -, pana Wagnera a Váš se týkaly autora textu, a to znevažujícím způsobem - u pana Sárköziho jen náznakem -, byly to typické argumenty ad hominem, které se vůbec netýkaly obsahu textu. Byly tedy nevěcné. A takové do diskuse na ČŠ v principu nepatří.
Prohlédl jsem si ŠVP ZŠ Lázně Bělohrad. Stále jsem hledal náměty v učebním plánu a marně hledal něco super inovativního. Předvolební rétorika uskupení "Srdcem pro Bělohrad" mluví jasnou řečí.
… byly to typické argumenty ad hominem, které se vůbec netýkaly obsahu textu. Byly tedy nevěcné. A takové do diskuse na ČŠ v principu nepatří.
Tak znovu.
1.Informace o politické angažovanosti autora, vyjadřujícího se obecně ke školství, jeho kvalitě, či potřebě reforem jsou zcela relevantní a NEJSOU to "argumenty ad hominem".
2.K této "slepé větvi" "diskuse o diskusi" by nikdy nedošlo, kdybyste čtenáře nechal, ať souvislosti i "souvislosti" posoudí sami a necítil potřebu předříkávat jim, co je a není "správné".
Na České škole neposuzujeme věcnost diskuse podle pravidla "vše souvisí se vším".
3. Je Vás víc, nebo jde o plurál majesticus? :-)
4. "Věcnost" diskuse tedy nikoliv. A "relevantnost" zařazovaných článků ano? :-)
Tahle poznámka mne fakt dostala. :-)
Váš výklad pravidel je velmi specifický a jejich uplatňování hodně selektivní.
Neodpovídejte. Není třeba.
"Neodpovídejte. Není třeba."
Vskutku, velmi "demokratický přístup". Opravdu není co dodat.
K článku pana Jiráska: Pokud jde o kurikulární otázky (kurikulum chápu v širším slova smyslu, tedy nejen jako obsah vzdělávání), je naše učitelstvo rozděleno do dvou skupin: Na tradicionalisty a inovátory. Podle mého názoru získávají stále více navrch inovátoři. Třeba už proto, že tradicionalisté v diskusích ztrácejí schopnost argumentovat k věci a zabývají se osobou oponenta, jako v této diskusi.
Pokud se má něco změnit k lepšímu, je třeba definovat vady stávajícího systému. Tak se stalo zvykem poukazovat na tradiční znaky školního vzdělávání pocházející z předminulého století, které současným potřebám neodpovídají. Že by nám neměla unikat otázka po smyslu vzdělávání, v tom má pan Jirásko naprostou pravdu.
Takových principiálních věcí nalezneme celou řadu. Například práce s chybou - zcela rozdílné tradiční chápání chyby a nové pojetí: Chyba jako důvod pro represi žáka (podle názoru, že se tím podpoří motivace k učení). Naproti tomu chyba jako nástroj k porozumění procesu učení.
Někdo by řekl - maličkost. Ale může změnit tvář školy.
Pane Mádre, musím se Vám omluvit.
V diskusi pod článkem pana Hory
(http://www.ceskaskola.cz/2018/09/bohuslav-hora-neodchazim-ze-skolstvi.html)
jste měl zmínku o nenaplněných ambicích, kterou jsem také správně nepochopil a v reakci na páně Komárkovo "Pane Sárközi, pane Mádre, a co je vám do toho?"
jsem v duchu tohoto špatného pochopení psal o nevhodné interpretaci.
Vy jste to pak vysvětlil a já své vyjádření neuvedl na pravou míru.
Myslím, že Vám to dlužím a tímto tak i činím.
poste.restante, opět jste ukázal, že v podstatě jste stejný hulvát jako doležel, Pouze to zabalíte do líbivé vaty, aby to zprvu tak moc netrčelo. Pak porůznu uhýbáte a kličkujete, což doprovázíte různými výkřiky typu, probůh ale vždyť já ne... to vy, abyste si ke konci vytáček neodpustil ubohé okopávání kotníků kritiků testování. Jste tak únavně předvídatelný. Diskuze s vámi připomínají brodění hlubokým lepkavým bahnem. Stejně tak i smrdí.
Třeba už proto, že tradicionalisté v diskusích ztrácejí schopnost argumentovat k věci a zabývají se osobou oponenta, jako v této diskusi.
Pane Václavíku, to bylo levné, Vás nedůstojné a navíc to není pravda.
Tohle přece není první debata mezi "tradicionalisty" a "inovátory". Argumenty protistrany jste už mnohokrát slyšel a nemůžete se tedy tvářit, že je neznáte, i když právě v této diskusi, (která ulítla do slepé uličky,) zatím nezazněly.
Stejně tak bych mohl já tvrdit, že "inovátoři" nemají žádný lepší argument, nežli neustálé opakování mantry o "rakousko-uherské tradici", znásilňování dětské sušičky, atd.
Jenže tak to prostě není.
Rozpor mezi "inovativním" a "tradičním" přístupem k výuce je do značné míry uměle vytvářený. Schválně, jestli uhodnete, kým?
Tvrdit, že zastánci "starých metod" se žáků neptají na jejich zájmy a nepodněcují je v nich, prostě není pravda.
Přece o tom, jestli je škola a výuka pro děti vstřícná, podnětná a inspirativní, opravdu nerozhoduje, jestli na začátku hodiny žáci na pozdrav povstanou, anebo jestli dostávají jako zpětnou vazbu známky, či slovní hodnocení.
A když už jsme u známek. V čem podle Vás spočívá "starý" způsob práce s chybou? V tom, že žák dostane známku? To je ta "represe"?
Třeba schopnost umět si psát poznámky bychom měli rozvíjet, například použitím netradičních způsobů zápisu, myšlenkových map, elektroniky a podobně a nikoliv zpochybňovat a napadat, jak to činí "inovátor" pan Jirásko.
A tak by šlo pokračovat...
Jsou to "inovátoři", kteří popírají funkčnost "starých metod" a vyzdvihují zázračnost těch "nových".
A naopak ti, podle Vás "tradicionalisté" většinově zastávají postoj, který skvěle vyjádřil pan Brom a který zde pro, nejen, Vaše pohodlí zopakuji:
Každé prostředí školy, každý žák a učitel jsou jedineční a vyžadují individuální přístup. Představa, že existují nějaké "zázračné moderní" metody, které fungují vždy, všude a na všechny, je scestná. Při výuce každého žáka funguje vždy něco jiného. Když vybírám z portfolia metod a strategií, tak se neptám, zda jde o tradiční, nebo moderní přístup, ale jestli jde o přístup pro žáka přínosný, zda ho posune a pomůže mu v tom nejdůležitějším − rozvoji jeho lidství a schopnosti učit se.
A ještě jeden detail zastánci "inovací" zásadně nechtějí přiznat.
Že v mnohých případech nejde ani tak o odlišný přístup k žákovi, ale o prachobyčejný marketing a byznys.
Pouze to zabalíte do líbivé vaty, aby to zprvu tak moc netrčelo. …
Jste tak únavně předvídatelný.
Diskuze s vámi připomínají brodění hlubokým lepkavým bahnem. Stejně tak i smrdí.
No, myslím, Tajný, že právě my dva si v tomto směru nemáme co vyčítat. :-)
Debatu o testech jste zde otevřel Vy.
Cílem vzdělávání je pro mnoho žáků rodičů i učitelů, bohužel, složení všelijakých testů.
Uvedl jsem, v čem a proč se mýlíte, pokud jde o rodiče a žáky.
Pokud jde o učitele a jejich postoj k testování, uvedl jsem rozdělení tak, jak ho vidím já. Pokud si něco z mého obecně míněného textu vztahujete na sebe, není to můj problém.
dětské Dušičky
To "znásilňování dětské sušičky" je fakt kouzelný překlep.
Jen doufám, že jich nemám v textu víc. :-)
Článek pana Broma je o několik řádů výše než tento příspěvek pana Jiráska. Dle sdělení redakce HN nevěděli, že pan Jirásko kandiduje v komunálních volbách a poskytují mu předvolební propagaci zdarma....
Pan Komárek
Okřiknete pana Tajného? Viz. " jste stejný hulvát jako doležel","Diskuze s vámi připomínají brodění hlubokým lepkavým bahnem. Stejně tak i smrdí".
Toto není demokratický přístup k diskuzi, to je osobní útok a naprosto nevhodné.
Vl.Václavík
debata mezi "tradicionalisty" a "inovátory"
Závisí na osobnosti učitele. "Pokazit" žáka může ten i ten.
Práce s chybou. Je pravdou, že část kantorů na ZŠ a především na SŠ postupuje tímto "represivním" způsobem a to mnohdy až brutálně a s radostí. Slušný učitel, který je osobností takto k žákům a studentům nepřistupuje. Je to právě o té osobnosti a o těch, kteří vystudují PdF a chtějí učit. Toto rozdělení je tedy umělé.
poste.restante
Nijak jsem se neurazil a vážím si tohoto omluvného momentu. Je to zde docela ojedinělý přístup. A to už tady přispívám od dob J.Wagnera a D.Hawigera.
poste.restante, opět jste ukázal, že v podstatě jste stejný hulvát jako doležel, Pouze to zabalíte do líbivé vaty, aby to zprvu tak moc netrčelo. Pak porůznu uhýbáte a kličkujete, což doprovázíte různými výkřiky typu, probůh ale vždyť já ne... to vy, abyste si ke konci vytáček neodpustil ubohé okopávání kotníků kritiků testování. Jste tak únavně předvídatelný. Diskuze s vámi připomínají brodění hlubokým lepkavým bahnem. Stejně tak i smrdí.
Napsal 7. září 2018 21:04 nick Tajný učitel. Proč ho pan Komárek neokřikl? Protože ho, myslím, i s těmi sprosťárnami potřebuje podobně jako předtím pan Wagner k tomu, aby v České škole byla diskuse podle jeho představ. Není to nic nenormálního. I veřejniprávní televize dává někdy neúmérný prostor lidem, kteří blábolí lži a urážky namísto argumentů. Jen houšť a větší kapky! Čím větší prostor je dáván lžím a pomluvám, tím více a rychleji si lidé uvědomí, kde je pravda. :)
J.Týř
Někdy nabývám dojmu, že tito dva jmenovaní pánové jsou jedna a táž osoba.
Nač čekat? Lze bez problémů nalézt diskuzní platformy, kde si učitelé notují a kde diskuze pozůstává s jednohlasně souhlasných či nesouhlasných deklarací. Je zajímavé, že i ti, kteří před časem pohoršeně, naplněni morálním patosem, s rozhodnou konečností třískli dveřmi tohoto webu, se opět a opět vrací pořádně se porvat s oponenty. Vzájemné hlazení nebaví.
Ad poste.restante:
Rozpor mezi "inovativním" a "tradičním" přístupem k výuce je do značné míry uměle vytvářený. Schválně, jestli uhodnete, kým?
Souhlasím, i s tím „kým“. Už jsem o tom kdysi taky psala.
Také nechápu to zaklínadlo s Marií Terezií, co tady pořád „lítá éterem“. Vlastně to považuji za takovou fake news, dezinformaci. Jestli je na českém školství něco rigidního, jedná se především o pozůstatky z doby socialismu: pasivita, nedostatek odpovědnosti za svůj život, určitá stádovost společnosti… Netýká se to samozřejmě pouze školství, ale celé společnosti.
K některým dalším „fake news“ v textu článku:
„Školství nese bohužel stále mnoho prvků z doby, kdy na rakousko-uherských školách vyučovali vysloužilí oficíři a do škol zavedli celou řadu vojenských prvků (vstávání na začátku hodiny, poslušnost vynucovanou autoritou, jednotný řád a rozvrh pro všechny, trestání, subjektivní hodnocení a škatulkování).“
„Aby to byli profesionálové ovládající efektivní metody učení, znající poslední poznatky moderní psychologie…“
„Na českých školách panuje strach – strach mají žáci (z písemky, ze zkoušení, ze selhání, z chybování, z testu, z maturity)…“
„Komenského pedagogika je systematická – jemu vděčíme za organizaci školního roku, systému hromadného vyučování v řádně plánovaných učebních hodinách, ustálené soustavě všeobecně vzdělávacích předmětů, rozdělení žáků podle věku do tříd, zavedení jednotných učebnic.“ (zdroj: skripta PedF UJEP)
Jen doplňuji, že tzv. inovátoři se J. A. Komenským rádi a často zaštiťují.
K poznatkům moderní psychologie patří například i fakt, že u dětí vyrůstajících bez konfliktů, stresových situací, „jako v bavlnce“, mnohem snáze a více vznikají pocity strachu, přizpůsobivosti. Že určitá míra nesnází je přirozená a posiluje vývoj duševního zdraví. Ale chápu, že toto není pro příznivce „radostné výuky“ ten správný psychologický poznatek. Hodí se daleko více informace, které šíří různí koučové a teoretici (viz například právě tereziánská konspirace).
„Také emoční nastavení škol je špatné. Na českých školách panuje strach – strach mají žáci (z písemky, ze zkoušení, ze selhání, z chybování, z testu, z maturity), strach mají učitelé (z rodičů, z inspekce, z ředitele, ze selhání), strach mají ředitelé (ze zřizovatele, z inspekce, z kontrol), strach mají rodiče (ze školy, ze špatných známek svých dětí).“
Objevila se i nová forma strachu, stresu: Učitel je pod neustálým tlakem, že není permanentně inovativní, moderní, přizpůsobivý. Že se dostatečně nevěnuje dětem také po výchovné stránce, neřeší (nadměrně) jejich individuální problémy, jak „moderní doba“, ředitel, rodiče vyžadují. Mnoho stresu učitelům i ředitelům přinesla nesmyslně provedená inkluze.
Oprava, vybavila se mi ještě další adjektiva:
Objevila se i nová forma strachu, stresu: Učitel je pod neustálým tlakem, že není permanentně inovativní, moderní, přizpůsobivý, pozitivní, laskavý, kreativní, sebekritický, angažovaný, spolupracující…
Paní Brandtnerová,
s vlivem názorů Komenského na koncipování našeho školství v 18. a 19. století je to složitější. Organizátorem školství v rakouských zemích byl Johann Ignaz Felbiger. Od Komenského převzal myšlenky hromadného vyučování, protože je velice efektivní. Zásady Komenského Didaktiky však v celém rozsahu nesdílel. Pokud se zabýval metodami, šlo především o mechanické, pamětné učení. Jeho "Kniha metodní" byla přeložena do češtiny v roce 1777. Komenský v 18. století ještě u nás nebyl všeobecně znám.
Pokud se někdy hovoří o negativních znacích současného vyučování s odvoláním na "tereziánskou" školu, pak se jedná o výuku v duchu Felbigerových myšlenek a tehdejších reforem. Zjednodušeně je můžeme charakterizovat jako hierarchicko - autoritativní a obsahově direktivní model vzdělávání.
Je příznačné, že si v tom libovala i socialistická škola a někdo si v tom libuje dodnes.
Paní Brandtnerová, ty nové formy strachu a stresu by možná chtěly nějaký průzkum. Znám učitele, kterým by mohly být ukradené permanentní inovace, výchova dětí a jejich individuální problémy, přizpůsobivost, pozitivní laskavost, kreativní sebekritičnost, angažovaná spolupráce a všechny další výmysly ministeriálů, digitálních stratégů a sluníčkářů,
a prostě se žáky snaží NAUČIT to, co považují za užitečné a nezbytné. Ano, vadí jim nesmyslně provedená inkluze, a také jim vadí nesmyslné GDPR a ten šašek, co ho vedení školy najalo, aby pod záminkou GDPR činnost školy co nejvíc paralyzoval, a také jim vadí, když na škole nefunguje nějaká technika (třeba síť), protože (třeba) ajťáci vedou válku s ne-ajťáky. ////
Dovolím si prognózu: bude hůř. ////
Nejde o strašáka permanentních inovací za každou cenu. Jde o to, abychom informovaným způsobem identifikovali, jak se děti mění a podle toho upravili metody a obsahy vzdělávání tak, abychom žáky učili co nejlépe. Nejlépe jak pro ně tak i pro nás. Zároveň by bylo tuze žádoucí, aby naši žáci byli nejen vzdělaní ale i sebevědomí a svobodní lidé, kteří sebou nenechají manipulovat jako dnešní stádo ustrašených ovcí.
Sebevědomí a svobodní lidé, kteří sebou nenechají manipulovat? -- Jsem pro. A svobodní lidé samozřejmě musí mít právo vlastnit a nosit zbraň. Takoví pak sebou určitě nenechají manipulovat. ////
"kteří sebou nenechají manipulovat jako dnešní stádo ustrašených ovcí."
= "každá strana má dvě mince". Záleží však na tom, jak to vnímáte. A současné populaci bohatě stačí "chléb a hry". A nejen v ČR, ale i v USA, Rusku, VB,...A tento stav relativního dostatku téměř všeho se nazývá globalizace. Pěkně ji formují politici, masmédia,...a samozřejmě i škola a další veřejné instituce. Proces je nevratný.
Pane Václavíku, děkuji za doplnění. Citaci ze skript jsem uvedla jako protiargument na formulaci „kdy na rakousko-uherských školách vyučovali vysloužilí oficíři a do škol zavedli celou řadu vojenských prvků…… jednotný řád a rozvrh pro všechny“. Domnívám se, že mnou uvedená citace je v principu pravdivá, i vy to částečně potvrzujete. Naproti tomu sdělení, které uvedl pan Jirásko, se zakládá na pravdě zřejmě jen ve velmi omezeném významu, přestože je v článku objektivizováno. Jinak vás chci ujistit, že je mi naprosto jasné, že celý historický vývoj a problematika jsou podstatně složitější. Nejsem si ale vůbec jistá, zda to chápe právě pan Jirásko. Přijde mi, že mluví o věcech, kterým příliš nerozumí. Snad jste měl zareagovat dříve a vyvracet také jeho argumentaci.
Domnívám se, že není nutné české školství minulosti nějak zbytečně negovat. Vše je navíc nutné brát v kontextu tehdejší doby. Vybavuje se mi například z vyprávění jedné paní, že za první světové války byli čeští vojáci na frontě jinými národy respektováni za to, že všichni uměli číst.
A nechci vůbec hájit totalitní minulost, ale socialistické školství mělo také v mnoha ohledech dost dobrou úroveň. Potvrzujete to mimo jiné částečně v textu i tento článek, uveřejněný před dvěma dny na internetu: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rada-mladych-ucitelu-ma-nektere-intelektualni-dovednosti-horsi-nez-zbytek-populace-rikaji-vedci-55120?autoplay=1
„...ty nové formy strachu a stresu by možná chtěly nějaký průzkum..."
Pane Kocourku, na výzkumy v tomto směru je zřejmě ještě brzy. Myslím, že pro začátek postačí, když si „ohrožení“ učitelé vůbec uvědomí, že se nemají nechat vmanipulovat do tenat permanentního výkonu a pozitivity nebo soutěže „naše škola musí být za každou cenu NEJ“. Že důležitá je také rutina, odstup a odpočinek. Že méně je mnohdy více. Že výuka není o podbízení se žákům/studentům. Že děti jsou v principu stále ty stejné děti jako před x lety.
„Zároveň by bylo tuze žádoucí, aby naši žáci byli nejen vzdělaní ale i sebevědomí a svobodní lidé, kteří sebou nenechají manipulovat jako dnešní stádo ustrašených ovcí.“
Tady toho škola, obávám se, asi moc nenapraví, protože jde především o základní nastavení z rodiny. Z velké části i o genetickou záležitost. Nápravu bych viděla například v omezení sociálních systémů (ĆR je v tomto ohledu dokonce velice štědrý stát) tak, aby mít děti bylo opět přirozené, nikoliv pro mnohé výhodné, což by teoreticky kvalitu populace ovlivnilo. Něco takového je ale vážně asi v této civilizaci už utopie. Pan Mádr vše vyjádřil ve svém příspěvku výstižně slovy „stav relativního dostatku“ a „proces je nevratný“. Jen opakuji to, co už jsem zmínila v jiné diskusi: civilizace se vyvíjejí tímto směrem: lidé dělají, co je nutné > užitečné > pohodlné > příjemné > rozklad společnosti přepychem. Tedy se každý může (nad sebou) alespoň zamyslet ;-)
Okomentovat