„Gymnázia jsou školy pro menšinu“: Nápad vrátit do britského vzdělávacího systému víceletá gymnázia narazil na kritiku

Brzy poté, co Tereza May stanula v čele konzervativní britské vlády, přišla s nápadem vrátit do státního vzdělávacího systému víceletá gymnázia, u kterých byl před dvaceti lety vyhlášen stop stav. Podle svých slov tak chce nabídnout výběrové akademické vzdělání i talentovaným dětem z méně majetných rodin, které si nemohou dovolit platit za soukromé školy, kam chodí kolem 7 % dětí těch nejbohatších. Její návrh vzbudil polemickou bouři. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Simon Jenkins (twitter.com)

V Británii jsou veřejné školy už od konce šedesátých let státem směrovány k co nejjednotnějšímu nevýběrovému všeobecnému vzdělávání, což souzní s většinovou představou o právu na rovný přístup ke vzdělávání pro všechny. Plán Mayové vrátit do veřejného školství selekci v jedenácti letech a podpořit ze státních peněz elitní studijní ústavy vyvolal proto velký rozruch. Asi i větší, než politička čekala. Odpor nebo přinejmenším rozpaky vyjadřují političtí oponenti, učitelé, vzdělávací experti, novináři, ale i členové její vlastní politické strany. Uvádějí pádné argumenty.

Návrh oživil vzpomínky na doby, kdy o tom, jaký bude další život občana Britského království, rozhodoval jeden test, kterým se procházelo v jedenácti letech, test s názvem 11+. Jeho úspěšné složení bylo podmínkou pro přijetí na gymnázium a tím pádem i vstupenkou na univerzitu a po dobu své třicetileté existence se stal všeobecným postrachem a stresorem. Pohyb k jeho zrušení a demokratizaci školství zahájila levicová vláda labouristů v 60.letech, ale nebránila mu ani Margaret Thatcherová, když se v roce 1970 stala ministryní školství, píše ve své polemice s vládním návrhem v deníku Guardian Simon Jenkins, mimochodem absolvent Oxfordu.

Mezi lety 1944, kdy byl test 11+ zaveden, a 1976, kdy byl zrušen, jim prošlo 30 miliónů dětí. Dvě třetiny neuspěly – a prožívaly to jako osobní tragédii. Absolventi středních škol, kde končili žáci neúspěšní v testu, byli směřováni k praktické kvalifikací pro profese, které často ovšem zmizely nebo téměř zmizely už za jejich produktivního života. Práci údržbáře tiskařských strojů, kterou pro budoucího novináře Horrieho plánoval otec poté, co syn u 11+ propadl, už v roce 1980 téměř nikde nepotřebovali.

Proti plánu Mayové se postavil na konci své kariéry ve vzdělávání i hlavní školní inspektor. Sir Michael Wishaw, syn poštovního doručovatele, kterému na začátku loňského roku skončil mandát, médiím řekl: “Do školství a na tuhle pozici jsem přišel proto, abych zvedl standard pro všechny děti, nejen pro menšinu. A gymnázia jsou z podstaty školou pro menšinu.“ To, co navrhuje Mayová, podle Wishawa vzdělávací podmínky pro většinu dětí zhorší a bude společnost rozdělovat. Deník Independent citoval jeho slova z pořadu BBC Radio 4 Today: „Pokud chceme uspět v konkurenci se zbytkem světa, musíme se postarat o to, aby dobrých školních výsledků dosahovala velká část dětí. Obávám se, že když je v 11 letech rozdělíme na ty, kterým je určeno nejlepší vzdělání, a na ty ostatní, tomuto cíli se nepřiblížíme.“


Celý text naleznete zde
Komentář Simona Jenkinse naleznete zde
Text Chrise Horrieho naleznete zde