Českým dětem jich vzdělávací systém nadělil víc než většině vrstevníků z ostatních evropských zemí. Rekordmany v počtu hodin prosezených ve škole ale nejsou. Kdo má nejvíc prázdnin a kde se do první třídy nastupuje už ve čtyřech letech? Podívejte se na náš evropský přehled povinné školní docházky! Přehled přináší server Evropa v datech.
Čeští školáci se teď mohou těšit na prodloužený poslední zářijový víkend a pak až na říjnové podzimní prázdniny. Volných dnů si během školního užijí daleko méně než většina jejich evropských kolegů. V minulém školním roce probíhala výuka během 196 dnů. Častěji už musely vstávat do školy jen ve třech zemích. Italové měli 200 školních dnů, stejně jako zmínění Dánové, a některé německé děti se učili dokonce ve 208 dnech (ačkoliv mezi jednotlivými spolkovými zeměmi existují rozdíly).
Naši ostatní sousedé mohli aktovky nechat v koutě častěji – Slováci šli do školy jen 188krát, Poláci 185krát a Rakušané jen 180krát. Nejlépe jsou na tom ale francouzské děti se 162 vyučovacími dny, ukazují čísla evropské agentury pro vzdělávání (EACEA). Méně často už do lavic museli jen zmínění bulharští školáci z prvních až pátých tříd. Ti šli do školy 158krát. Děti ve vyšších ročnících už ovšem mají v Bulharsku kratší prázdniny.
Každý školák ale dobře ví, že vyučovací dny se mezi sebou liší – někdy se může po obědě rozběhnout domů, zatímco jindy sedí ve škole dlouho do odpoledne. Počet školních dnů proto nemusí vypovídat o čistém času, který děti v lavicích skutečně stráví. Českým školákům tak například pravidla během pěti let prvního stupně předepisují minimálně 3 469 hodin a během čtyřleté docházky na druhý stupeň minimálně 3 587 hodin (nejedná se o počet vyučovacích hodin v délce 45 minut, ale přepočet na klasické šedesátiminutové hodiny).
Během devíti let tak české děti stráví ve vyučování minimálně 7 056 hodin. Kdybychom toto číslo přepočítali na týdny, je to jako by školáci prožili ve škole od rána do večera a od pondělí do neděle celkem 42 týdnů. Pokud se vám to zdá hodně, zkuste se vžít do role německých dětí, které musí během povinné školní docházky strávit ve škole téměř o 1 300 hodin víc. Na rytí do lavic mají oproti Čechům více času také malí Slováci, kterým pravidla předepisují o 642 hodin víc.
Nejvíce dávají svým školákům zabrat v Dánsku, kde minimální čas vyhrazený pro školní docházku dosahuje 10 960 hodin – v našem pomyslném přepočtu by to bylo 65 týdnů v kuse. Stěžovat si naopak nemohou chorvatské děti, na které pravidla „nakládají“ jen 4 436 povinných hodin. Speciálním případem je Anglie, která minimální počet hodin nepředepisuje. Podobně ke školní docházce přistupují Skotové, kterým ale nejspíš více záleží na fyzické zdatnosti, a tak školákům určují alespoň dvě povinné hodiny tělocviku týdně.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat