Případný zákaz mobilů ve školách odporuje obecnému trendu i Strategii digitálního vzdělávání

V médiích se znovu objevila politická diskuse o zákazu mobilů ve školách. Jde o kontroverzní téma, které naráží na obecný trend vysoké míry digitalizace a nutného vzdělávání v této oblasti, jež by pomohlo řešit možné negativní aspekty digitalizace mezi dětmi a dospívajícími. V českém vzdělávacím systému by byl takový zákaz v přímém rozporu se Strategií digitálního vzdělávání, která předpokládá využití zařízení žáků v rámci vytvoření dostatečné digitální infrastruktury ve školách.

Diskuse o zákazu mobilních telefonů ve školách je inspirována legislativním krokem v tomto směru, který schválil francouzský parlament. Argumentace pro zákaz používání mobilních zařízení žáků ve francouzských školách zmiňuje zdravotní rizika, rizika související s narušováním pozornosti žáků a s kyberšikanou.

Jakkoliv jsou tato rizika relevantní, zákaz používání mobilů ve školách je dostatečně neřeší, pouze vytěsňuje problém mimo veřejný vzdělávací systém. V zájmu žáků, jejich rodičů i učitelů je vzdělávat se (a vzdělávat) tak, aby využití digitálních zařízení bylo v souladu s vědomou eliminací rizik, zdravým životním stylem a využitím pozitivních možností, jež tato zařízení přinášejí.

Zákaz může reálně snížit pozornost, kterou školy a učitelé digitálnímu světu věnují a k vytěsnění této dnes již neodmyslitelné součásti sdílení informací, poznávání a učení mimo oficiální obsah vzdělávání. Tento krok by se dostal do rozporu se Strategií digitálního vzdělávání, která naopak předpokládá, že se zařízení žáků, představující masivní a zároveň rychle obnovovanou disponibilitu, budou více využívána přímo ve výuce a v souladu s jejími cíli (str. 28).

Jak by měl český vzdělávací systém postupovat v souvislosti s digitalizací:

• Jednoznačná podpora učitelů a škol v jejich profesionalizaci a dovednosti využívat digitální prostor ke vzdělávacím cílům.
• Vytvoření návodů založených na příkladech dobré praxe, které nabízejí vhodná řešení pro integraci digitálních zařízení do výuky.
• Vytvoření podobných návodů pro řešení problému kyberšikany.
• Spolupráce s nemalým množstvím společností, které se využitím digitálních technologií ve vzdělávání zabývají, s upřednostněním systémů a aplikací dostupných v souladu s pravidly otevřeného vzdělávání (OER).
• Osvěta vůči rodičům ve věci pozitivních přínosů digitálních zařízení a způsobu seznamování dětí s tímto světem (Avast a EDUin).

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Vysoká penetrace společnosti digitálními zařízeními a prolínání života s digitální dimenzí vyžaduje pozornost, kterou je třeba tomuto fenoménu věnovat ve vzdělávání. Měli bychom logicky uvažovat o tom, jak digitální existenci do vzdělávání přirozeně zahrnout, nikoliv ji vytěsňovat. Ostatně oficiální a platný dokument rozvoje českého vzdělávání to předpokládá. Signál typu ‚jde to i bez mobilů‘ si může řada učitelů i rodičů vykládat tak, že spolu snad digitální fenomén a vzdělávání nesouvisí. To by ovšem byl tragikomický omyl. Společně s Avastem připravujeme v tomto smyslu osvětu vůči rodičům, bylo by skvělé, kdyby se zapojil i stát prostřednictvím MŠMT.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin