Má-li být vzdělávání účinné a smysluplné, je potřeba žáky vést k vypracovávání samostatných prací. Určitě se shodneme na tom, že v dnešní době požadovat po žácích referáty, které jsou jen souhrnem encyklopedických znalostí, je překonané a z velké míry i neúčelné a zbytečné. V dobách, kdy nebyl internet, kdy žák musel zajít do knihovny, vyhledat knihu či dvě, vypsat z nich to podstatné, smysl těchto prací byl. Dnes však žák stejný úkol zpracuje tak, že zkopíruje daný text např. z Wikipedie a vytiskne na tiskárně.
Plagiát
Plagiát je umělecké nebo vědecké dílo, jež někdo jiný než skutečný autor neprávem vydává za své. Taková činnost se nazývá plagiace, případně plagiarismus nebo plagiátorství. Takto je plagiát vysvětlen na Wikipedii a pro naše účely s tímto vysvětlením vystačíme.
Co tedy nejčastěji žáci vydávají za své dílo? Ve školním prostředí to jsou zřejmě na prvním místě texty (dokumenty, prezentace), následují obrázky (koláže, kliparty), video a zvuk jsou zastoupeny velmi zřídka. V další části se zaměřím na nejčastější jev – kopírování textů, i když některé níže popsané praktiky pro odhalení plagiátů lze využít i pro obrázky, prezentace atd.
Jak odhalit plagiát?
Máme-li jako vyučující podezření, že žák práci nezpracoval sám, že ji někde zkopíroval, že mu ji dal starší spolužák atd., máme několik možností, jak plagiát odhalit.
Datum a doba úprav
První věc, kterou můžeme zkontrolovat, je vlastnost každého souboru – datum a čas vytvoření, datum poslední změny a datum otevření souboru. Tyto časové údaje by měly korespondovat s časem, který měl žák na vypracování úkolu (najdeme je při kliknutí pravým tlačítkem myši na názvu souboru a zvolením položky Vlastnosti).
Ještě zajímavější informace získáme na sousední kartě s názvem Podrobnosti, kde se dozvíme, kdy byl vytvořen obsah souboru (pokud zde bude datum např. dva roky staré, s velkou pravděpodobností to nemusí být žákova práce), a velmi důležité informace o celkové době úprav (pokud žák odevzdá dvoustránkovou práci s dobou úprav 5 minut, pravděpodobně jen text nakopíroval, doplnil nadpis, své jméno).
Pokud je zde vše v pořádku, můžeme zkusit další možnost – celistvost.
Celistvost
Pokud práci napíše žák celou sám, je celistvá po stránce typografie (grafické úpravě) i použitého stylu. Jestliže žák práci poskládá z různých zdrojů, s velkou pravděpodobností budou v různých částech použity odlišné styly vyjadřování, můžeme najít různé typy formátování (např. jiné odrážky).
Pokud např. žák základní školy použije formulaci, která odpovídá vyjadřování vysokoškoláka, použije chybné slovní spojení, můžeme zkusit tuto formulaci zadat do vyhledávače (např. Google) a zkusit, zda nenalezne odpověď, kde žák větu vzal. Jako příklad uvedu slovní spojení „odmítnul nabídku“, kterou žák použil místo správného spojení „odmítl nabídku“.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat