Na vybraných školách od září startuje velká reforma ve výuce informatiky, za dva roky se má spustit všude

„Umět mluvit ke strojům tak, aby člověka poslouchaly, je dovednost, o jejímž vzrůstajícím významu v dnešním vysoce technizovaném světě málokdo pochybuje. V osnovách by se taková látka dala popsat jako základy programování, algoritmizace nebo rozvoj „informatického myšlení“... České osnovy pro informatiku jsou staré 14 let, příděl hodin je minimální a na modernější látku si málokdo z učitelů troufne. Mnozí tak raději zůstávají u přednášení, jak ovládat Word nebo PowerPoint. Za týden ale nastane změna.“ Reportáž o plánované změně výuky informatiky přináší týdeník Respekt.

Jiří Vaníček (jcu.cz)

Na vybraných 70 školách – překvapivě bez většího rozruchu – se s nástupem nového školního roku začíná testovat výuka informatiky v nových kolejích, které by měly víc odpovídat duchu doby. Testování má běžet dva roky... „Tlak okolního světa je tak velký, že už v podstatě není cesty zpět,“ přibližuje Jiří Vaníček z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, jeden z hlavních garantů, který za digitální reformou českého školství stojí.

Jednou ze sedmdesátky pokusných škol bude od září malotřídka ve vesničce Střížov na jih od Českých Budějovic. Děti z pěti ročníků jsou tu rozděleny jen do dvou tříd, do jedné chodí společně prvňáci a druháci a do druhé všichni ostatní.

Starší děti mají informatiku dvakrát týdně pod vedením ředitelky Kateřiny Míčkové Liškové, která se s Vaníčkem seznámila, když si v Budějovicích doplňovala aprobaci pro první stupeň. „Už teď jedeme podle jeho učebnic. U nás nemáme žádné špičkové vybavení a s jeho materiály ani nic takového nepotřebujeme,“ říká mladá ředitelka na vysvětlenou, jak se v testovacím programu ocitla. I k ní do Střížova díky studiu už něco z moderních trendů proniklo, a to i pro nejmenší děti. Když se prvňáci učí sčítat, výsledek 3 + 2 = 5 si rovnou odzkoušejí na takzvaném bee-botovi – robotické včelce, která má na zádech čtyři šipky pro pohyb dopředu, dozadu, vpravo a vlevo a dá se přes ně dopředu naprogramovat. Když se šipka vpřed zmáčkne napřed třikrát a pak ještě dvakrát, včelka popojede o pět políček. V matematice to slouží jako důkaz, že výpočet je správně, úkolování včelky lze ale zároveň brát jako první krůček k programování.

Takový přístup není ovšem ani zdaleka na českých školách běžnou praxí. Informatika se takto pokročile vyučuje jen tam, kde o to mají sami učitelé zájem. V osnovách to po učitelích nikdo nechce, povinné je probrat hlavně „uživatelské dovednosti“, tedy již zmíněnou obsluhu programů a aplikací...

To vše se má změnit. Dvouleté testování poběží ve dvou proudech. V tom prvním půjde o to zavést do informatiky novou látku – od programování jednoduchých robotů, jako jsou zmíněné včelky, přes roboty z lega až po programovací jazyk Python na střední škole. „Je to velká věc, v podstatě zavádíme do škol nový předmět,“ vysvětluje Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání, který za vzdělávací programy ručí coby odborná instituce pod ministerstvem školství.

Druhý proud reformy zatím její autoři nechtějí tolik zdůrazňovat kvůli obavám, aby školskou veřejnost příliš nevyděsili. Jde v něm o to udělat v informatice místo a tlačit trénink uživatelských dovedností do ostatních předmětů. Vize je taková, že výuka se tím může plošně zmodernizovat a přiblížit světu dnešních dětí, pro něž jsou počítače a mobily přirozenou součástí života. Jeden z příkladů, který ale informatici v obavách z odmítavé reakce vlivnějších kolegů neradi sami uvádějí, je přimět češtináře k tomu, aby děti víc psaly na počítači a při tom se učily Word nebo jiný textový editor používat.


Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt