„Jak uvedla před dvěma lety studie Mezinárodního měnového fondu, v posledním čtvrtstoletí odešlo z východní Evropy téměř 20 milionů lidí, především mladých a kvalifikovaných. Dopady na státy, jejichž obyvatelé mají pocit, že všude jinde je lépe než tam, kde se narodili, je drtivý,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.
 |
| Julie Hrstková (repro ČT) |
Země, kde probíhá odliv mozků i rukou, nedokáže nalákat dostatek zahraničních i domácích investic. Kdo by chtěl mít továrnu tam, kde není pracovní síla, a kdo by stavěl domy v zemích, kde není poptávka? Postupující odliv populace tento stav dál prohlubuje. Vylidněný venkov je viditelným důsledkem emigrace. Neviditelným je například zhoršení situace penzijních účtů a sociálních systémů vůbec – nemá do nich kdo přispívat...
Česká republika ve všech těchto statistikách nápadně schází. Jako jedna z mála zemí bývalého východoevropského bloku má vzácně stabilní obyvatelstvo, které nikam neprchá. To je samozřejmě dobrá zpráva. Problém je, že i přes nízká migrační čísla odcházejí například lékaři či experti na IT a přicházejí méně vzdělaní pracovníci z Východu do českých montoven.
Tlačit administrativně na růst mezd ve východních zemích není řešením. Bez snahy o zlepšení se ale z mnoha zemí Východu může stát v lepším případě turistický skanzen. V tom horším pak centrum nespokojenosti, které se politicky začne vracet na východ. Se všemi důsledky, jež historie dobře zná.
Text naleznete zde
1 komentářů:
staří a hloupí
Okomentovat