„Vyměňte starou za novou“ (ledničky, laserová zařízení, průmyslové plošiny, páskovací stroje, záložní padáky, kuchyně, sekačky, akumulátory, ojeté vozy) či „Vyhoďte starou, kupte novou“ (šatní skříň). A kdyby se náhodou vyhodit nedala, tak „Odtáhneme vše, i vaši manželku“ (odtahová služba)... Součástí české reklamy bývají projevy majetnictví vůči ženám a prvky skrytého či otevřeného násilí. Slogan „Hlídejte si svůj objekt odkudkoli“ doprovází fotografie mladé ženy sedící s holým pozadím na záchodě v inzerátu na hlídací služby. Spoře oblečená žena přelepená lepicí páskou jako provazy kolem těla má motivovat ke koupi lepicí pásky: „Nedala ti z lásky? Využij možnosti lepící pásky“. Sloganem „Několik okamžiků vzácného ticha“ a ženským obličejem s přelepenými ústy na sebe upozorňuje reklamní agentura,“ píše Jana Valdrová na svém blogu.
Reklama podsouvá dojem, že ženy anonymní sex s prvky násilí milují. Mají o tom přesvědčit slogany „Udělala jsem si to sama“ (lepidlo), „S námi ho postavíte“, „Postavíme vám ho všude“ (stavební práce). Žena ve spodním prádle na kolenou se táže „Potřebujete píchnout?“ (finanční půjčky), jiná nabízí percing: „Chcete opíchat?“ nebo USB: „Kdo chce zasunout“. Ženy v reklamě dokonce mívají své pasáky: „Naše štětky vás potěší“ (malířské práce).
Prasátečka v reklamě na nás zírají z plakátů ve veřejném prostoru. Tak jako časté smrkání signalizuje rýmu, tvůrci sexistických reklam (byť nevědomky) předvádějí vlastní intimní problémy. Kdyby žili v harmonickém, naplněném vztahu, kdyby si vážili žen po jejich boku, sotva by jim připadal vtipný motiv vyměnit starší manželku za mladší, nechat odtáhnout, slepit jí ústa, přeříznout… Na věci nic nemění fakt, že se vždy najdou ženy, jež se v ponižující pozici nechávají fotografovat dobrovolně. Jako se za každého režimu vyrojí kolaborantky a kolaboranti, existují i strážkyně patriarchátu, které vymění sebeúctu za pochvalné prasátečkovo hvízdnutí.
Prasátečka vystavují své komentáře na facebooku: „Přemluvit ženu k sexu je jako mazat máslo na chleba. Jde to i s kreditkou, ale nejlíp s nožem. Sarkastický kocour.“ Naštěstí funguje reflexe – několik z nás nahlásilo kocoura jako propagaci násilí a hláška zmizela během pár minut. Zbyly jen otázky: Přemlouvat nožem? Co to znamená? Jaké problémy má kocour v intimním životě? Proč se místo agrese nejde někam poradit?...
Sexistické prasátečko poukazuje na způsob, jakým se komunikuje o ženách a se ženami v jazyce veřejné sféry. Deset ročníků by mělo stačit k tomu, abychom si ujasnili, v čem je zakopaný pes. Vědomi si toho, že sexistické chování vykazují jedinci s intimními trablemi nebo ti, na něž sexistické projevy zatím nedolehly z bezprostřední blízkosti. Jako na jednoho tatínka, který před dcerou nahlas hodnotil „kozy jako vozy“, „stehýnka“ a další části těl kolemjdoucích žen, dokud mu dcera po návratu z dovolené v Itálii nepověděla, že přesně tohle zažila, jakmile se na chvilku vzdálila od přítele. A hle... otec zmlknul. Pochopil?
Celý text naleznete zde
19 komentářů:
Sexistické chování možná opravdu vykazují jedinci s intimními trablemi. Ostatně, kdo intimní trable nemá, že? Avšak odhaduji, že napsat takovouto genderisticko-feministickou filipiku může také jen osoba s nepřehlédnutelnými intimními trablemi. ////
Aha, pane Kocourku, takže kritika stupidní násilnické reklamy je pro Vás stejnou indikací intimních problémů jako tvorba té reklamy. Je to vlastně podobný myšlenkový výkon, jaký nabízíte v jiné diskusi - textu Michala Stehlíka, kde oceňujete ochranu hranic za komunistického režimu: Kdo kritizuje "sexistická prasátečka", je divný, kdo kritizuje ztrátu paměti o době normalizace, sám ztratil paměť...
Oceňuji, že jste mi to nesmazal, pane Komárek. S tou kritikou stupidní násilnické reklamy je to IMO trochu jinak. Vytvářet "stupidní násilnickou" reklamu může osoba zcela bez intimních problémů a případně žena. Vychází totíž nikoli ze svých pocitů, ale z racionální úvahy (případně podložené měřeními) a trefuje se do vkusu cílové skupiny adresátů reklamy. A ti mohou být sexistická prasátka a mít intimní problémy, ale to se netýká tvůrce té reklamy. ////
Kritika sexistické reklamy existuje ve veřejném prostoru nejméně od sedmdesátých let minulého století, a z toho hlediska jde o text velice málo původní. Nestojí mi za nějakou kritiku. Omlouvám se, pokud můj komentář byl mylně pochopen. Šlo mi jen o ten vtípek, že se autorka otírala o intimní problémy nás "male chauvinist pigs" (to je termín často používaný v oněch sedmdesátých letech, já s nám nemám vůbec žádný problém), jako kdyby ona sama ... ////
A k té ochraně hranic - mám to chápat tak, jako že vy jste pro volný, ničím neomezovaný pohyb osob přes státní hranici? ////
Co vám vadí na sexistických reklamách, pane Komárku? Cožpak vy nechápete, že to je také z velké části důsledek vámi propagovaného způsobu vzdělávání, v němž i hovno na stěně je považováno za projev výjimečné umělecké originality a kreativity? Chcete-li, aby byla dodržována nějaká pravidla, musíte nejen ověřovat jejich dodržování, ale i trestat jejich nedodržování. A vy jste ten, kdo dává prostor individuím, která se snaží veškerá pravidla relativizovat. Dokážete měřit míru sexismu? Ne? Tak jí neměřte. A pak se nedivte.
Pane Kocourku, o tom, co píšete v prvním odstavci jistě stojí zato diskutovat. Pokud jde o hranice, odpovím Vám pod textem pana Stehlíka, ať tu diskusi zbytečně nečiníme nepřehlednou, (vím, že jsem téma zavlekl já...)
jen tak pro zajímavost,proč jsem byl smazán?dovolím si asertivně tvrdit , že jsem, tu jediný odborník na persvazivní komunikaci,původně jsem vystudoval ff,před 89 a šel učit,po 89 jsem jako nejmladší na škole musel vystudovat,opět na své alma máter,anglický jazyk,měl jsem rodinu,ženu a dvě malé děti a to vše z učitelského platu,i začal jsem všelijak přivydělávat,nejvíce nesla reklama a rozhodl jsem se potřetí a naposled studovat-multimediální komunikace a ze školství jsem odešel na 12 let do rekamy,a ta , věřte/nevěřte je postavena na podvědomí(zrození,smrt),pudech(rozmnožování),životních zkušenostech(mezilidské vztahy) neboli za vším je ten prokletý sex
jen tak pro zajímavost,proč jsem byl smazán?dovolím si asertivně tvrdit , že jsem, tu jediný odborník na persvazivní komunikaci,původně jsem vystudoval ff,před 89 a šel učit,po 89 jsem jako nejmladší na škole musel vystudovat,opět na své alma máter,anglický jazyk,měl jsem rodinu,ženu a dvě malé děti a to vše z učitelského platu,i začal jsem všelijak přivydělávat,nejvíce nesla reklama a rozhodl jsem se potřetí a naposled studovat-multimediální komunikace a ze školství jsem odešel na 12 let do rekamy,a ta , věřte/nevěřte je postavena na podvědomí(zrození,smrt),pudech(rozmnožování),životních zkušenostech(mezilidské vztahy) neboli za vším je ten prokletý sex
autoři uvedených reklam nejsou žádní úchylové co sedí za stolem,cumlají tužku a pro inspiraci si pouští porno.tvorbě předchází výzkumy tisíců respondentů,reklamy jsou mizerné,nicméně vycházejí z vyučované teorie
Soutěž vnímám jako dobrý počin, jenž poukazuje na to, co není společností či legislativou dobře nastaveno.
Není mi známo, do jaké míry a zda vůbec je se soutěží spojena autorka článku. Nicméně u osoby, která se touto problematikou zaobírá dlouhodobě, bych očekávala určitou míru odbornosti. Nedivím se, že článek na některé čtenáře působí pateticky a nedůvěryhodně.
legislativa ošetřuje oblast médií a promoušn velmi dobře ,protože v tom lítají velké peníze
Ono i to, že se komerčním subjektům vyplatí platit opakovaně pokutu za porušení zákona, spadá do špatného nastavení legislativy. Na druhou stranu, kolik lidí v České republice napíše stížnost kompetentní instituci v případě, kdy se objeví evidentně závadný obsah a jedná-li se přitom například o celostátní vysílání? Moc ne. I to je často kámen úrazu. Ani zákon mnoho neznamená, pokud ho neumíme podpořit.
Kolik lidí v České republice napíše stížnost ... Já ne. Víc než "evidentně závadný obsah" u reklamy mi vadí debilní obsah, a s tím mi nikdo nepomůže. ////
A co se týče evidentně vylhaného "zpravodajství" ČT, to už zkoušeli mocnější než já, bezvýsledně. Asi je třeba použít nějaký silnější prostředek nežli stížnost kompetentní instituci ... ////
Třeba nesledovat zpravodajství ČT? Nebo nesledovat pouze zpravodajství ČT? Používat kritické myšlení? A nekupovat výrobky firem se závadnou nebo vulgární reklamou?
Asi jde o nedorozumění mezi námi dvěma. Co vy chcete docílit tou stížností kompetentní instituci? Aby reklamu se závadným obsahem stáhli, že? Tím, že ten výrobek nebudete kupovat vy sama, nedocílíte nic, jenom (pokud je výrobek zajímavý) poškodíte sebe. Silnější účinek by mělo, kdybyste se spojila s jinými a nekupovali jste to masově. ////
Pokud já chci docílit, aby ČT přestala lhát (nebo ještě lépe, aby přestala existovat), nepomůže mi "nesledovat" ani mi nepomůže kritické myšlení. Je třeba spojit se s jinými, a na tom pracuji. ////
Já vám rozumím celkem dobře. Zodpovědnost ale začíná především u každého z nás. Věřím tomu, že kdyby se lidé řídili masarykovským „každý by si měl revoluci nejdříve udělat sám v sobě“, byli by pak také mnohem zásadovější a zodpovědnější. A nějakých krajních řešení – revolucí a převratů by nebylo zřejmě ani třeba. Se skupinovým řešením situací, co se týče České republiky, nemám bohužel osobně příliš dobré zkušenosti. Většinou mi chyběla u druhých racionalita, osobní angažovanost, nadhled nad situací a schopnost interní spolupráce.
Zpětná vazba, v těchto případech stížnost, je důležitá. Mnohdy to i subjekty ocení. Samozřejmě nápravný proces může být zdlouhavý a případné sankce v podstatě směšné. Přesto může postih v případě, že se bude opakovat, vést nakonec k trvalému omezení, zákazu, pokutě, která je likvidační apod. – záleží na konkrétní situaci.
Vzpomínám si na případ, kdy jedna komerční rozhlasová stanice vysílala v poledních hodinách každý všední den pořad o sexu (zřejmě je výstižnější napsat o „sexu“). Moderátorka – velmi specifická osoba, nebo jak to říci – dávala prostor i volajícím. Ve výsledku to znamenalo, že toho někdy využívali rovněž velmi specifičtí chlápci a ventilovali své poněkud perverzní (možná i) zkušenosti. A pokud to mám říci expresivně, doslova při tom „ryčeli blahem“. V pořadu mimo jiné zaznívala, a to i ze strany moderátorky, taková doporučení, jak vzrušující je sex za jízdy automobilem, že nějaké afrodisiakum se dá využít ve větší dávce jako droga apod. Radě pro rozhlasové a televizní vysílání tehdy došla také stížnost, že některé děti kvůli poslechu pořadu chodily za školu. Nicméně, jak už jsem zmiňovala, na to, že se jednalo o celoplošné vysílání, stížností nepřišlo zase tak mnoho. Problémem bylo, že při konfrontaci rozhlasové stanice ze strany RRTV, tito dokazovali ukázkami nezávadnost obsahu. Důležité proto v takových případech je podrobná a konkrétní stížnost, protože tady plně chápu, že není v časových možnost pracovníků instituce dohledat zpětně závadné segmenty pořadu, který je vysílám dvě hodiny každý všední den třeba už pár měsíců.
Co se týče reklamy: osobně výrobky z reklam nijak neupřednostňuji, nekupuji. Velice záhy jsem zjistila, že jsou to často ty nejméně kvalitní. Reklamy ani moc neznám, v podstatě je nijak zvlášť neregistruji. Vulgární reklama evokuje laciný tovar. Domnívám se, že to tak v naprosté většině případů skutečně je. A pokud by, dejme tomu, nějaký kvalitní výrobek byl spjat s vulgární nebo závadnou reklamou, nebudu ho kupovat, klidně doživotně. Zřejmě jsem náročný spotřebitel. Slušné firmy si toto prostě musejí ohlídat. Na druhou stranu, platí to i obráceně. Kdysi jsem zhlédla opravdu zdařilou reklamu na zahraniční výrobek – přesně takto by podle mého názoru měla propagace vypadat. Od té doby toto zboží někdy upřednostňuji. Závěrem bych dodala, že nemám problém dobrou či špatnou zkušenost sdílet, v tomto ohledu jsem naopak velice aktivní. A i tamtamy jsou druhem masové komunikace, zvlášť v době internetu.
Většinou mi chyběla u druhých ... -- To jste popsala velice výstižně. Mám s tím stejné zkušenosti. Lépe než vy bych to nepopsal: "Se skupinovým řešením situací, co se týče České republiky, nemám bohužel osobně příliš dobré zkušenosti. Většinou mi chyběla u druhých racionalita, osobní angažovanost, nadhled nad situací a schopnost interní spolupráce." Super!! ////
Je mi líto neodpovídat na váš dlouhatánský a velice zajímavý vstup. Jenže bych se jen opakoval: vaším individuálním chováním neovlivníte NIC! ////
Mám vynikající auto, maximální spokojenost. Ale kdybych vnímal tu debilní, hnusáckou reklamu na poblití, se kterou přišel výrobce, nikdy bych si to nemohl koupit. ////
Tak jenom ještě připomenu slavný Pohlův Tunel pod světem. (je to k dispozici i online: http://www.eastoftheweb.com/short-stories/UBooks/TunnUnde884.shtml#1)
Je to sice scifárna, roboti a tak různě, ale HLAVNĚ je to o reklamě. ////
Zodpovědnost ale začíná především u každého z nás. -- Ne, ne a stokrát ne! Když můj vliv na něco je kdesi hluboko pod úrovní statistické chyby, nemohu za to nést ŽÁDNOU odpovědnost. Ani nějakou "začínající". ////
Jenže každý z nás má většinou omezený prostor účastnit se aktivit nad rámec běžného života. Někteří ho postrádají úplně. Jiní se nechtějí, neumějí angažovat. Proto pokud jednáme zodpovědně v rámci osobního života či pracovních kompetencí, má to velký význam. Podle mého názoru zásadní. Ono takových tisíc „nic“ u tisíců lidí nakonec vytváří celek. A to zcela přirozeně.
Pro doplnění tématiky uvádím zajímavý případ, kdy bylo pozitivní ocenění soutěže Big Brothers Awards uděleno občanům Íránu za hromadný bojkot známého výrobce telefonů. Prodej tehdy klesl téměř o padesát procent. Informace naleznete zde: https://www.slidilove.cz/content/vitezove-souteze-o-nejvetsi-slidily-big-brother-awards-2009
Okomentovat