„Poohlížel jsem se po práci v alternativním školství a náhodou zahlédl inzerát Summerhillu. Lákala mě demokratická výchova, volnost a spolupráce mezi učiteli a žáky. Líbilo se mi, že žáci jsou součástí toho, jak škola funguje, a mají možnost to ovlivnit. Zaujala mě rovnocennost mezi dětmi a dospělými,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz jediný český učitel na britské Summerhill School David Yilma.
David Yilma (eduin.cz) |
Předtím jste sedm let učil na základní škole v Praze. V čem vám nevyhovoval český školský systém?
Nebyl jsem jím nijak znechucen, to ne, ale chtěl jsem změnu, nové zkušenosti na novém místě. Vždy jsem měl blízko k partnerskému přístupu ke studentům a vyhledával netradiční postupy, zřejmě také díky mé dlouholeté práci u skautů. Možnosti ve standardních školách jsou mnohdy omezené a to i přes dobrou vůli některých ředitelů. Alternativní školství tedy nabízelo lepší možnosti.
Jaký je na Summerhillu režim?
Je dán pravidly, která vytváří celá komunita za běhu. Přístup výuky je velmi individuální, škola je malá, učitel často učí třeba jen jedno, dvě děti najednou. Je to internátní škola, takže celá komunita žije v areálu školy. Začíná se v devět hodin ráno, jako na každé jiné škole máme rozvrh. Rozdíl je v tom, že děti se mohou rozhodnout, jestli hodinu navštíví. Starší studenti si předměty zaregistrují na začátku roku a pak je na nich, jestli na ně chodí. Mnohdy se stane, že třeba na některou hodinu za celý půl rok vůbec nepřijdou. Samy se rozhodují, na co se zaměří.
Takže pokud chtějí, mohou celé dny prolelkovat?
Ano, třeba i celé měsíce nemusí nikam chodit, mohou si jen hrát, lézt po stromech, skákat na trampolíně. A do nějakých čtrnácti, patnácti let do hodin opravdu moc nechodí, ale tolik to nevadí, protože v areálu školy jsou nepřetržitě a pořád se něco učí, i když mimo hodiny, neorganizovaně, i od sebe navzájem.
Přemýšlíte o tom, že byste se někdy vrátil do českého školství?
Přemýšlím, jen ten návrat po zkušenosti ze Summerhillu a Anglie obecně asi nebude tak přímočarý. Uměl bych si představit učit na mezinárodní škole, na některé zajímavé alternativě, nebo nějakou novou školu vytvořit, či spolutvořit. Zjistil jsem za svůj pobyt v zahraničí, že být učitelem je překvapivě svobodné povolání se širokou škálou možností.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Může být zajímavé, když chce žák přestoupit ze Summerhillu (kde zatím jen pár let skákal na trampolíně) na normální školu, kde se žáci opravdu učí (i když pomaleji, protože pravidelně). ////
Další zajímavá situace nastane, když po půlročním skákání na trampolíně se skokan rozhodne navštívit hodinu (třeba) informatiky. Pokud ti ostatní žáci v té třídě předchozího půl roku něco (rozumného) dělali, tak tam skokan sedí zbytečně, protože nechápe, o čem je řeč. Nebo se očekává, že učitel všeho nechá a bude skokanovi vysvětlovat, co se ostatní učili před pěti měsíci, před čtyřmi měsíci ... ? ////
Neproniknul sem ten článek z dubnového vydání? ////
jistě je to trend pro 21. století,nebude potřeba vzdělaných a kvalifikovaných protože pro ně nebude uplatnění,proto musíme děti vchovávat k hravosti,mírumilovnosti,korektnosti ,kreativitě , aby se uměly samy zabavit až budou celý život sedět na jednotné přijmové sociální dávce a když tak si občas náhodně přivydělali ve stánku na pouti
Stojí za to přečíst si diskusi k tomu článku na Facebooku iDnes. Ti, kdo k tomu FB psali, do tradičních českých škol chodili, ale na většině z nich to stopy nenechalo. A do diskuse pod Zprávy iDnes se bojím kouknout, tam jich psalo přes 600.
Okomentovat